Bartoš 1901 / 0257b | Rozmarýn rozmarýn

11 words

Sušil 0826 | Rozmarýn rozmarýn (100%)
Rozmarýn, rozmarýn, ja, zelený rozmarýn. Ja sa ti, děvčico, do něho povalím. Ja, poval sa, poval, jenom ho nepouam, ješče ti k neděli voničku uděuám.1)

Bartoš 1901 / 0257c | Ja rozmarýn rozmarýn (100%)
Ja rozmarýn, rozmarýn, ja zeľený rozmarýn, ja já sa ti, dívčico, ja do něho povaľím. Ja povaľ sa ně, povaľ, ja enom ho nepołam, ja było by ho škoda, ja, gaľánečko moja. Ja rozmarýn, rozmarýn, ja z rozmarýnu kołek, ja ešče voňavéjší ten súsedů pacholek. Ja rozmarýn, rozmarýn, ja z rozmarýnu kytka, ja ešče voňavéjší ta súsedova dívka.

Bartoš 1901 / 0257b | Rozmarýn rozmarýn (100%)
Rozmarýn, rozmarýn, zeľený rozmarýn, já sa ti, děvečko, do něho povaľím.

Bartoš 1901 / 0045c | Išla Anduľka na trávu (3%)
[: Išla Anduľka na trávu :] [: do vinohradu do sadu.:] [: Išta, našla tam Janíčka,:] [: on si napásat koníčka.:] [: Daj né, Anduľko, daj kosy,:] [: já ti travénky nakosím.:] [: Nakosił i aj navázat,:] [: Anduľenky sa vyptávat.:] [: Ej povedz, povedz, má mitá,:] [: keréhos mała frajíra ?:] [: Ej nemata sem žádného,:] [: teba, Janošku, samého.:] [: Povedz, Anduľko, po druhej,:] [: ľež d hlavénku odrúbem.:] [: Ej nemata sem žádného,:] [: teba, Janošku, samého.:] [: Ej povedz, povédz po tretí, :] [: íež ti hlavénka odletí!:] [: Ej nemata sem žádného,:] [: teba, Janošku, samého.:] [: Vytahet z pošvy šabľičku,:] [: uťat Anduľce hlavičku.:] [: Zavázat í ju ručničkem,:] [: tu běž Anduľko chodníčkem.:] * [: Jaké je moje chodení,:] [: dyž je hlavénka na zemi.:] [: Anduľku nesú mládenci,:] [: Janíčka vedú katovci.:] [: Kady Anduľka nesená :] [: všady fialka červená.:] [: Kady Janošek vedený:] [: všady rozmarýn zelený. :]

Sušil 0351 | Ta uninská rola (3%)
Ta uninská rola černo pooraná, žabiu tam pachouka Uďheli z Unína. A jak ho tam zabiu, do žita odskočiu, skočiu k pohůnkovi: Jak je pachoukovi? Michale, Michalku, odpusti mně vinu, že sem ti do huavy dau smrtelnú ranu. Odpúščám, odpúščám ale velmi ťažko, že je mé srdečko poraněné všecko. Vy tetko Doračko, smutná, neveseuá, nesem vám synáčka v halinečce z pola. Vy tetko Doračko, nic sa nelekajte, pro vašeho syna bíuú puachtu dajte. Michale, Michalku, kdo je ti příčina? Kdo by byu, mamičko? Uďheli z Unína. Že bys mně, Michalku, moheu ešče ožit, ešče bych ti daua košelu zuatem šit. Nechcu já, mamičko, košele zuatovej, už já dávno čekám tej smrti hotovej. Zandite, mamičko, pro tech knězů gbelských, já sa vyzpovídám z mojich hříchů těžkých. Ja, co si, Michalku, gbelských knězů žádáš? A šak ty, Michalku, tolej hříchů nemáš. Jak bych já, mamičko, tolej hříchů neměu? Šak sem já nejednu děvečku podvedeu. Nejednu podvedeu, nejednu okuamau, kerak by sa Pán Bůh na mňa nerozhněvau? A ten gbelský cinter kolem mauovaný, leží tam Michálek pěkně pochovaný. Na jeho hrobečku rozmarýn zelený, to gbelským pachoukom roste na znamení. Na jeho hrobečku marijánek roste, vy gbelské děvčátka, vínky z něho neste. Ta jeho rodina třema řady stáua, tak ho naříkaua, jak muzika hráua. Na nebi hvězdička, na zemi děvečka, tak ho naříkaua jeho frajerečka. Na nebi měsíček, na zemi tatíček, tak ho naříkaua mamička, tatíček.

