Galko 3/065 | Čo sa stalo nové v meste Hodoníne

149 words

Galko 3/065 | Čo sa stalo nové v meste Hodoníne (100%)
Čo sa stalo nové v meste Hodoníne? Utopil sa Janko na malej bystrine. A ked sa už topil, kamarádov zvolal: kamarádi mojí, už som sa vám skoval! Skoval som sa, skoval pod bystrú vodičku, podajže mi, milá, tú pravú ručičku! Ona mu podala, horce zaplakala: načo si sa kúpal, ked ta voda brala? Ja som sa nekúpal, ja som kone brodzil, tuším ma sám pán boh do tej vody hodzil. Do vody, do vody, do tej zátočiny, že som si nevšímal chudobnej dzievčiny. Chudobná devečka, jako iskerečka, chodzí po slobodze, jak rybka po vodze. Ryba z vody výjde, ráda by do vody, ked sa dzievča vydá, nemá už slobody. Ked sa dzievča vydá, jako by umrelo, jako by ho ani na svete nebolo. Vydat sa je vydat, ale odvydávat, ved to veru neni chleba vypoščávat. Ked sa chleba poščá*, lahúčko sa vráci; ked sa dzievča vydá, jakživ sa nevráci.

Galko 1/306a | Čo sa stalo vnove dole na doline (36%)
Čo sa stalo vnove dole na doline, ej, utopil sa Janko, ked on brodil kone. A ked sa on topil, na boha zavolal: Ej, kamarádi moji, už som sa vám skoval. A ked bol tretí den, vyšiel na vodičku: Ej, podajže mi, milá, svú pravú ručičku. Ked mu ju podala, horce zaplakala: Ej, jako si sa kúpal, ked ta voda vzala? Já som sa nekúpal, já som kone brodil, ej, tuším ma sám pán boh do tej vody hodil. Do vody do vody, do tej hlbočiny, ej, ked som si nevšímal chudobnej dievčiny. Chudobná devenka, jako lastovenka, ej, chodí po slobode, jak ryba po vode. Mal som pištelenku o devátich dierkach, ej, nechcela mi pískat o bohatých dievkach. Len som si pomyslel na jednu chudobnú, ej, hned mi zapískala na dierenku spodnú.

Černík 1908 / 154 | Za našima humny (24%)
Za našima humny velká hubočina, utopil sa Janko s čiernýma očima. Bolo ci, Janíčko, v nedzelu někúpac, němal ťa milý Bóh tak tuze něztreslac. Já som sa někúpal, len som koně brodzil, a tak mňa milý Bóh do tej vody hodzil. Janíčkova hlava plyně do Dunaji. a za tú hlavenkú tri chlupaje krvi. A za tú kravenkú širáček s pantlami, a za tým širáčkom botky s ostrohami. A za tymi botky truhélka s pokrovcom, buzdeš, milá, plakac, stoja nad mým hrobom.

Sušil 0210 | Co sa stalo v nově (18%)
Co sa stalo v nově v městě Hodoníně? Utopil sa šohaj při hodonském mlýně. Dyž sa topit začal, na svú milú volal: 1) Podaj mně ručenku, topit sa mně nedaj. Bylo na třetí deň, vyšel na vodičku, přišla jeho milá podat mu ručičku. 2) Košulenka tenka na břehu ležela: Proč sa’s, milý, kúpal, dyž byla neděla? Já sem sa nekúpal, já sem koně brodil, snad mia milý Pán Bůh do tej vody vhodil. Do tej vody vhodil, do tej hlubočiny, že sem si nevšímal chudobnej děvčiny. Chudobná děvčina pro Boha prosila: Vem si mia, synečku, abych neslúžila.

Černík 1908 / 013 | Moravo (11%)
Moravo, Moravo, čo's taká bolavá, veď od tebja čeče vodzička krvavá? Něčeče, něčeče, len ešče začiená, utopil sa Janko s čiernýma očima. A keď sa on topil, na svú milú volal: frajárenko moja už som sa ci skoval. Skoval som sa, skoval, do téj hubočiny, hdze sa prechádzajú morské dzivočiny.

