Galko 1/012 | Cez zelenú lúčku voda tečie

86 words

Galko 1/012 | Cez zelenú lúčku voda tečie (100%)
Cez zelenú lúčku voda tečie, čo mi moja žena doma rečie? Čože by mi riekla, korheľovi, že som ja jej prepil štyri voly. Štyri voly, štyri, a dva kone, a to všetko na truc mojej žene; štyri voly, štyri, a dva žrebce, priam by jej to bolo na dva čepce. Cez zelenú lúčku voda tečie, čože mi môj otec doma rečie? Čože by mi riekol, korheľovi, keď som ja mu prepil kone, voly. Povie mi, že ma dá do Trnavy, azda sa syn jeho tam napraví; nenapraví sa on len v Záturčí, keď ho hlad a žížeň dobre zmučí.

Galko 1/232 | Jaj, beda, jaj, beda mne (20%)
Jaj, beda, jaj, beda mne, [: jaj, beda, beda mne! :] Ej, výnďže ty, ženička, [: výnďže ty proti mne. :] Jaj, ako by ja vyšla [: proti korheľovi, :] ej, čo mi prepil žito [: ešte na koreni. :] Jaj, a čo by len žito, [: ale kone, voly, :] ej, i sukňu zelenú, [: čo mi bola k vôli. :]

Galko 1/404 | Vodu, vodu, nechcem ja ju (14%)
Vodu, vodu, [: nechcem ja ju, :] [: nech sa v nej dievčence kúpavajú. :] Vo vode sú žaby, najdú sa i hady; nechcem ja ju, nechcem ja ju, [: nech sa v nej dievčatká kúpavajú. :] Pivo, pivo, [: to piť budem, :] [: kým ja na tom svete živý budem. :] To vôľu napraví, dá rozum i zdraví; to piť budem, to piť budem, [: kým ja na tom svete živý budem. :]

Galko 1/145 | Trebárs som ja valach len (14%)
Trebars som ja [: valach len, :] [: predsa rád mám ja stav ten. :] Žijem sebe bez starosti, v samej rozkoši, radosti; ja valašku [: ovčiarsku, :] [: nedám za húl cisársku. :] (Ráno slnce [: keď stáva, :] [: v rose stojí zas tráva; :] tuja s veselým spievaním ovce z ovčinca vyhánim do zelenej [: jedliny, :] [: trebars som sám jediný. :] Potom idem [: k hájičku, :] [: hľadám svoju milenku; :] znám ja cestu, nepoblúdim, stretnem milú, ju poľúbim, stisnem jej [: ruky vnadné, :] [: ach, jak to dobre padne. :] Ona poctí [: mňa perem, :] [: ja sa od nej odberiem; :] v ničom nečiním prekážku, podoprem sa na valašku; spievam, vískám [: si zase, :] [: a mé stádo sa pasie. :] Keď mám smäd a [: hlad veľký, :] [: posiahnem do kapsielky; :] tu ja najdem, čo mi treba, vezmem syra, vezmem chleba; a môj pes ma [: varuje, :] [: ach, jak mi to šmakuje. :] Pes môj je strážcom verným, [: bdie nado mnou, keď ja spím; :] kde chcem, ta ovce zavrátim, nedal bych ho za sto zlatý; k službe mi je [: hotový, :] [: nedá ovce vlkovi. :] Potom idem [: k potoku, :] [: tu mé ovce do skoku; :] poznám, že sa už napásli, že jim škuráky nariastli; potom, keď jich [: umývam, :] [: vesele si zaspievam. :] Odtiaľ idem [: na salaš, :] [: privíta ma bača náš; :] privíta svojho Janíka, dá žinčice do čerpáka, i syra z božej lásky: [: šťastlivý stav valaský! :])

Erben 4/056 | Těžko trpět žízeň (13%)
Těžko trpět žízeň,. bratří rozmilí! pivíčko dobry je, svlažuje žíly, jak je máme, tu zpíváme: Nepudeme domů až ráno, až bude ustláno; nepudeme domů až ráno, až bude den. Mázíček za mázem líbezně chutná, každej se napije, je jako putna, sklenci zdvihá, pěkně zpívá: Nepudeme domů atd. Ženuška přiběhne: „Muži, pojď domů!“ Šenkýř ji uvítá, vede ji k stolu: „Pije jen máz pan manžel váš!“ Nepudeme domů atd. Žena počne zpívat píseň bez noty: „Propiješ naposled kabát, kalhoty! prach nic nedbáš, jenom zpíváš: Nepudeme domů atd. Pivíčko pěkně se pění v sklenici; každej má rozumu plnou čepici: sláva sládku, též i mládku! Nepudeme domů atd.