Sušil 1823 | Dyby nebyl pastýř tróbil (3%)
Dyby nebyl pastýř tróbil, byl bych si děvče namluvil; a jak začal pastýř tróbit, musela jít krávy dojit.1) Dyby bylo nesvítalo, bylo by mi děvče dalo rozmarýnu zeleného do šátečka červeného. Dyby bylo nesvítalo, bylo by mi děvče dalo huběnku a neboli dvě na té zelené otavě.

Černík 1908 / 247 | Keď já pójdzem (3%)
Keď já pójdzem smutný na tu vojnu, kemu já zaněchám svoju milú? Kemu bych ju něchal, kamarádu svému, zaky sa navrácím z vojny domu. Já sa něnavrácím, já som mladý, něbudze mňa plakac ani žjadný, něbudze mňa plakac ani otec, matka, leš mňa budú plakac tri dzievčátka. Jedna budze plakac, byl som jéj brat, druhá budze plakac, mal som ju brac, trecí budze plakac, ej, ta veru mosí, lebo ta ode mňa prscien nosí. Přišla mi karetka narukovac, dal som si muzigu došikovac, kamarádi moji, zahrajce mi k vóli, zahrajce mi čardáš do téj vojny. A keď mi počali ten čardáš hrác, začaly mi suzy z očú padac, kamarádi moji, budzte tací dobrí a hybajce za mňa do téj vojny. My ci to, kamarád, něspravíme, lebo my bojovac němosíme, keď si prisahaný, len sa ber do vojny, keď si císarovi zapotrebný. Prišla mi karetka k rukovanie, moja milá, čas je k rozejdenie, s Bohom tu ostávaj, dobre sa tu mávaj a na mňa smutného nězabývaj. Rozmarýn zelený jako tráva, už mňa ten šohajko zaněchává, zaněchaj, zaněchaj, ale plakac budzeš, ode mňa vernější nedostaneš.

Sušil 0189 | Bude vojna bude (3%)
Bude vojna, bude, kdo pak na ňu půjde? Která má milého, sobě upřímného, tá naříkat bude. Já bych taky jela, dybych koňa měla, koníčka vraného, pěkně sedlaného, sedla bych na něho. Co bys tam, má milá, co bys tam dělala? »U Dunaje stála, košulenky prala, to bych tam dělala.« 1) Kde bys je, má milá, kde bys je máchala? U Dunaje kameň, stála bych já na něm, tam bych je máchala. Kde bys je, má milá, kde bys je sušila? Na zelených lókách, na hedbávných šňůrkách, tam bych je sušila. 2) Kde bys je, má milá, kde bys je válela? V císarské komoře, só tam vále dvoje, tam bych je válela. 3) Vrať se, milá, domů, já tam sám pojedu, až mine sedum let, potom si tě vezmu. 4) Počkám já sedum let, šak nepomine svět, milé z vojny přijde a on si mě vezme, bude-li Pán Bůh chtět. Sedum let dochází, můj milé nejede. Ach, Bože, rozbože, kdy pak mně přijede! 5) Sedum let už došlo, milého neslyším, ach, Bože, rozbože, ach, já se oběsím. Já se neoběsím, radši se utopím, svoje mladé tělo po Dunaji pustím. K Dunaji běžela, Dunaje se ptala: Jsi-li tak hluboká, jak su já vysoká, bych do tě skočila? Rodičové milí, já se s vama lóčím, bratrové a sestry, Bohu vás poróčím. Její bilé nohy do písku sahaly, 6) její bílé ruce břehu se chytaly. Její černé vlasy po vodě plovaly, její černé oči k nebi se zdvihaly. Sedum let minulo, milé z vojny jede. Což jeho vrané kůň pod ňém tak smutně jde. Co pak, můj koníčku, co pak tak smutno jdeš? Zda-li mého těla unésti nemůžeš? Netíží tvé tělo, tíží mě tvá milá, kerá se pro tebe včerá utopila. Hned s koníčka slezl, kord do něho vrazil, do svého srdečka z pistole vystřelil. 7) Už só vobá mrtví, pochovat jich dejte, z rozmarýnu věnec na hrob jim posaďte. Z rozmarýnu věnec bílým kvítkem kvete; nenašli se spolu ti milí na světě.

