Galko 1/234b | Redikal sa Ďurík z grúnika na grúnik

28 words

Galko 1/234b | Redikal sa Ďurík z grúnika na grúnik (100%)
Redikal sa Ďurík z grúnika na grúnik, keď sa doredikal takto si tudlikal: Tuli, tuli, tuli, ovečky po grúni, spiežovce cengajú, trávičku šklbajú. Ovce moje, ovce, máte zlaté zvonce, keď jich potratíte, kožkou zaplatíte.

Galko 1/234a | Terigal sa Jurík z grúnika na grúnik (100%)
Terigal sa Jurík z grúnika na grúnik, keď sa vyterigal, takto si tudlikal: Tuli, tuli, tuli, ovečky po grúni, spiežovce cengajú, trávičku šklbajú. Ovce moje, ovce, máte zlaté zvonce, retiazky strieborné, srdcia mosadzové.

Sušil 2058 | Na tej lúce zelenej (10%)
Na tej lúce zelenej pasú sa tam jeleně, zajíc s liškú tanec vede a srna jim gajduje. Hájný se psem počúvá, co to za muzika hrá, a sám začne poskakovať, pes sa naňho ohlídá. A liška skok na jedli: Uteč, zajíc, můžeš-li, číhá na ťa mysliveček, on ťa, myslím, zastřelí. Ten zajíc sa polekal, gatě sobě oblekal, chyťa pálené s lavicú, hore kopcem pospíchal. A přiběhňa na kopec, sedl si pod jalovec, zavdal srně páleného, aby gajdovala věc. Srna gajdovala dál, jeleň při tom husle hrál, vlk na píščelky tudlikal a nedvěď hrál na cimbál. Přišel tam jež s veverkú, dal si zahrát štajerku, vlk mu nechtěl po notě hrát a jež naňho s sekerkú. Vlk sa po zemi válí, že jeho hlavu bolí: Zajděte mně pro nedvěďa, ať mi hlavu zahojí. Už sa medvěď šuchoce, přivléká mu tři ovce; vlk je zdravý jako prvý, ešče lepši fukoce. Sysel s laskú do díry, myslivcůj pes za nimi, sysel se naňho obořil, že mu poláme nohy.*) Myslivcůj pes do domu, myslivec protiv němu : Už, pantáto, věc nepůjdu na tu lúku zelenú. Byli tam dvá zbojníci, obá v jednej světnici, chtěli mně nohy polámat, že proč chodím s myslivci.

Erben 5/141 | Sedlák sedlák sedlák (9%)
Sedlák, sedlák, sedlák, eště jednou sedlák, sedlák, sedlák, sedlák velkej je pán: von má pás na břiše, a na svým kožiše tuli– tuli– tuli – tu– tulipán. Koukej, koukej, koukej, jak je sedlák hloupej, koukej, koukej, koukej, jak je hloupej: von jede na pole, má hodinky dvoje; koukej, koukej, koukej, jak je hloupej!

Galko 1/333 | Čieže sú to pávy (1%)
Čieže sú to pávy v tom zelenom háji, v tej zelenej brezine? To sú moje, tvoje, čo som vychovala, kým si ty bol na vojne. Čím si jich chovala, keď si nič nemala? Tou zelenou trávičkou; zelenou trávičkou, studenou rosičkou, to sú moje mozole. Čieže sú to voly, majú zlaté rohy, v tej zelenej brezine? To sú moje, tvoje, čo som vychovala, kým si ty bol na vojne. Čím si jich chovala, keď si nič nemala? Tou zelenou trávičkou; zelenou trávičkou, studenou vodičkou, to sú moje mozole. Čieže sú to ovce, majú liate zvonce, v tej zelenej brezine? To sú moje, tvoje, čo som vychovala, kým si ty bol na vojne. Čím si jich chovala, keď si nič nemala? Tou zelenou trávičkou; zelenou trávičkou, studenou vodičkou, to sú moje mozole. Čieže sú to deti pod tou našou pecou, ej, také malučičké? To sú moje, tvoje, čo som vychovala, keď si ty bol na vojne. Čím si jich chovala, keď si nič nemala? Tou varenou kašičkou; varenou kašičkou, studenou vodičkou, to sú moje mozole.

Sušil 1056 | Zamiloval som si (1%)
Zamiloval som si černooké dzěvče, ale mi ho nechcú dať. Ale mi ho dajú, len mia prevádzajú, netreba mi vzdorovať. Dával som im voly, čo orali v poli, ešče mi ho nechcú dať; ale mi ho dajú, len mia prevadzajú, netreba mi vzdorovať. Dával som im ovce, maly zlaté zvonce, ešče mi ho nechcú dať; ale mi ho dajú, len mia prevadzajú, netreba mi vzdorovať. Dával som im koně, čo byli na vojně, ešče mi ho nechcú dať; ale mi ho dajú, len mia prevadzajú, netreba mi vzdorovať. Dával som im šaty, strjebro aj dukáty, ešče mi ho nechcú dať; ale mi ho dajú, len mia prevadzajú, netreba mi vzdorovať. A včil sa tak stalo, djevča sa prespalo, a už mi ho dávajú; ale im ho něchcem, obrátím sa, kdě chcem, nech si ho len chovajú.

