zdraví

Displaying 1 - 5 of 5
Kedz sa miłý na vojnu brał, svojéj miłéj tak povedał, aby sa ľen nevdávała sedjom rokóv naň čakała. A kedz boło v sedmém roce, žała trávu pri potoce, uvidzěła tam ísc pána od vojákóv kapitána. Vitám vás, vojáčku, z vojny! Čo tam robí ten mój miłý ? Co by robił, on sa žení, boł som na jeho veseľí. Čo mu, miłá, čo vinšuješ kedz ho tak verně miłuješ? Vinšujem mu teľko zdraví, čo je v tom potoku trávy. Čo mu, miłá, čo vinšuješ, kedz ho tak verně miłuješ? Vinšujem mu toľik złata, čo je v tom potoku błata. A čo mu ešče vinšuješ, kedz ho tak věrně miłuješ? Vinšujem toľik hubičék, čo je na nebi vězdzičék. Čo že mu ešče vinšuješ kedz ho tak verně miłuješ? Vinšujem své srdce verné, aby přišeł brzo ke mně. Bys boła zľe hovoriła, boła bys tu smrc zkusiła, za to že’s gaľánka verná, za to budzěš ženka moja.
U našého jezera stojí ľipka zeľená, ja ľipka, ľipka pěkně zeľená, na ní ptáčkové seďá. Nebyľi to ptáčkové byľi gavaľírové, ja smłúvali sa o jednu dívku, že kerý ju dostane. Jeden praví, bude má, druhý praví, až Bůh dá, ja a ten třetí, srdenko moje, proč jsi tak zarmúcená? Kerak nemám smutná byť, dyž mám za starého íť, rozžeľelo se ve mně srdenko, nemožu há uskroviť. A v téj naší komoře pěkné zeľené łože, ja łože, łože pěkné zeľené, kdo v tem łůžku spať bude. A dyby v něm starý spáł, bodaj rána nedočkał, a dyby mładý, sľičnéj úrody, by mu Pambů zdraví dáł.
Zdraví sa tu majcě, zdraví ostávajcě, a jak mi zľe budzě, na mňa pozor dajcě.
Míšeňská jablíčka – pojďme na ně: budem je vařívat na smetaně; pozveme Mařenku, mou zlatou panenku, taky na ně. Má zlatá Mařenka v komůrce spi; přišel k ní Jeníček, probudil ji: Pí, moje Mařenko, má zlatá panenko! na mé zdraví. „Proč bych já na vaše zdraví pila? vždyť já nejsem žádná vaše milá.“ Jsi, moje Mařenko, má zlatá panenko, žádná jiná. „Vždyť jsou mi to lidé povídali, že jste prej za jinou chodívali?“ Nevěř, má Mařenko, má zlatá panenko! lidi lhali!
U našeho jezera stojí lipka zelená, a na tej lipce, na tej zelenej tři ptáčkové zpívají. Nebyli to ptáčkové, jsou to kavalírové: oj raději se o jednu dívčici, kterej ji z nich dostane. Jeden praví: „Bude má;“ druhej praví: „Jak Bůh dá;“ a třetí praví: „Mé milé srdéčko! co že jsi ty tak smutná?“ Jak pak nemám smutná být? starého mi kážou vzít: rozžehlo se srdéčko moje, nemohu rozveselit. A v tej naší komoře je tam zelené lože: oj lože, lože pěkné zelené! kdo na tobě spát bude? Bude-li tam starý spát, bodejž rána nedočká; a bude-li mladý pěkné úrody, bodejž mu Bůh zdraví dá.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"zdraví", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 22 Lis 2024), URL: http://folksong.eu/taxonomy/term/1764