Galko 1/338 | Chceš še ženie, šuhajičko

33 words

Galko 1/338 | Chceš še ženie, šuhajičko (100%)
Chceš še ženic, šuhajičko, ta še žeň, ta še žeň, ja ci povim po veseľu: dobry dzeň, dobry dzeň; pokaľ služa mlade leta, ta choc, choc, ta choc, choc, a kedz gľova popelata: dobru noc, dobru noc.

Sušil 0184 | Žeň se Janko žeň se rad (39%)
Žeň se, Janko, žeň se rad, pojedzěm ci namluvać. Jak za humny vyjeli, vytočil se na koni. Upadla mu šablička, to svej milej do bočka. A ona to tajila, ež do pole přijela. »Ach, me mile družecky, pojčajcě mi šatečky.« Vyjal šatku z toboly, přepasal ju přes poly. Trvaj, mila, jak možeš, ež do domu dojedzěš, šak ci Pan Bůh spomože. Jak do domu přijeli, všeci s vozu slizali. To za stoly sedali, jidla, pici chystali. Všeci se jim libili, enem ta nevěsta ni. Nechcú iść ani pici, volim sobě lehnuci. A jak bylo půlnoci, už něbylo pomoci. Ona byla studena, dy už živa něbyla. A on s lože vyskočil, na sve kolena skočil. Ach, můj Bože s vysosci, cos to na mne dopuscil? Vyjal si mi z růže květ, byl mi milši než ten svět. Rano matka přijela, tři vozy šat přivezla. A na štvrtým peřiny, a bylo jich žebřiny. To ju všeci vitali, enem jeji dcerka ni. Kaj je moja dceruška, že mne ona něvita? Dceruška je v komoře, scěle tam bile lože. Jak přes prah překročila, sedym razů omdlela. »Na cos mi ju, kate, vzal, dys mi ju zamordoval?« Ach, mamičko, něchćuci, vi to Bůh všemohuci. Jdzicě kravy do domu, němam vas něchać komu. Šly kravičky ryčuci a mačička plačuci.

Erben 2/360 | Těš se má panenko těš! (38%)
Těš se, má panenko, těš! byl jsem já na pouti dnes: koupil jsem ti pouti, co tebe zarmoutí: že už moje nebudeš. Svez mé, můj koníčku, svez až přes ten zelenej les: pověz tam mej milej, panence rozmilej, že už nejdu k ní po dnes. Svez mě, můj koníčku, dál až přes ten zelenej háj: pověz tam mej milej, panence rozmilej, že už jsem si jinou vzal. „Žen se, můj holečku, žeň! na mě si taky zpomeň: že jsme se chtívali, spolu milovali, na to si taky zpomeň! - Vez mě, koníčku, vez, přes ten zelenej les; dovez mě k mé milé, panence rozmilé, ať mě uhlídá dnes. Byl jsem na pouti dnes, něco jsem ti přines: přines jsem ti pouti, ta pout té zarmoutí – že mě nedostaneš. Ta pout kupovaná ta nebejvá stálá: bejvá nejstálejší, moje znej milejší, štolou zavázaná!

Bartoš 1901 / 0718 | Povez mi má miłá (38%)
Povez mi, má miłá, povez mi do rázu, nech můj koník vraník nestojí na mrázu. Žeň sa, šohaj, žeň sa, keď sa máš ženiti, prestaň švárným pannám prekážky robiti. Na koníčka sednem, do vojny pojedem, na tebe, děvčino švárná, zapomenem.

Galko 1/163 | Ceče voda, ale mútna (36%)
Ceče voda, ceče voda, ale mutna, [: prečo ši mi, moja milá, taka smutná? :] Jakže ja mam, jakže ja mam vešela byc, [: mily še mi, mily še mi stroji ženic. :] Kec še ženi, nech še ženi, nech zdrav budze, [: o rok o dva, o rok o dva vdovec budze. :] Kec ne o rok, kec ne o dva, o dzešaty; [: vera on mne, na muj veru, muši vžati. :]

Černík 1908 / 208 | Mám já (35%)
[: Mám já, mám já tri koně v maštali, :] pekně ošírované. Ten jeden je černý jako havran, ten druhý je červený jako sarsán, a ten trecí *) bielý jako lalija. Ten jeden mňa pres more preněse, a ten druhý k mojéj miléj doněse, a ten trecí *) strom-zelinku poněse. [: Na čo ci je, Janko, strom-zelinka? :] Vydává sa frajérka. [: Keď sa, něch sa, já sa ženic budzem, :] švarné dzievča brac budzem. [: A já pójdzem do Nového Mesta, :] tam je frajérka jistá.

Černík 1908 / 048 | Na doline (35%)
[: Na doline, v doline, :] rozmarýn zelený, kerý pekně voní. [: Ja, hdo něvie o psoce, :] [: něh sa len ožení :] [: A já něviem o psoce :] [: já sa ženic budzem :] [: A já na svú slobodu :] [: nikdy nězabudzem :] [: Dostala som šohaja :] [: hada jadového :] [: Ten mňa budze jadovac :] [: do skonáňja mého :]

Černík 1908 / 005 | Keď som išol (34%)
Keď som išol ces ty hory, šetci vtáčkovja zpievali, žádný něplače, každý zpieva, čos tak, Naninka, žaloscivá? Jak já němám žalostná byc, strojí sa mi galán ženic, galán ženic, druhú si vzac, ej, co ja hriešná budzem dzelac?

Černík 1908 / 254 | Mal som frajéreček (34%)
Mal som frajéreček, až mňa bolo haňba, ked som sa mal ženic, něscela mňa žjadná.

Černík 1908 / 199 | Hnalo dzievča krávy (34%)
Hnalo dzievča krávy z Uher do Moravy, na merindu malo koláček makový. Pod duba si sadlo a koláček zedlo, na duba pohlédlo, orla tam uhlédlo. Orle, milý, orle, hdze sú moje krávy? Tvé krávy sa pasú v hlubokéj doline, v drobném rozmarýně. Drobný vytrhajú, hrubý nechávajú. A to tým panenkám, čo sa vydávajú, a to tým mládencom, čo sa ženic majů.

Sušil 1039 | O což to tam buři (25%)
O, což to tam buři po te dubině? Prošvarny Janiček koničky ženě. O, ženě jich, ženě, oni zerzaju; poviz mi, děvečko, buděš-li moju? O, budu ja tvoju, eno mne nězradz, kupim ti šatečku, eno ju něztrać. Bo moja šatečka draho vyšita, služila sem na ňu blizko tři leta. Ach, choć ja ju ztracim, něvelka škoda, dam ci tolareček, zas budzě nova.