Bartoš 1901 / 0898 | Pěkně vás prosím

42 words

Bartoš 1901 / 0898 | Pěkně vás prosím (100%)
Pěkně vás prosím, maměnko moja, vyprovoďte ňa z vašého dvora. Z vašého dvora, z vašéj dědiny, povezte za mnú truhły, peřiny. Truhły, peřiny, aj šubu novú, povezte za mnú kam já pojedu. Z vaší dědiny, z vaší světničky, vyprovoďte ňa, miłé drúžičky.

Bartoš 1901 / 0786 | Přišła ně novinka (42%)
Přišła ně novinka, s půł noci hodinka, že mého miłého, chytiła hodoňka, Dybych já věděła, čím bych mu pomohła, šła bych mu pro ľéky až do apatéky. Nešcasné ty ľéky aj z téj apatéky, dyž mého miłého do šatů obľékľi. Do šatů obľékľi do truhły vłožiľi, už mé potěšení v čérnéj zemi ľeží. Čérná zem, čérná zem, pusť ně miłého ven, na słovečko, na dvě, nech sa vyžałujem. Dybych sa začała všecko žałovati, a šak by moseła čérná zem płakati. Běž, miľenko, domu, hľedaj si jiného, já budem spočívat až do dňa súdného. Až do dňa súdného, až bude súditi, já budu, má miłá, za oboch prositi.

Bartoš 1901 / 1187 | Od Trenčína cesta (41%)
Od Trenčína cesta pyéskom vysypaná, [: po néj chodził šuhaj s čiérnýma očima. :] Ked som maširovał, myłá šaty prała, [: myłá šaty prała, žałostne płakała. :] Nepłač, myłá, nepłač, nemáš čo płakaci; [: ľen Ty my vykłádaj z truhły moje šaty. :] Ona vyłožiła tri čiérné košeľe, [: chto ty jich, Janýčko, na vojne opere. :] Nestaraj sa, myłá, ty o moju pračku, [: šak já mám na vojne ynú gaľánečku. :]

Bartoš 1901 / 0954b | Moja žena dycky dudľe (41%)
Moja žena dycky dudľe, dycky dudľe, že nemáme peněz v truhľe. Nedudľi, ženičko, nedudľi, budem hospodářiť do truhły. Což je, mužu, což je z toho, což je z toho, dyž my máme dětí mnoho. Ach nech sa dětičky starajú, a mně ešče muzyganti zahrajú.

Bartoš 1901 / 0958 | Jankova žena v němoci ľeží (41%)
Jankova žena v němoci ľeží. Janko jí něverí; staň, Kačko, hore, srdenko moje šak cja ništ něboľí. Jankovéj ženě panáčka vezú, Janko jí něverí staň Kačko a t. d. Jankovéj ženě dochtora vezú Janko jí a t. d. Jankova žena už dokonává Janko jí a t. d. Jankovu ženu už obľékajú a t. d. Jankovu ženu na desku kładú a t. d. Jankovu ženu do truhły kładú a t. d. Jankovu ženu na máry kładú a t. d. Jankovu ženu na cinter něsú a t. d. Jankovu ženu do hrobu kładú a t. d., Jankova žena v hrobe słožená už í Janko verí; z Bohem, Kačenko, srdenko moje, už cja šecko boľí. Jankovu ženu už zahŕňajú už í Janko verí, z Bohem, Kačenko, moje srdenko, už cja šecko boľí.*)

Bartoš 1901 / 0844 | Velický páter kázeň káže (41%)
Velický páter kázeň káže, dává obrázky, ruce váže, [: tyrydana jadana. :] Já na tú kázeň také půjdu, jeden obrázek pítat budu, [: tyrydana jadana. :] Je to panáček miłostivý, dał ně obrázek, on był živý, [: tyrydana jadana. :] Dám ho do knížék, nestrčí sa, dám ho do truhły zadusí sa, [: tyrydana jadana. :] Dám ho na posteľ, ľehnu k němu, dá ně hubičku a já jemu, [: tyrydana jadana :]

Bartoš 1901 / 0954a | Moja žena dycky dudľe (41%)
Moja žena dycky dudľe, že nemáme peněz v truhľe nedudľi, ženičko, nedudľi, budem hospodářiť do truhły.

Bartoš 1901 / 0136 | Počkaj má miłá já na ťa (37%)
Počkaj, má miłá, já na ťa povím, žes nečítała, koľik je hodin. Jedna hodina s půłnoci biła, co ňa má miłá vyprovodiła. Vyprovodiła až do hájíčka, tam sme słyšeľi zpívat słavíčka. Słavíček zpívá, háj sa rozľíhá, že moja miłá néni poctivá. Néjsu poctivá, ale sem była, já sem pro tebe vínek pozbyła. Ty si, synečku, ty si tom vinen, tys ňa opójíł červeným vínem. Červeným vínem, sładkú gořałkú, já sem mohła byt povčiľ panenkú. Ty si, cérečko, ty si vinnější, tys ňa vołała do síně vaší. Ne tak do síně jak do světničky, tams ně dávała, miłá, hubičky.

Sušil 0751 | Počké synečko já na ti povím (34%)
Počké, synečko, já na ti povím, žes nám polámal pěkné rozmarýn. »Ty seš, Nanynko, ty ses vinňéší, tys mě volala do síně vaší.« Do síně vaší a do světničky, tam’s mně dávala sladké hubičky.

Sušil 2079 | Kam půjděm mladenci kam pujděm? (34%)
[: Kam půjděm, mladenci, kam pujděm? Hdě my tych peňazův nabuděm? :] Pujděmy pod zamek na žida, un ma moc peňazův, něch jich da. Pujděmy do zadni světničky, najděmy v kufrach dvacetničky, napylnime svoje puchyře, ať mamy čim platiť šenkyře. Pujděmy do přední komnaty, najděmy tam v kufrach dukaty; něbudě-li nas tam chceť pustiť, buděm ho natahať za fusy. Poslechni mej rady, židaku, nělituj tych svojich dukatů, šanuj radši svojiho zdravi, nědavaj natahať svej brady.

Bartoš 1901 / 0401 | Kady k vám kady k vám (34%)
Kady k vám, kady k vám, kady k vám chodit mám? Okna małé máte, dvérka zatýkáte. Obejdi, synečku, obejdi do koła, tam sa ti otevřú dvérečka do dvora. Dvérečka do dvora, dveři do světničky. Nedávaj, děvečko, ľedakom hubičky.