Černík 1908 / 212 | Počkajce (13%)
Počkajce, vy novomeščí pánové, čo vám povie jedno dzievča laskavé, něberce jéj za vojáčka milého, lebo němá v celém svece jiného. Keď som išol od svéj miléj, už bol dzeň, vykúkaly tam tri panny oknom ven, ony sa mňa zpytovaly, hdze som bol, a já som jim odpovedac němóhol. Keď som išol od svéj miléj v sobotu, našol som si v jednom šenku robotu, dovézli tam jaré žitko turecké, šípaly ho ty dzievčence lopenské.

Galko 1/394 | Vyskočilo slniečko zavčas ráno (9%)
Vyskočilo slniečko zavčas ráno, raníčko, vyskočilo na stienku, na tŕňovú zahradku. Vykvitli tam ružičky, prišli si tam devečky, odtrhli tie ružičky, vili si z nich venečky. Prvý vienok dovíja, zlý duch mámiť počína, druhý vienok dovíja, zlý duch sa k nej primlúva: Chceš-li, Katko, má býti, či chceš bohu slúžiti? Nechcem bohu slúžiti, ale, pane, tvá býti. Staň ty, Katka, na kameň, a ja stanem na strmeň, zo strmeňa na koňa, prenesiem ťa do raja. Do rajička, do raja, kde si nikdy nebola, kde si nikdy nebola, ani tvoja rodina. A keď za mesto prišli, dobrej cesty nenašli, len po tŕňovom hloži, po tom čertovom zboží. Keď už nad peklo prišli: Otvor bránu, najvyšší, nesiem telo i dušu, zemanovu Katušu. Podajte jej stoličku, nech si sadne trošičku, podajte jej smoly piť, musí ona s nami byť. Jeden bránu otvára, druhý sa jej usmieva, tretí smolu nalieva, štvrtý sa jej primlúva: Pi, Kačenko, kávičku, budeš mojú ženičkú. Nechcem, pane, kávičku, nebudem tvú ženičkú. Prvý pohár vypila, priam barvičku zmenila; druhý pohár vypila, plameň blkom pustila: Nože, páni pekelní, otvárajte mi brány, keď nie brány, len dvere, nech ma vetrík preveje. Kto je tu z mej dediny, povedzte mej materi: ešte jednu dcéru má, nech ju lepšie naúča. Mne po vôli dávala, do pekla ma vohnala, mňa bila len bylinou, nech ju bije trninou. Mohlas’ bohu slúžiti, do kostela choditi; už ty budeš naveky v tom plameni horeti.

Galko 1/452 | Dolina, čo idem, ta iná (9%)
Dolina, dolina, čo idem, ta iná, ej, na tú nemôžem prísť, ej, čo (kde) je moja milá. Chodieval si, milý, vo dne v noci do nás, ej, a už sa mi teraz, ej, do známosti nedáš. Akže sa ti, milý, do známosti dati, ej, keď na teba pozriem, ej, priam musím plakati. Dolina, dolina, na doline ďatel, ej, už musím zanahať, ej, frajerku pre mater.

Sušil 1650 | Husaři husaři (7%)
Husaři, husaři, pěkné koně máte, já s vami pojedu, kerého mně dáte? Teho-li vraného, lebo teho hlinku, já na něm pojedu zrovna do Štimberku. Dáme ti, dáme ti koníčka vraného, on tebe donese do pola šírého. Husaři, husaři, pěkné koně máte, já s vama pojedu, kerého mně dáte. Vyber si, šohaju, kerý se ti lúbí, on tebe zaveze pod zelené duby. Pod zelené duby, pod zelenú lipku, uvidíš, synečku, tu husarskú bitku. Husaři, husaři, do Uher jedete, mé nevěrné děvče pryč sebú vezete. Počkej jenom, počkej, mé nevěrné děvče, bude tebe teskno po tvém milém ješče. Až přijdú husaři do města Trnavy, nechajú tě sedět, děvečko z Moravy.

Bartoš 1901 / 0001 | Išľi tré mládenci (7%)
[: Išłi tré mľádenci :] cestú uľievanú, tam dołů k Dunaju, [: Aby ony našľi :] drevo javorové, na husľičky nové. [: Ked prvý ráz zatał :] [: íver odskočiła :] [: ked druhý ráz zatał :] [: isker odskočiła. :] [: Ked tretý ráz zatał :] [: drevo prevohorí: :] [: Nerúhaj, nesekaj :] [: nenye som ja drevo.:] [: ľež som já dzevečka :] [: z Trnavy mestečka. :] [: Kerá maci dobrá, ] [: nech nekľne dzeci, :] [: mna moja kľnula :] [: ked som kravy hnala,:] [: abych tam została :] [: drevem javorovým. :]

Černík 1908 / 140 | Mal som (7%)
Tri som prepil, štyry mám, aj za ty si kúpím krám. Mal som sedem peňazí, skoval som ich do reži. A v tom kráme pierečko, to je moje srdečko.