Erben 5/029 | Jede Kudrna

34 words

Erben 5/029 | Jede Kudrna (100%)
Jede Kudrna, 1) jede do Brna, veze kolomaz, kolo mu vrzá. Pane Kudrno! namaž si kolo, ať ti ne vrzá přes cely Brno. 1) Jede Kudrna vokolo Brna, nemaže kola, vono mu vrzá. Počkej Kudrno atd.

Sušil 2077 | Jede Kudrna vokolo Brna (99%)
Jede Kudrna vokolo Brna, veze kolomaz do Kojetína.1) Milé Kudrno, namaž si kolo, ať ti nevrzá přes celé Brno.

Sušil 2078 | Jede Kudrna okolo Brna (76%)
Jede Kudrna okolo Brna, potkala ho tam jeho rozmilá. Kampak jedete, pane Kudrno? Vezu kolomaž nekam za Brno. Já pudu s vama, pane Kudrno, vyprovodím vás na starý Brno. Moje rozmilá, od voza jděte, ať si fěrtoušek nepomažete. Já sem dnes ráno kola namazal, by mně přes Brno vozejk nevrzal.

Sušil 1860 | Kolomazník jede kolomaz veze vápeník za (16%)
Kolomazník jede, kolomaz veze, vápeník za ním pospíchá, [: ujížděj, bratře, :] ať se nám to nezmíchá.

Sušil 1633 | Trnó chlapci trnó (16%)
Trnó chlapci, trnó, už jich vezó k Brno, poskákali s voza, báli se Francóza. Brněnská kasárna pěkně malovaná, pod ňó stojí chasa, všecka vebíraná. Má milá tam stojí, utírá se šátkem, neplač, milá, vo mně, šak já přendo spátkem. Jedneho vodvedli, teho vodvádijó, a temu třetímu koníčka sedlajó.

Erben 3/218 | Ach ženy ženy! (16%)
Ach ženy, ženy! poraďte vy mi, muže trapiče mám: celej den pije, v noci mě bije, ani světa neznám! „Vyjdi do pole, natrhej sobě zelí čertovýho: jak je okusí, hned umřít musí do dne devátýho. Vyjdi do pole, nařež cibule, pod oči si namaž: aby neřekli lidi klevetní, že ho ráda nemáš.“ Cibuli měla, oči si třela, smutné naříkala: „Ach ouvejf ouvej! můj muži milej, co jsem se dočkala!“

Sušil 1941 | Aj ženy ženy poraďte ženy (16%)
Aj, ženy, ženy, poraďte, ženy, já zlého muža mám; a on mě bije, velice pije, co si s ním počat mám. Vyjdi do pola, natrhaj zela,*) zela králového, jak ho okusí, hned umřít musí do dňa devátého. A jdi na pole, nařež cibule, pod oči si namaž, aby neřekli lidé klebetní, že ho neráda máš. Cibulu plela, oči si třela, smutně naříkala, pod starú švestku na starém došku, tam ho pochovala.

Erben 2/110 | Seděla pod borovičkou (7%)
Seděla pod borovičkou, plakala, že má chudičkou kytičku rozmarínovou na zahrádce. Prosila božího deště, aby jí vyrostla ještě kytička rozmarinová na zahrádce. Mladost, radost! ani mně nedají dorost: včera mně minulo patnáct let, už jsem jich přelhala devět. Nedám, nedám, mládenci, to vám povídám, se stromu jablíčka trhali: musíte času čekati. Kdyby bylo nesvítalo, bylo by mi děvče dalo tři hubičky nebo čtyry, to je děvče roztomilý! Už jdou děvčátka z Lomečku, už jdou děvčata z Lomce: mají červeny čepení, mají zeleny věnce. Pověz mně, och má znejmilejší! kudy k vám budu chodit? Vokolo humen je cestička, ta tě k nám bude vodit. Vokolo humen je cestička, je pěkná drnovatá: kdy ty k nám, můj Honzíčku, pří-deš, sedni před naše vrata. Před těma našima vratami je pěknej bílej kámen: kdy ty k nám, můj Honzíčku, přídeš, jenom si sedni na něn. Před těma našima vratami je pěknej kameníček: aby vo tom lidi věděli, že jsi můj milovníček. Šafáři,[19] mlynáři! z vašeho dvora krásná osoba vychází. Jeníčku, bratříčku! nabí flintičku, postřel Aničku na hrázi. Nechám jí, neznám ji: ona mně koupí na pěkný šaty hedbáví. Já jí zas zlatý pás, stříbrný přazky, zlaty podvazky: „Tu máš, Ančičko, zlatá perličko! lásku zas.“ Adámku náš! co pak děláš? na lonce ti pasou,

Erben 5/363 | Což pak se ti stalo (7%)
Což pak se ti stalo, moje milá? že jsi se tak celá proměnila; že jsi smutná, celá bledá: zdali tě hlavička rozbolela? Kterak by mě hlava nebolela? vokolo Tábora velká vojna: vezmou-li tě, můj holečku, budu mít zármutek na srdéčku.

Bartoš 1901 / 0167 | Vokolo Trnavy potůček krvavý (7%)
Vokolo Trnavy potůček krvavý. leží tam syneček porubaný celý.

Sušil 0730 | Neščasné nekeré domeček (7%)
Neščasné nekeré domeček, neščasné nekeré dům! Když sem jel vokolo, srdce mě bolelo, zařehtal můj vrané kůň. Syneček vobjíždží sem a tam, kůň se na vrata spíná; ach, co se to stalo? Co je to nového? Milá mně nevotvírá! Zatoč se, můj vrané koníčku, a objeď třikráte dům; má milá panenka stojí u vokénka, vona mně votevře dvůr.