Sušil 1129 | Vydaj sa len vydaj (10%)
Vydaj sa len, vydaj, tovariško moja, šak sa veru zdovješ, jaká je to vuola. Vydaj sa len, vydaj, tovariško moja, čaká ťa za dvermi ta dubova hola. Vydať sa, je vydať, ale odvydávať, nění to, můj Bože, chleba vypožčjávať. Chleba sa vypožčjá, chlebiček sa vrátí, a mojej slobody žaden něnavrátí.

Erben 2/403 | Sil jsem proso na souvrati (9%)
Sil jsem proso na souvrati, nebudu ho žíti; miloval jsem jedno děvče, nebudu ho míti. Sil jsem, nežal jsem, miloval jsem, nechal jsem: vzít si s nechutí, trápit se s ní do smrti! Sil jsem proso na souyrali, nebudu ho žiti: děvče krásné miloval jsem, nebudu ho míti. Síti, nežiti, milovati, nevzíti! sil jsem, nežal jsem, miloval jsem, nevzal jsem. Tam nad mlejnem, pod jesenem, na vysoké stráni, slíbila mi má panenka věčné milování; věnec uvitý, prsten pěkně vyrytý od ní dostal jsem, přece děvče nevzal jsem. Ústům, jako z máku kvítí, bubínky jsem dával; v týlku jako labuť bílém s vétříčkem jsem hrával. Láskou plesal jsem, kudy šel jsem, vzdychal jsem; v noci nespal jsem, přece děvče nevzal jsem. Ráno, dřív než zvoník cinkal časně na klekání, šel jsem, abych ptačí slyšel ranní radování; šel jsem za lesem, ale, ach! co spatřil jsem, nad tím ztrnul jsem, více děvče nechtěl jsem. V roklince, tam v střemchách hustých děvče s jiným stálo; on ji líbal, tlačil, vinul, děvče se jen smálo! Já pak zvolal jsem: darmo v noci nespal jsem! sil jsem, nežal jsem, miloval jsem, nevzal jsem!

Galko 3/006 | Už sa ten Janíčko odebiera (6%)
Už sa ten Janičko odebiera, [: na okenko klope, smutné volá: :] Podajže mi, milá, podaj vody, [: pre teba ma mé srdenko bolí. :] Ja by somc’ dobrej vody podala, [: keby som sa tvého kona nebála. :] Neboj sa ty, milá, mého kona, [: však je pri mém bočku šabla nová. :] Všecko mi je má manka príčina, [: za mojím chrbátom ona stála. :] Ach, mamičko moja, nestojte mi, [: za mojím chrbátom neplačte mi. :] Jako by som smutná neplakala, [: ked som ta ja tažko vychovala. :] Na fraštackých lúčkach šibeničky, [: na tých šibeničkách makovičky. :] Kdo tí makovičky trhat bude, [: na tých šibeničkách viset bude. :]

Bartoš 1901 / 1221 | Ked sem išeł išeł (6%)
[: Ked sem išeł, išeł, :] [: z Očková do Čkova, :] odpadła ně z mého koníčka vraného podkova, podkova, podkověnka nová. [: Išľi za mnú išľi :j [: vojáci, korľáci, :] ja, už sa ně z mého koníčka vraného [: podkověnka vrací. :]

Bartoš 1901 / 0933 | Kdo že sa ti vydávati kázáł (6%)
Kdo že sa ti vydávati kázáł, ja včiľ chodíš jako by tě svázáł; chodívala’s jako iskerečka, a včiľ chodíš jako pivná bečka.

Černík 1908 / 216 | Ej veža (6%)
Ej, veža, veža, vysoká veža, ztracil som pérko, od miléj beža. A hdo ho našol, něch mi ho vrací, šak mu milenka dobre zaplací.