svého

Displaying 1 - 5 of 5

Bartoš 1901 / 0033 | Posłechněte máło

Posłechněte máło, co sa v pravdě stało; to s jednu ceruškú, Hudcovú Babuškú. Dyž słunečko miło měło zapadati, ubohé děvčátko bľížilo sa smrti. Dyž vyšła z Miłotic, k třetímu mostečku ten zlosyn ju popad za pravú ručičku. Bože můj, Bože můj! Co pak se to stało! Nemám tu žádného, jen tebe samého. Tatíčku, mamičko, otvírajte bránu, vezú vám Barborku cełú połámanú. Tatíček, mamička, jak ju uviděľi, z jejích modrých oček krév jí utíraľi. Na koho's, Barborko, na koho’s vołała, dyž ťa ta tyranská ruka mordovała? Byla bych vołała, na svého tatíčka, aľe sem nemohła promłúvit słovečka. Byla bych vołała, na svoju mamičku, ale sem nemohła otevřít hubičku. Tatíčku, mamičko, ostávajte s Bohem, za vaše chování pěkně vám děkujem. Za vaše chování, nohy ruce ľíbám; za vašu upřimnosť zapłať vám Pambů sám. Ostatní rodino, ostávajte s Bohem, za vašu uctivosť pěkně vám děkujem. Moje kamarádky, ostávajte s Bohem, nasaďte na můj hrob rozmarýnu kořeň. Rozmarýnu kořen, ľistí uzučkého, by ně pěkně voněł až do dňa súdného. Na Miłockém poľi růžička červená, ľeží tam Barborka krv'ú obarvená.

Bartoš 1901 / 0034 | Šulinovi chlapci

Kyjov

Šulinovi chlapci to sú jako brabci; zabili synečka ja už o půl noci. Františku, Františku, na kehos ty volal, dyž ti ten dlúhý nůž do srdečka bodal. A já sem zavolal na svého tatíčka, dyž mě nůž bodali do mého srdečka. Františku, Františku, kehos ještě volal, dyž ti ten dlúhý nůž do srdečka bodal. A já sem zavolal na svoju maměnku, dyž mě krev zalila tenkú košulenku.

chlapec

František

košile

krev

matka

noc

půl

srdce

syn

otec

volat

zabít

Bartoš 1901 / 0055 | Jedenást panen usnúło

Kuželov

Jedenást panen usnúło, a to pro svého miłého, jen jedna nespała, miłého čekała, tramtariadia tramtarára. Jak ho nemohła dočkati, šła muziku štemovati, muzikanti, směľe, hrajte ně veseľé, tramtariadia tramtarára. Jak do zahrádky vkročiła, miłého ľežat spatřiła, on ľeží pod stromem probodený nožem, tramtariadia, tramtarára. Miłá s něho kord vytahła, do svého srdce vraziła, už je konec łásky, fałešnéj procházky, tramtariadia tramtarára.

dočkat

jeden

kůň

muzika

panna

srdce

strom

veselý

zahrada

ležet

milý

moci

hrát

Bartoš 1901 / 0076 | Ten Trenčanský zámek

Ten Trenčanský zámek. stójí v smutném pľaci, ej, že sa ho mosá bát ty švárný młádenci. Ach, idze mamyčka, vede synka svého tam do toho zámku před pána veľkého. Ach, vytaj, mamička, dała's nám synáčka, synáčka myłého, dakujem za neho. Ty sa domu vrácíš synka nám tu necháš nepłač, nenaríkaj vác ho neuhľídáš. Jakož nemám płakat, já smutné stvorený, ved já už na svete nemám potěšený. Bodaj se złámaly ty Trenčanské mosty, ked mého synáčka maľi tudy vésty. Bodaj sa prepaľľi ty Trenčanský pány ked mého synáčka k asende vołaľi.

dům

matka

most

muset

naříkat

pán

plakat

smutný

stát

svět

syn

vést

velký

zámek

švarný

těšit

nechat

Bartoš 1901 / 0088 | O ty Čierná Horo

[: O ty Čierná Horo, čo tak smutne stojíš? :] Povedz mi ľen, povedz, dze je Kovačovic ? [: Ja čo ty ja poviem, ked já sama neviem, :] chodził k nám do škoły, tri roky jeden den. [: Ešče on nevedzeł, kedy noc, kedy den, :] aľe sa dovedzeł, až ked boł prichycen. [: Ked mu ony ručky, do žeľiez dávaľi, :] hore do Mostáru, na hrad odvádzaľi. [: Vojsko za ným ide a gvery ľáduje, :] aby jim neušieł, veľmi ho strehuje. [: Do Mostaru prišieł, hned tam na hrad išieł, :] svého kapitána též on tam už našieł. [: Vitaj Kovačovic, už zme tam obidva, :] . . . . . . . . . . . . . . . . . . [: O vy Rosbachové, nescínajte hłavy, :] nech sa odeberem, do téj Čiernéj Hory.*)

den

nahoru

hora

jeden

noc

povědět

rok

ruka

smutný

stát

tři

velmi

voják

černý

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"svého", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 28 Dub 2025), URL: http://folksong.eu/word/557