Galko 1/237 | Ovce moje, ovce, máte zlaté (1%)
Ovce moje, ovce, máte zlaté zvonce, retiazky strieborné, srdcia mosadzové. Už som vybačoval, už som vysalašil; už som si valašku na klinčok zavesil. Býval som valachom, býval som i bačom; teraz bych bačoval, ale nemám pri čom. V hore som nocoval, v hore hospodu mal ešte som, má milá, na teba starosť mal.

Galko 1/145 | Trebárs som ja valach len (1%)
Trebars som ja [: valach len, :] [: predsa rád mám ja stav ten. :] Žijem sebe bez starosti, v samej rozkoši, radosti; ja valašku [: ovčiarsku, :] [: nedám za húl cisársku. :] (Ráno slnce [: keď stáva, :] [: v rose stojí zas tráva; :] tuja s veselým spievaním ovce z ovčinca vyhánim do zelenej [: jedliny, :] [: trebars som sám jediný. :] Potom idem [: k hájičku, :] [: hľadám svoju milenku; :] znám ja cestu, nepoblúdim, stretnem milú, ju poľúbim, stisnem jej [: ruky vnadné, :] [: ach, jak to dobre padne. :] Ona poctí [: mňa perem, :] [: ja sa od nej odberiem; :] v ničom nečiním prekážku, podoprem sa na valašku; spievam, vískám [: si zase, :] [: a mé stádo sa pasie. :] Keď mám smäd a [: hlad veľký, :] [: posiahnem do kapsielky; :] tu ja najdem, čo mi treba, vezmem syra, vezmem chleba; a môj pes ma [: varuje, :] [: ach, jak mi to šmakuje. :] Pes môj je strážcom verným, [: bdie nado mnou, keď ja spím; :] kde chcem, ta ovce zavrátim, nedal bych ho za sto zlatý; k službe mi je [: hotový, :] [: nedá ovce vlkovi. :] Potom idem [: k potoku, :] [: tu mé ovce do skoku; :] poznám, že sa už napásli, že jim škuráky nariastli; potom, keď jich [: umývam, :] [: vesele si zaspievam. :] Odtiaľ idem [: na salaš, :] [: privíta ma bača náš; :] privíta svojho Janíka, dá žinčice do čerpáka, i syra z božej lásky: [: šťastlivý stav valaský! :])

Galko 1/392 | Kde si bol, šuhajko (1%)
Kde si bol, šuhajko, s tými ovečkami? Na holi zelenej medzi vodičkami. Pásol som ja ovce v hlbokej dolince, nič som nezavracal, len som slúchal zvonce. Grúňom, ovce, grúňom, ja puojdem v dolinu, veru vás narazím v drobnú ďatelinu. Bača náš, bača náš, nedal si nám syra, bodaj ti skapala tá ovečka sivá! Bača náš, bača náš, nedals’ nám žintice, bodaj ti upadli do nej nohavice! Bača náš, bača náš, ty nerovno delíš, my ovce pasieme, ty v kolibe ležíš. Vŕšky prekopneli, v doline veľký mráz; milie moje ovce, kdeže vás budem pásť? Ovečky, barany, ľúto mi za vami, keď som naučený od malička s vami. Zbíjali zbojníci okolo Pupova, ale už nebudú, minula sa hora.

Bartoš 1901 / 0692 | Zajaľi zajaľi (1%)
Zajaľi, zajaľi bojtárovi ovce. Počúvaj, miľenká, kdzě cingajú zvonce. Cingajú, cingajú v rychtarovém dvore, chodz ně, miłá, pre ně boľá ňa nohy mé. Já pre ně něpójdzěm, já tvoja něbudzěm; kerá tvoja budzě něch ci pre ně idzě.

Sušil 0979 | A na onych horach (1%)
A na onych horach seje Janiček hrach, jeho najmilejši navraca k němu krav.1) Jak ich navratila, pod jaborek sedla, pod jaborek sedla, žalostně plakala.2) Přišeltě k ni mily a sednul vedle ni: Co plačeš, nařičeš, moje potěšeni?3) A jak němam plakať a němam nařikať, lebo mně sobě vem, lebo mi vinek vrať. Ja si tě nevezmu, vinka ti něvratim, radši ti, děvečko, poctivě zaplatim. Dokulal, dokulal, tolary po stole:4) Pohledni, děvečko, esli maš za svoje.5) Abys mi načital jak maku 6) drobneho, ty mi nězaplatiš vinku zeleneho. Abys mi načital, jak je v rybě kosti,7) ty mi nězaplatiš moji poctivosti. Už ten můj vineček dolů vodu plyně, už moja poctivosť na věky zahyně. Můj zeleny vinek po Dunaju skače, a moja poctivosť v koliběnce plače. Choť bych se najedla kořenu paprati, moja poctivosť se vice něnavrati. Šifaři, šifaři, na šify sedajtě, můj zeleny vinek po moři chytajtě.8) Abysmy zapřahli tři sta vranych koni, už tveho věnečka žaden nědohoni. Volaři, volaři, kdě ste ovce pasli, ztratila sem věnec, ktery ste ho našli? My sme ho něchytli, ale smy viděli, našli ho šifaři, ale něbyl cely.9) Tvůj vinek zeleny, ten se ti proměni, tak, jak by uhazel do vody kameni. Ten kameň ve vodě v povod se obrati, tvůj vinek zeleny vic se něnavrati.