Sušil 0576 | Kamarádko věrná

26 words

Sušil 0576 | Kamarádko věrná (100%)
Kamarádko věrná, jako ruka jedna, měla sem milého, tys mně ho odvedla. Dy’s mně ho odvedla, jenom si ho mívej, jenom se, sestřičko, ze mně nevysmívej.

Sušil 1717 | Ach co je to za slaviček (60%)
Ach, co je to za slaviček, co tak pěkně zpiva? [: Ach, to je můj najmilejši, :] ze mne se vysmiva. Ty se ze mne něvysmivej z chudobnej siroty, choť ja němam žádnych peněz ani žadne šaty. Jenom ten vinek zeleny, kery mam na hlavě, a ten jeden šuraneček,1) kery mam na sobě.

Erben 5/046 | Hrbatá se s krejčím hádá (59%)
Hrbatá se s krejčím hádá, že jí ušil křivý záda. „Mlč, hrbatá! nehádej se, vem zrcadlo, podívej se.“ Hrbatá se třese zlostí, až jí v těle chrastí kosti. „Nic ty mi se nevysmívej, však jsi taky celej křivej!“

Erben 2/281 | Kamarádko věrná (41%)
Kamarádko věrná, jako ruka jedna: já měla milého, ty’s mi ho odvedla. Ty’s mi ho odvedla a budeš se vdávat: neměla jsem já tě na tu trávu brávat! Na trávu, travidku do naší pšeničky; lidi říkávali, že jsme dvě sestřičky! Ani tak sestřičky, jako kamarádky: šívaly jsme spolu hochům pěkné šátky. Bývaly jsme spolu jako ruka jedna: já byla upřímná – ty jsi mne podvedla!

Sušil 0575 | Kamarádko věrná (40%)
Kamarádko věrná, jako ruka jedna, měla sem milého, tys mně ho odvedla.

Bartoš 1901 / 0654 | Měla sem synečka (39%)
Měla sem synečka jak suchá kadlátka, [: juž mně ho odvedla věrná kamarádka. :] Dež si ho odvedla, nech si ho podrží, nechoď k nám sedávat před te naše dveři. Před te naše dveři, ja před naše blato, špelím tě do něho, tu máš, milé, za to. Dež sis ho odvedla, včilka si ho mívé, kamarádko věrná, mně se nevesmívé.

Sušil 0657 | Má panenko milá (36%)
Má panenko milá, nic se ty nedurdi, dyž já ti vypovím, jiného si najdi. Copak si ty myslíš, že si sám na světě? Dyť mně ješče nekde růžička vykvete. Vykvetla mně v krátce vedlivá v zahrádce, a ta potěšuje mé upřímné srdce. Měla sem galána, měla sem ho ráda, už mně ho odvedla ta vedlejší dáma. Dy sis ho odvedla, včil si ho měj ráda, včil ho sobě uvaž na hrbaté záda.

Bartoš 1901 / 0655 | Kamarádko věrná jako ruka jedna (6%)
Kamarádko věrná jako ruka jedna, měla sem synečka, a tes mně ho vodvedla. Dež’s mně ho vodvedla, tak ho sobě mívé, jenom se, má sestřičko, z něho nevesmívé. Debech hoslešela dost malé slovíčko, zabolelo be mně moje mladé srdíčko.

Sušil 1239 | S Pánem Bohem buďte (5%)
S Pánem Bohem buďte, rodiči rozmilí, já už se dnes s vama lóčím naposledy. S Pánem Bohem buďte, bratříčku, sestričko, nechť vás opatruje tatíček s matičkó. S Pánem Bohem tu buď, kamarádko věrná, co sme bévávaly jako ruka jedna. S Pánem Bohem buďte, svobodní mládenci, co ste bývávali moji tanečníci. S Pánem Bohem buďte, maměnčiny krávy, už vám neponesu ode dneška trávy. S Pánem Bohem buďte, tatíčkovy ovce, nechť vás opatruje1) ode dneška, kdo chce.

Bartoš 1901 / 1242 | Přeneščasná tá hodina (4%)
Přeneščasná tá hodina, přeneščasný deň, až my, chłapci Mútěničí, pomaširujem; pomaširujem k Vídňu, Pámbů ví, kde zahynu; zahynu-ľi v čirém poľi, ľebo nevýjdu. Popřáł bych vám, rodičové, v čirém poľi stát, až já budu s nepříteľem věrně bojovat; dybyste to viděľi, płakat byste moseľi, jak tam přesmutným rodičom děti zhynúły. Z jednéj strany bratr ľeží, je porúbaný, z druhéj strany zas kamarád pľezirovaný; žádný ho tam neľéčí, žádný mu nepomáhá; volá: Ježiš a Marya, prosí pro Boha. Kapráľové, feľbébľové mosá moc vystát, dyž majú ze svojím mustvem ven vyrukovat; oni mosá skoro stát, na své vojsko pozor dat, aby mohli skoro ráno vymaširovat.

Erben 2/366 | Měla jsem milého švárného (4%)
Měla jsem milého švárného, nebylo mu v světě rovného; kamarádky moje mně ho záviděly, odloudily ho. Ten mne vždycky věrné miloval, že budeme svoji, sliboval; ale v krátkém čase láska zkazila se, on mne zanechal. Říkávala jsem ti důvěrně, abys neměl jiných mimo mě; ty jsi na to nedal, jiných sobě’s hledal, mně jsi dal kvinde. Vždyť já nemám srdce z kamenu, když jsi na tě, chlapče, zpomenu, jak lidé mluvili, když tebe viděli s ní stát na prahu.