Bartoš 1901 / 0231 | Šla děvečka do hájíčka

35 words

Bartoš 1901 / 0231 | Šla děvečka do hájíčka (100%)
Šla děvečka do hájíčka do zeleného, potkala tam malíříčka černookého. Malíříčku černooký, o to tě prosím, vymaluj mně ten obrázek, co v srdci nosím. Nemaluj mně svaté Anny, svatého Jána, vymaluj mně, malíříčku, mého galána.

Sušil 0738 | Přebývali přebývali (36%)
Přebývali, přebývali třé maléři u nás; dala sem si vymalovat svatej Anny obraz. Přebývali, přebývali u nás po tři rána; dala sem si vymalovat švarného galána. Malovali, malovali na naše stavení; dala sem si vymalovat svoje potěšení. Malovali, malovali na tej našej roli; dala sem si vymalovat šohajkovy nohy. Malovali, malovali na tej našej lúce; dala sem si vymalovat šohajkovy ruce. Malovali, malovali na tej našej seči; dala sem si vymalovat šohajkovy oči.

Bartoš 1901 / 0115 | Šla děvečka do hájíčka (35%)
Šla děvečka do hájíčka do zeleného, nadešla tam myslivečka černookého. Mysliveček černoočko, co ptáky střílá, švarné děvče stojí při něm oči utírá. Nepovídej, švarné děvče, že jsem s tebou stál, já též budu zapírati, že jsem tě nezval.

Sušil 0739 | Pře můj milý maliřečku (28%)
Pře můj milý maliřečku, zač já tebe prosím! Vymaluj mně ten obrázek, kerý já v srdci nosím! Vymaluj mně svató Annu a svátého Jána, aby mně dal na památku švárného galána.

Sušil 1859 | Šla Anička s Marijankou přes zelené (24%)
Šla Anička s Marijankou přes zelené lesy,1) potkala tam obrazníčka, co obrázky nosí.2) O to já tě, obrazníčku, o to já tě prosím, vymaluj mně ten obrázek, co pod srdcem nosím.

Smutný 18/016 | Maléru maléru vymaluj ňa bílú torzo (17%)
Maléru, maléru, vymaluj ňa bílú (torzo)

Bartoš 1901 / 1369 | Šlo děvče cestó (6%)
Šlo děvče cestó od města k město, potkalo malíře, sedlo na cesto. Pane malíři, pěkně vás prosím, vymalujte mně co v srdci nosím. Má stará máti déte se taky mladýmo malíři vemalovati. Má dcero milá, já jož so stará, já bech se škaredě vemalovala.

Bartoš 1901 / 0470 | (6%)
1. Mám já obrázek mám, je na něm svatý Ján, sú na něm dvě srdce, jedno dám Nanynce, [: jedno sobě nechám. :] 2. Nebude, nebude pokoja stáłého, [: pokuď já nezbíju kamaráda svého. :] 3. Dyž sem był v áreště v tom Brněnském městě, nic mně tam nebyło dyž za mnú chodiło [: černojoké děvče. :]

Sušil 0091 | Svatý Lukáš maléř Boží (5%)
Svatý Lukáš, maléř Boží, on maloval obraz Boží.1) Nemoh on ho vymalovať, musel nad ním podřimovať.2) Matka Boží přistúpila, obraz svatý malovala. Svoje líčka přiložila, hned obrázek ozdobila. Staň, Lukáši, staň ze spáni, už je obraz malovaný,3) Častochovu oběcaný. Zapřahajte šest pár volů, vezte obraz k Častochovu.4) Postavte ho na kopečku, proti jasnému slunéčku. Budú lidé putovati, zdraví tamo nabývati. A když jeli krajem lesa, pohonič bičem zapleskal. Když prostřed lesa přijeli, třé zbůjníci vyskočili. Stůjte, stůjte, nešmihajte, co vezete, to nám dajte.5) Vezem obraz svatej Panny, na Častochov oběcaný.6) A my vám ho porúbáme, a my vám ho posekáme. Nerúbajte, nesekajte, zkameňáte, zdřevěnáte. Zkameňáte jako múry, na památku tej figúry.7) Jali rúbať, jali sekať, matky Boží nelitovat. Jeden zaťal, hned zkameňal, druhý zaťal, hned zdřevěnal. A to máte na památku, nerúbajte Boží matku. A ten třetí Boha chválil, že obrazu neporanil.8) K Častochovu dále jeli, na kopečku zastavili, dále už jeti nemohli. Tu mě složte na kopečku, proti jasnému slunéčku. Budú ke mně putovati, zdraví u mne nabývati.9)

Sušil 0719 | Nasela sem marijánku všady (5%)
Nasela sem marijánku všady, nechodívaj, můj synečku, tady. Najpěknější kvíteček utrhneš, potom si mňa nevezneš. Jak bys ty to, má milá, věděla? Dys ty se mnú málo bývávala. Poznala sem po jednom slovečku; falešný si, synečku. Všecky hvězdy na nebi tancujú, dyž mé oči milého spatřujú. Ach, Bože můj, Bože s vysokosti, přidaj trpělivosti. Dyž sem já šla přes jednu uličku, viděla sem v jednom okenečku, miluje tam syneček děvečku, až mia bolí v srdečku. Ešče jednú Pána Boha žádám, aby přišel starodávný galán; aby mně to slunečko svítilo, co mia těšívávalo. Těšíval mia ze všech najmilejší, včil mia těší obraz najsvětější; ten obrázek panenky Marije, ten v mojém srdečku je.

Sušil 1453 | Daj mi Bože daj mi (5%)
Daj mi, Bože, daj mi do tech vanoc dobyć, nebudu už moje nožky po tej Bělej chodić. Až ja půjdu z Bělej, otevřu si vrata, s Panem Bohem tady buďzcě, vy bělské dzěvčata. Až ja půjdu z Bělej, budzě větr fukać, budzě na mne švarne dzěvče z okenečka kukać. Až ja půjdu z Bělej, budzě sivy mrazek, budzě o mne plakac dzěvče švarne jak obrazek. Až ja půjdu z Bělej, udzělam kolečko, s Panem Bohem tu ostavej, moja galanečko.