Bartoš 1901 / 0167 | Vokolo Trnavy potůček krvavý

9 words

Bartoš 1901 / 0167 | Vokolo Trnavy potůček krvavý (100%)
Vokolo Trnavy potůček krvavý. leží tam syneček porubaný celý.

Sušil 2207 | Pohleď pohleď co se sviči (43%)
Pohleď, pohleď, co se sviči, přez zeleny kopec, ty ovečky běhaju, přez potůček skakaju. Aha pity aha pity, k Betlemu spichaju. A cuž vy tež daruječe, vy paně hospodař? Ja daruju klobasu, třikrat se s ňum opašu, a to temu Ježiškovi, to ja mu doněsu. A cuž vy tež daruječe, vy pani hospodyň? Ja daruju plenečky a zlate peřinečky, a to temu Ježiškovi do tej kolibečky. A cuž vy tež daruječe, vy švarne dževuchy? My darujem věneček a zlatý prsteneček. A to temu Ježiškovi do jeho jesliček. A cuž vy tež daruječe, vy pani synove? My darujem voničku ze zlateho hřebičku, a to temu Ježiškovi pro jeho mačičku.

Bartoš 1901 / 0510 | Dołů Ubłem teče (43%)
Dołů Ubłem teče, oj, maľučký potůček, pověz mi, synečku, co pravíł tvůj tatíček? Povídáł, povídáł, oj, že si ty chudobná! nemysli, cérečko, že budeš moja žena.

Galko 1/012 | Cez zelenú lúčku voda tečie (32%)
Cez zelenú lúčku voda tečie, čo mi moja žena doma rečie? Čože by mi riekla, korheľovi, že som ja jej prepil štyri voly. Štyri voly, štyri, a dva kone, a to všetko na truc mojej žene; štyri voly, štyri, a dva žrebce, priam by jej to bolo na dva čepce. Cez zelenú lúčku voda tečie, čože mi môj otec doma rečie? Čože by mi riekol, korheľovi, keď som ja mu prepil kone, voly. Povie mi, že ma dá do Trnavy, azda sa syn jeho tam napraví; nenapraví sa on len v Záturčí, keď ho hlad a žížeň dobre zmučí.

Sušil 1650 | Husaři husaři (32%)
Husaři, husaři, pěkné koně máte, já s vami pojedu, kerého mně dáte? Teho-li vraného, lebo teho hlinku, já na něm pojedu zrovna do Štimberku. Dáme ti, dáme ti koníčka vraného, on tebe donese do pola šírého. Husaři, husaři, pěkné koně máte, já s vama pojedu, kerého mně dáte. Vyber si, šohaju, kerý se ti lúbí, on tebe zaveze pod zelené duby. Pod zelené duby, pod zelenú lipku, uvidíš, synečku, tu husarskú bitku. Husaři, husaři, do Uher jedete, mé nevěrné děvče pryč sebú vezete. Počkej jenom, počkej, mé nevěrné děvče, bude tebe teskno po tvém milém ješče. Až přijdú husaři do města Trnavy, nechajú tě sedět, děvečko z Moravy.

Bartoš 1901 / 0001 | Išľi tré mládenci (32%)
[: Išłi tré mľádenci :] cestú uľievanú, tam dołů k Dunaju, [: Aby ony našľi :] drevo javorové, na husľičky nové. [: Ked prvý ráz zatał :] [: íver odskočiła :] [: ked druhý ráz zatał :] [: isker odskočiła. :] [: Ked tretý ráz zatał :] [: drevo prevohorí: :] [: Nerúhaj, nesekaj :] [: nenye som ja drevo.:] [: ľež som já dzevečka :] [: z Trnavy mestečka. :] [: Kerá maci dobrá, ] [: nech nekľne dzeci, :] [: mna moja kľnula :] [: ked som kravy hnala,:] [: abych tam została :] [: drevem javorovým. :]

Sušil 2077 | Jede Kudrna vokolo Brna (15%)
Jede Kudrna vokolo Brna, veze kolomaz do Kojetína.1) Milé Kudrno, namaž si kolo, ať ti nevrzá přes celé Brno.

Erben 5/363 | Což pak se ti stalo (15%)
Což pak se ti stalo, moje milá? že jsi se tak celá proměnila; že jsi smutná, celá bledá: zdali tě hlavička rozbolela? Kterak by mě hlava nebolela? vokolo Tábora velká vojna: vezmou-li tě, můj holečku, budu mít zármutek na srdéčku.

Erben 5/029 | Jede Kudrna (15%)
Jede Kudrna, 1) jede do Brna, veze kolomaz, kolo mu vrzá. Pane Kudrno! namaž si kolo, ať ti ne vrzá přes cely Brno. 1) Jede Kudrna vokolo Brna, nemaže kola, vono mu vrzá. Počkej Kudrno atd.

Sušil 0730 | Neščasné nekeré domeček (14%)
Neščasné nekeré domeček, neščasné nekeré dům! Když sem jel vokolo, srdce mě bolelo, zařehtal můj vrané kůň. Syneček vobjíždží sem a tam, kůň se na vrata spíná; ach, co se to stalo? Co je to nového? Milá mně nevotvírá! Zatoč se, můj vrané koníčku, a objeď třikráte dům; má milá panenka stojí u vokénka, vona mně votevře dvůr.

Sušil 0841 | Slunečko zachádí (14%)
Slunečko zachádí, aj, za keř malenový, zkažte tam dobró noc mému šohajovi. Debech já věděla, co můj milé dělá, nestarala bech se, bela bech veselá. Debech já věděla, kde můj milé vuře, já bech tam běžela po hedbávné šňůře. Ale von nevuře, a von těžko stůne, je tuze raněné a von brzo umře. Milá k němu přišla, vode mu podala, pěkném bílém šátkem hlavo zavázala. Dež mu jo vázala, žalostně plakala, čeho sem se, milé, čeho dočekala. Bohutické krchov pěkně malovaný, na něm vodpočivá moje potěšení. Dež já vokolo do, srdečko mě bolí, dež já se podívám na tvůj hrobek nový. Na tvůj hrobek nový, jak ty tam ležíš sám, na něm se rozvíjá červené tulipán.