Sušil 1284 | Děvečka svobodná

26 words

Sušil 1284 | Děvečka svobodná (100%)
Děvečka svobodná jak ryba povodná, chodí po svobodě jak ryba po vodě. Dyž rybu vyloví, ráda by do vody, jak sa dívča vydá, ráda by svobody.1)

Sušil 1285 | Děvečko děvečko (99%)
Děvečko, děvečko dobreho chovani, už ti tak něbudě, jak bylo u mamy. U mamy si jedla žitne halušečky, a včilej musiš jesť dosť chore klusečky.

Erben 2/501 | Pršívalo jen se lilo (15%)
Pršívalo jen se lilo, bývalo bláto; předce jsem k vám chodívával, nedbal jsem na to: čím jsem já byl upřímnější, ty jsi byla falešnější, to jsem měl za to. Slavíček je malý ptáček, chytit se nedá; mládeneček své panence šidit se nedá: než bych já se šidit nechal, radši bych se na vojnu dal; vojna svobodná, holka podvodná. Což pak vy se domníváte, že já hoře mám? vždyť já ještě dcery vaší na vás nežádám: vždyť je panen všudy dosti, jako zrnek na jalovci, kam se podívám.

Erben 2/662 | My jsme chlapci (12%)
My jsme chlapci při svobodě: jako ty rybičky, který jsou maličky, v čistý vodě.

Sušil 0353 | U Krakova na dolině (12%)
U Krakova na dolině pase dívče vrané koně. Přišel k ní šohaj z Krakova, zajal jí koně do dvora. 1) Dávala mu tři dukáty, 2) dva stříbrné, jeden zlatý: 3) Nechaj, švarné děvče, sobě, zítra večír přijdu k tobě. Chceš-li ty k nám chodívati, mosíš dobrý pozor dati; 4) naša mama zticha 5) spává, ona dobrý pozor dává. 6) Stávaj, starý, stávaj hore, kdosi u naší dcery je. Než starý z postele skočil, šohaj oknem ven vyskočil. Ven vyskočil a zavískal a děvečce ruku stískal; ostávaj tu s Bohem, milá, já mládenec, a ty jiná. Jak pak bych já jiná byla, sak sem s tebú málo byla. Dyby bylo půl hodiny, nejmenuj se mezi panny. Dybys měla na tisíce, nebudeš ty pannú více; a já jenom dva grýcary, přece budu šohaj švárný. Pusť pérečko 7) po tej vodě, půjde-li ti po svobodě; bude-li ti k vrchu plyvať, budeš v našem domku bývať. Dyž to pérko namáčala, do voděnky ho házala: Plyvaj, mé perečko, do dna, abych byla vínka hodna. 8)

Galko 3/065 | Čo sa stalo nové v meste Hodoníne (6%)
Čo sa stalo nové v meste Hodoníne? Utopil sa Janko na malej bystrine. A ked sa už topil, kamarádov zvolal: kamarádi mojí, už som sa vám skoval! Skoval som sa, skoval pod bystrú vodičku, podajže mi, milá, tú pravú ručičku! Ona mu podala, horce zaplakala: načo si sa kúpal, ked ta voda brala? Ja som sa nekúpal, ja som kone brodzil, tuším ma sám pán boh do tej vody hodzil. Do vody, do vody, do tej zátočiny, že som si nevšímal chudobnej dzievčiny. Chudobná devečka, jako iskerečka, chodzí po slobodze, jak rybka po vodze. Ryba z vody výjde, ráda by do vody, ked sa dzievča vydá, nemá už slobody. Ked sa dzievča vydá, jako by umrelo, jako by ho ani na svete nebolo. Vydat sa je vydat, ale odvydávat, ved to veru neni chleba vypoščávat. Ked sa chleba poščá*, lahúčko sa vráci; ked sa dzievča vydá, jakživ sa nevráci.

Bartoš 1901 / 0516 | Oře šohaj oře (6%)
Oře šohaj, oře, ej rozhon rozorává, už křičat nemože ej enom povołává. Vje, koníčky, běžte, ej koně ryzovrané, šak ste se napásły ej v drobnéj jateľině. Jateľinka drobná, ej trávu převyšuje, nejeden młádenec ej pannu nemiłuje. Nemiłuje on ju, ej nedá mu mamička, protože je ona ej chudobná děvečka. Trebár sem chudobná, ej přeca sem słobodná, chodím po słobodě ej jak ryba po vodě. [: Dyž rybu vyhodí, ej ráda by do vody, dyž sa dívča vydá ej rádo by słobody. :]

Galko 1/017 | Javoru, Javomík, pod Javomík (5%)
Javoru, Javorník. pod Javorník chodník: keď sa dievča vydá. kde budeme chodiť? Keď sa dievča vydá, akoby umrelo, akoby ho nikda na svete nebolo.

Černík 1908 / 159 | Javorník (5%)
Javorník, Javorník, pres Javorník chodník, keď sa dzievča vydá, hdze budzeme chodic? Keď sa jedno vydá, šak druhé dorosce, pres Javorník chodník nihdá nězarosce.

Bartoš 1901 / 0810 | Keď sa diévča vydá (5%)
Keď sa diévča vydá, jakoby umreło, jakoby ho nikdy na svece neboło.

Sušil 0550 | Jaborník Jaborník (5%)
Jaborník, Jaborník, zelený Jaborník, dy sa miuá vydá, kam já budu chodit? Možeš, šohaj, chodit k mojej kamarádce, ona má zelený rozmarýn v zahrádce. Co to za rozmarýn, dyž mi nic nevoní, co mně po panence, dyž k ní chuti néní.