Smutný 34/002 | Ej z vršku do doliny som

8 words

Smutný 34/002 | Ej z vršku do doliny som (100%)
Ej z vršku do doliny som ti za?

Bartoš 1901 / 0730 | (92%)
1. Už je ráno, už je deň, už vyšła denička; stávaj hore, má miłá, napoj mi koníčka. Já ti ho nenapójím, já sa koňa bójím; nech ti ho tá napójí, kerá sa nebójí. 2. Podívaj sa, má miłá, z vršku do doľiny, jak sa šohajkovi oči zakaľiły. Jemu sa zakaľiły pre jeho furyju, že má gaľánečku, a chodí za jinú. 3. Podívaj sa, má miłá, na ten suchý topoľ; ja jak sa rozeľeňá, vezmem si ťa potom. Podívaj sa, má miłá, na tú suchú hrušku, až sa rozeľeňá, budeš moju drúžkú. Podívaj sa, má miłá, na tú suchú jedľu, až sa rozeľeňá, potom si ťa vezmu.

Sušil 0353 | U Krakova na dolině (88%)
U Krakova na dolině pase dívče vrané koně. Přišel k ní šohaj z Krakova, zajal jí koně do dvora. 1) Dávala mu tři dukáty, 2) dva stříbrné, jeden zlatý: 3) Nechaj, švarné děvče, sobě, zítra večír přijdu k tobě. Chceš-li ty k nám chodívati, mosíš dobrý pozor dati; 4) naša mama zticha 5) spává, ona dobrý pozor dává. 6) Stávaj, starý, stávaj hore, kdosi u naší dcery je. Než starý z postele skočil, šohaj oknem ven vyskočil. Ven vyskočil a zavískal a děvečce ruku stískal; ostávaj tu s Bohem, milá, já mládenec, a ty jiná. Jak pak bych já jiná byla, sak sem s tebú málo byla. Dyby bylo půl hodiny, nejmenuj se mezi panny. Dybys měla na tisíce, nebudeš ty pannú více; a já jenom dva grýcary, přece budu šohaj švárný. Pusť pérečko 7) po tej vodě, půjde-li ti po svobodě; bude-li ti k vrchu plyvať, budeš v našem domku bývať. Dyž to pérko namáčala, do voděnky ho házala: Plyvaj, mé perečko, do dna, abych byla vínka hodna. 8)

Galko 1/392 | Kde si bol, šuhajko (87%)
Kde si bol, šuhajko, s tými ovečkami? Na holi zelenej medzi vodičkami. Pásol som ja ovce v hlbokej dolince, nič som nezavracal, len som slúchal zvonce. Grúňom, ovce, grúňom, ja puojdem v dolinu, veru vás narazím v drobnú ďatelinu. Bača náš, bača náš, nedal si nám syra, bodaj ti skapala tá ovečka sivá! Bača náš, bača náš, nedals’ nám žintice, bodaj ti upadli do nej nohavice! Bača náš, bača náš, ty nerovno delíš, my ovce pasieme, ty v kolibe ležíš. Vŕšky prekopneli, v doline veľký mráz; milie moje ovce, kdeže vás budem pásť? Ovečky, barany, ľúto mi za vami, keď som naučený od malička s vami. Zbíjali zbojníci okolo Pupova, ale už nebudú, minula sa hora.

Sušil 1425 | Ach dolina dolina (85%)
Ach, dolina, dolina, malá se mně zdála, a když sem do ní vešel, ledva sem z ní vyšel. Ach, dolino, dolino, proč jsi tak široká, ach, dyť ťa nepřeletí kačena divoká. Ach, co by sa dolinky s vrškami zrovnaly, co by sa mé nožky po nich nelámaly.

Černík 1908 / 113 | Medzi dvoma vršky (83%)
Medzi dvoma vršky huboká dolina, dojdze ťa, mój milý, žalostná novina. Čo že by to, Bože za novinka bola, snad si si jinšjého frajíra nabola. Ty si si frajíra, a já frajárečku, ale ťa já nosím ve svojém srdéčku.

Černík 1908 / 277 | Medzi dvoma vršky (83%)
Medzi dvoma vršky huboká dolina, dojdze ťa, mój milý, žalostná novina. Čo že by to, Bože, za novina bola, snad si si jinšjého frajéra nabola? Ty si si frajéra, a já frajérečku, ale ťa já nosím ve svojém srdečku.

Sušil 0361 | Vandrovala Kačenka (82%)
Vandrovala Kačenka, ta rychtařova dcerka, hejnam hej, ta rychtařova dcerka. Vandrovala dolinú, až na lúčku zelenú, hejnam hej, až na lúčku zelenú. Nadešla tam Janíčka a on pásl koníčka. Sedni, milá, v té trávě, jískaj mi v mojí hlavě. Při kopečku seděla, jískati mu musela. Co do hlavy pohlídla, zaplakati 1) musela. Proč Kačenka truchlivá, když do hlavy pohlídá? Zle, Janíčku, zle s námi, černá mrakva 2) nad námi. Nade mnú jest černá mhla a nad tebú červená, hejnam hej, že nebudu tvá žena. 3) Janíček se rozhněval, hned Kačence hlavu sťal. 4) Položil ju na Dunaj, a na Dunaj hluboký. Jeli tamto pánové od bystrého Dunaje. Co, Janíčku, co tam máš, co kamenem pokládáš? Hned Janíčka chytili, k šibenici ho vedli. Šibeničko šibená, pro koho si stavena? Čili pro mne samého, či pro koho jiného. Byl bych tebe ozlatil od vrchu až do dna, že nebyla hodna.

Erben 7/039 | Na vršíčku kaplička (81%)
Na vršíčku kaplička, bílila ji Ančička; když ji obílila, kolem se dívala, uhlídá-li Jeníčka. „Nikde ho tu nevidím, ani ho tu neslyším; s kým pak já se nyní, můj Božíčku milý! s kým pak já se potěším!“ Na dolině rybníček, napájí v něm Jeníček čtyry koně vraný, pěkně učesaný, je zkrvavený všecek. To není krev z koníčka, to je z mého Jeníčka, že ho posekala, že ho posekala ta vojenská šavlička.

Sušil 1068 | Kulalo se kulalo (81%)
Kulalo se, kulalo červené jablíčko, komu ty sa dostaneš, moja galanečko? Kulaly sa, kulaly, kulaly sa obě, komu bych sa dostala, leda, synku, tobě. Kulaly sa, kulaly s vršku do doliny, komu bych sa dostala? Tobě, synečku milý.

Erben 2/625 | U svatýho Jána (79%)
U svatýho Jána malej vršíček: že je v Litvfnojcích málo holčiček; málo, maloučko: ale jsou hezky, nejsou tak šmatlavy jako ty Vessky.