Rittersberk 1825 / 044 | Přeškoda mé svobody

3 words

Sušil 1285 | Děvečko děvečko (100%)
Děvečko, děvečko dobreho chovani, už ti tak něbudě, jak bylo u mamy. U mamy si jedla žitne halušečky, a včilej musiš jesť dosť chore klusečky.

Galko 1/425b | Mauovaný kuášter, zelené pavuače (100%)
Mauovaný kuášter*) zelené pavuače, ked sa dzivča vydá, nejednú zapuače. Ked sa dzivča vydá, jak by sa zabiuo, jak keby ho jakživ na svjece nebyuo. Ked rybička z vody, ráda by do vody; ked sa dzivča vydá, ráda by svobody.

Sušil 1284 | Děvečka svobodná (100%)
Děvečka svobodná jak ryba povodná, chodí po svobodě jak ryba po vodě. Dyž rybu vyloví, ráda by do vody, jak sa dívča vydá, ráda by svobody.1)

Sušil 0746 | Pase šohaj koně (16%)
Pase šohaj koně na zelenej lúce, na zelenej otavě; dala mu dcerečka pavího perečka za klobúček na hlavě. Ach, škoda, přeškoda pavího pérečka, že sem já ho polámal; ale je škodnější mojej najmilejší, že sem já ju oklamal.

Sušil 1625 | Páni páni vojenščí páni (16%)
Páni, páni, vojenščí páni, nač ste vy mia na vojnu vzali? Tam mám strávit mladý věk, co sem mohl děvča mět, ach, přeškoda mojich mladých let. Můj koníček v trávě zelenej, pod čabrakem celý zemdlený; můj koníček sa leká, viďa Turka zdaleka, že tam bude vojna veliká. Můj koníček v trávě zelenej, pod čabrakem celý zemdlený; můj koníček sa třese, že mňa na smrť ponese, má maměnko, pomodlete se.

Sušil 1688 | Přeškoda na stokrát (16%)
Přeškoda na stokrát mé krve červené, že má byt vylitá po trávě zelené.1) Po trávě zelené, v zeleném hájičko. Kemu tě zanechám, má zlatá Haničko! Zanechám, zanechám, šak vím dobře kemu, co k vám chodívával do vašího domu. Chodívávali k vám modrovocí chlapci; už k vám nechodijó, už só z nich vojáci.

Sušil 1691 | Byua vojna byua (16%)
V městě Holomúci stojí vraný kůň a na tom koníčku, můj starý tatíčku, celý mundur můj. U teho koníčka vojáci stojá, švarného šohajka do vojny strojá. Strojá tě ho, strojá, že už pojede, a tebe, má milá, holuběnko sivá, sebú nevezme. Dyž za bránu vyjel, šátečkem točil: Navrať mně, má milá, holuběnko sivá, co sem ti půjčil. Já ti nenavrátím, nejsem povinna, šak ti ho navrátí, můj milý šohajku, ta bude jiná. A my tam nesmíme panny milovat, my se tam musíme, má milá panenko, execirovat. Kdo zná execírku, tomu je dobře, sedne na koníčka, připne si šabličku, jede do pole. Ale já jí neznám, musím se učit, nejednú zaplačú mé černé oči.*) A psal milej psaní na pargamíně, jak se mu tam vede v cizí krajině. Chceš-li, milá, vědět, jaká strava má? Koňská to pečeňa a nedopečená, to je strava má. Chceš-li, milá, vědět, jaká postel má? Patrontáš pod hlavú, šabličku na stranu, to je postel má. Chceš-li, milá, vědět, jaké víno mám? Na tom čirém poli, v té francúzske zemi voda lužová. Chceš-li, milá, vědět, jaká svadba má? Přindi se podívat, jak se bude kúlat hlava krvavá. Chceš-li, milá, vědět, jaká zpověď má? Přindi se podívat, jak já budu volat Ježíš Maria. Chceš-li, milá, vědět, jak mně zvonijú? Z karabin, z kanonů, z kusů házijú. Chceš-li, milá, vědět, jaký je můj dům? V té francúzké zemi kopajú mně důl.1)

Bartoš 1901 / 0861 | Ej ach škoda preškoda (16%)
[: Ej, ach škoda, preškoda veku słobodného, :] [: ked si já vác nevydzím :] [: vyénka zeľeného. :] [: Ach, tatýčko, mamyčko, už som sa vydała, :] [: aľe nevyém, Bože môj, :] [: koho som dostała. :] [: Či ma bude bíjaci, či bude pijáci, :] [: či on bude, Bože môj, :] [: muzigu ľúbyci. :] [: Aľe ma on nebyje, :] any on nepyje, :] [: g muzidze nechodzí :] [: cudzích žién neľubý. :]

Erben 9/002 | Kam jsou se ty časy (16%)
Kam jsou se ty časy poděly, který v mej mladosti bejvaly? už nejsou a nebudou: to trápí hlavu mou šedivou. Když jsem já bejvával mladoučký, miloval jsem děvče hezoučky: přeškoda mej mladosti, kterej jsem užíval v radosti!

Erben 5/316 | Přeškoda na stokrát (16%)
Přeškoda na stokrát tý krve červený, že bude vylita po trávě zelený! Po trávě zelený, po studený rose: až mě můj koníček po poli roznese. Neumřu na zemi, umřu já na koni: až se s něho svalím, šavle mi zazvoní!

Erben 2/301 | Ten Zbirovský zámek (16%)
Ten Zbirovský, zámek[26] dokola klenutý, sedí tam můj milý řetězy sepnutý. Pověz mi, můj milý, proč té přikovali? „Pro tebe, má milá, že mi tě nepřáli.“ Co ho tam přivedlo? ti Zbirovští páni: aby on zanechal falše v milování. Co ho tam přivedlo než jeho mladý věk: přeškoda, Jeníčku! že jsi mně zkazil svět!