Sušil 1129 | Vydaj sa len vydaj

50 words

Sušil 1129 | Vydaj sa len vydaj (100%)
Vydaj sa len, vydaj, tovariško moja, šak sa veru zdovješ, jaká je to vuola. Vydaj sa len, vydaj, tovariško moja, čaká ťa za dvermi ta dubova hola. Vydať sa, je vydať, ale odvydávať, nění to, můj Bože, chleba vypožčjávať. Chleba sa vypožčjá, chlebiček sa vrátí, a mojej slobody žaden něnavrátí.

Galko 3/065 | Čo sa stalo nové v meste Hodoníne (35%)
Čo sa stalo nové v meste Hodoníne? Utopil sa Janko na malej bystrine. A ked sa už topil, kamarádov zvolal: kamarádi mojí, už som sa vám skoval! Skoval som sa, skoval pod bystrú vodičku, podajže mi, milá, tú pravú ručičku! Ona mu podala, horce zaplakala: načo si sa kúpal, ked ta voda brala? Ja som sa nekúpal, ja som kone brodzil, tuším ma sám pán boh do tej vody hodzil. Do vody, do vody, do tej zátočiny, že som si nevšímal chudobnej dzievčiny. Chudobná devečka, jako iskerečka, chodzí po slobodze, jak rybka po vodze. Ryba z vody výjde, ráda by do vody, ked sa dzievča vydá, nemá už slobody. Ked sa dzievča vydá, jako by umrelo, jako by ho ani na svete nebolo. Vydat sa je vydat, ale odvydávat, ved to veru neni chleba vypoščávat. Ked sa chleba poščá*, lahúčko sa vráci; ked sa dzievča vydá, jakživ sa nevráci.

Bartók III 1533e | Ďakujem ván tovariško (32%)
Ďakujem ván, tovariško

Galko 1/409 | Ked si ja zaspívam (13%)
Ked si ja zaspívam v „hola“ po dzedzine, [: nejedna panenka huavu hore zdvihne. :] Nejedna ju zdvihne, nejednajú skuoní: [: Bože muj, oče muj, to muj miuý není. :] Nejedna ju zdvihne, ven oknem sa dzíva: [: co je to za šuhaj, ked k nám nechodzíva. :] Kebych byu k vám chodziu, byua bys’ puakaua, [: že sa za mnú tahá šabla jocelová. :] Šabličko, šablo má, šablo jocelová, [: ty mňa len vysekáš z čažkého vjezeňá. :]

Bartoš 1901 / 0104 | Za horama v černým lese (13%)
Za horama v černým lese, seče trávo hezký děvče. Seče jo tam na dolině, na té panské jetelině. Přišil na ňo mesliveček, polesnýho mládeneček. »Co to, holka, co to děláš, že se ani nevohledáš? Proč bech já se vohlídala, dež sem škodě nedělala. »Te mosíš bet zmordovaná, pod javorem zakopaná.« Než bech se zmordovat dala, rač bech třikrát zavolala. »Aj můžeš třeba štyrykrát, nehosleší ti hani fták.« Dež ponéprv zavolala, alije se zelenala. Dež podruhý zavolala, dóbrava se rozlehala. Dež po třetí zavolala, svýho bratra dovolala. Mlačí bratr to hoslyšel, staršímo to povídat šel. »Hola! bratře, zle je s námi, naša sestra volá v háji. Zapříhnite vraný koně, do háječka pojedeme.« Dež na to lóko přijeli, sestřičko tam neviděli. Spatřili tam meslivečka, polesnýho mládenečka. »Co to děláš, meslivečko, že máš vod krvje šavličko?« Zastřelil sem holubičko, v menářovým vokýnečko. »To nebela holubička, to bela naša sestřička. Te mosíš jít do vězení, kde božího světla není.«

Černík 1908 / 309 | Pomáhaj nám (13%)
Pomáhaj nám, Pane Bože, na koněc, čaká nás tam čiernooký mládzeněc. Pomáhaj nám, Pane Bože, pomáhaj, starého nám za mladého nědáváj, Pak nám budzeš pomáhaci, pomáhac, budzeme sa ponáhlaci, ponáhlac.

Černík 1908 / 310 | Um nám Pámbo (13%)
Už nám Pámbo pomóhol, sůsedovi němóhol; jak sa budze ponáhlac. budze mu aj pomáhac. Pred rychtárom rokyta na červeno rozkvitá. na červeno na bielo, šohajovi na péro. Naša paní mladučká čaká pána z hájíčka; keď ho ona dočkala, tri razí ho boskala. Chystaj, gazda, aldamáš, už ty lány dolu máš; jak nám ho tento rok dáš, na rok ci ho zežněm zas. Zacelinka prekvitá, šestoradý popenec, němóže sa oženic ten volačí mládzeněc. Chystaj, gazda, aldamáš, už ly lány dolu máš; chystaj nám ho z lásky, sběrali sme klásky.

Černík 1908 / 290 | Pri Krakove (13%)
Pri Krakove čierná zeme nu plani, [: zavrcel sa švarný šohaj na koni. :] Po téj zemi Krakovjanka chodzila, [: na svých rukách nemluvňátko nosila. :] Hodzila ho do téj bystréj vodzičky, [: hdze sa perú drobné ryby, kačičky. :] Sečky panny Krakovjanky do radu, [: budzeme vám prezieraci slobodu. :] Šeckým pannám Krakovjankám veněček, [: rychtárovéj Hanulence čapeček. :] * Hodzili ju s mostu do Dunajíčka, [: ona volá na svojého tacíčka. :] Podajce mi, mój tacíčku, ručičku, [: utopím sa v hubokém Dunajíčku. :] Sama si si, céro moja, príčina, [: púščala si švarné chlapce z večera. :] * Išol milý koně brodzic do Váhu, [: našol ju tam vyhodzenú na brehu. :] Hen to holá volakedy má milá, [: púsčala mňa do komory z večera. :]

Sušil 1583 | Večera nám Paně Bože večera (13%)
Večera nám, Paně Bože, večera, budzeme jesc pečeného káčera. Na koněc nám, Paně Bože, na koněc, čaká nás tam černojoký muadzenec. A kedz sa tam, Paně Bože, dožňeme, muadzenca si, Paně Bože, pojmeme.

Galko 1/205 | Pod naším okienkom trávička zelená (13%)
Pod naším okienkom trávička zelená, za našima humny krajšia rastie; šla ju trhať Anička, ešte bola maličká, Janík za ňou čaká, že narastie.

Erben 5/199 | Čí je to louka (13%)
Čí je to louka tam u rybníka? Típalova. Hola, bola, hola! Típal není doma: pudeme na ní, posečeme ji až do hola.