Sušil 1019 | Ješče ja raz kole vody zajdu

41 words

Sušil 1019 | Ješče ja raz kole vody zajdu (100%)
Ješče ja raz kole vody zajdu, až ja sobě počešení najdu. Jak ho potkam, dam mu pozdraveni: Kaj si bylo, mojo počešení? Ja sem byla u svojej mačičky, sadžila sem červene hřebičky. Jak rozkvitnu, udželam voničku, tu pro tebe, prošvarny Janičku.

Sušil 1453 | Daj mi Bože daj mi (28%)
Daj mi, Bože, daj mi do tech vanoc dobyć, nebudu už moje nožky po tej Bělej chodić. Až ja půjdu z Bělej, otevřu si vrata, s Panem Bohem tady buďzcě, vy bělské dzěvčata. Až ja půjdu z Bělej, budzě větr fukać, budzě na mne švarne dzěvče z okenečka kukać. Až ja půjdu z Bělej, budzě sivy mrazek, budzě o mne plakac dzěvče švarne jak obrazek. Až ja půjdu z Bělej, udzělam kolečko, s Panem Bohem tu ostavej, moja galanečko.

Bartók III 1377a | Sadziła som rozmajrinčok sadžila (27%)
Sadziła som rozmajrinčok, sadžila

Bartoš 1901 / 0193a | Ešče já si kole vody zajdu (13%)
Ešče já si kole vody zajdu, ešče sobě galánečku najdu; už sem já si kole vody zašél, už sem sobě galánečku našél.

Sušil 0572 | Ješče sobě kole vody zajdu (13%)
[: Ješče sobě kole vody zajdu, :] [: ja, tam sobě já hezké děvče najdu. :] Už jsem sobě kole vody zašel, tam jsem sobě hezké děvče našel.

Erben 2/799 | Neboj se má milá (13%)
Neboj se, má milá, neboj se nouze, však já mám peníze schovaný v strouze; schovaný v strouze, přikryty drnem: neboj se, má milá, však nezahynem. Neboj se, má milá, neboj se hladu, však já mám tolary schovaný v sadu: tolary v sadu, pro ty si zajdu: počkej jen, má milá, až je tam najdu!

Sušil 0649 | Maličké jsem ščestí míval (13%)
[: Maličké jsem ščestí míval, :] dyž jsem za milou chodíval. Měl jsem ščestí a neščestí, potkalo mě děvče hezký. Potkalo mě, neznalo mě, zajda za mne, volalo mě. »Vrať mně, milý, co je mého, já ti vrátím, co je tvého. Vrať mně, milý, můj šáteček, já ti vrátím prsténeček.« Malé sobě pole zajdu, hezké děvče sobě najdu. Hezké děvče černooké, nemalé a nevysoké.

Sušil 0988 | Na janovskych polach (11%)
Na janovskych polach seje syneček hrach, [: galanečka jeho navraca k němu1) krav. :] Un navracil koni a sednul vedle ni: O co tež ty plačeš, moje pocěšeni?2) Ja plaču, lutuju věnka zeleneho, že sem ho pozbyla pro tebě sameho. Něplač, něnařikej, utři sobě oči, ać se ci srdečko přes půl nerozskoči. Vedla sobě, vedla jako samajedna, z vysoke stoličky na nizučku sedla. Vybirala sobě mezi mladencami jako lesny ptaček mezi malinami. Vybirala sobě, jež sobě přebrala, jež tu najkyslejšu malinu dostala.

Sušil 1678 | Vylezu vylezu (11%)
Vylezu, vylezu na krakovsku vežu a tam se podzivam kaj mileho vezu. A vezu ho, vezu k městu Olomuci, nech cě tam provodzi Pan Bůh všemohuci. Pan Bůh všemohuci, všickni Boži svaci, že se mně šohajek jakživ něnavraci. Pocěšeni němam, pocěš mě Pan Bůh sam, pocěš mě, Janičku, na vranem koničku.1)

Sušil 0664 | Co mně mily co daruješ (11%)
Co mně, mily, co daruješ, [: dy ode mne povandruješ? :] Daruju ci strom zeleny, to budzěš měč pocěšeni. Už můj mily z lesa jedzě, malovane dřevo veze. Veze ci ho po rynečku, ku svej milej k okenečku.

Smutný 06/043 | A od Prešova v tom poľu (11%)
A od Prešova v tom poľu nesě se Janko srdce mojo