Černík 1908 / 285 | Mamičenko moja (3%)
Mamičenko moja, ha, pod tú čiernú zemú, spomeněte-li si na cerušku svoju? Spomeněm, spomeněm, ej, nie jeden, nie dvakrát, já na vás, mamičko, za hodzinku stokrát. Za hodzinku stokrát, ej, pri každém jedzenie, mamičenko moja, rozmarýn zelený. Staňce, mamko, hore, ej, budzem sa vydávac, chojce mi, mamičko, vienek odevzdávac. Odevzdaj si, céro, ej, odevzdaj si sama, něbolo ci ešče vydávania treba. Pozrice sa, mamko, ej, na brezovskú vežu, jako mú slobodu do šjatečka vážú. Vážú ju tam, vážú, ej, na štyry uzlíčky, pan farár nám zvjáže ty naše ručičky. Váže on ju, váže, ej, na jeden veliký, téj už nerozvjáže celý svet široký.

Sušil 0230 | Jede jede vývoda (3%)
Jede, jede vývoda po tej lúce zelenej, po rosence studenej. Jede, jede k hájičku, nadešel tam Aničku, ona žala travičku. Ach, Andulko, Andulko, pojď ty ke mně slúžiti, chceš-li muža nabyti. A ty, starý vývodo, co ty mně za službu dáš, dyž ty mia slúžit voláš? Štyry krávy ve dvoře, bílé lože v komoře. Dyž do dvora přijeli, ničeho neviděli, jenom holé kamení. Do komory vkročili, bílé lože nalezli. Ach, Andulko, Andulko, běž ty bílé lože stlat, půjdem na ně spolem spat. Počkaj, starý vývodo, až světelko zahasím, sukničku si zavěsím. Světelko zahasila, oknem ven vyskočila. Utěkala k hájičku, zpívala si písničku. Ach, hajíčku, hajíčku, jak jsi ty tak zelený, jak rozmarýn saděný!

Bartoš 1901 / 0047a | Išla Anduľka na trávu (3%)
[: Išla Anduľka na trávu :] [: do vinohradu do sadu.:] [: Išta, našla tam Janíčka,:] [: on si napásat koníčka.:] [: Daj né, Anduľko, daj kosy,:] [: já ti travénky nakosím.:] [: Nakosił i aj navázat,:] [: Anduľenky sa vyptávat.:] [: Ej povedz, povedz, má mitá,:] [: keréhos mała frajíra ?:] [: Ej nemata sem žádného,:] [: teba, Janošku, samého.:] [: Povedz, Anduľko, po druhej,:] [: ľež d hlavénku odrúbem.:] [: Ej nemata sem žádného,:] [: teba, Janošku, samého.:] [: Ej povedz, povédz po tretí, :] [: íež ti hlavénka odletí!:] [: Ej nemata sem žádného,:] [: teba, Janošku, samého.:] [: Vytahet z pošvy šabľičku,:] [: uťat Anduľce hlavičku.:] [: Zavázat í ju ručničkem,:] [: tu běž Anduľko chodníčkem.:] * [: Jaké je moje chodení,:] [: dyž je hlavénka na zemi.:] [: Anduľku nesú mládenci,:] [: Janíčka vedú katovci.:] [: Kady Anduľka nesená :] [: všady fialka červená.:] [: Kady Janošek vedený:] [: všady rozmarýn zelený. :]