Bartoš 1901 / 0450 | Dež já ješče jedno pudo zhůro

39 words

Bartoš 1901 / 0450 | Dež já ješče jedno pudo zhůro (100%)
Dež já ješče jedno pudo zhůro, dulů po dědině, tam sobě namlovím, tam sobě namlovím hezký děvče v rozmarýně. Dež já ješče jedno pudo, zhůro, dulů do kopečka, šak te bodeš plakati, sobě naříkati hledě na mě z vokýnečka.

Bartoš 1901 / 0558 | Dyž já ešče jednó pudu (27%)
Dyž já ešče jednó pudu zhůru, dolů po dědině, [: tam sobě namluvím :] hezky děvče v rozmaryně. Dyž já ešče jednó pudu zhůru, dolů do kopečka, [: tam sobě namluvím :] hezky děvče z vokýnečka. Dyž já ešče jednó pudu, panimámu prosit budu: Paňmámo zlatičká, poproste tatíčka, dáte-li mně vašu ceru.

Bartoš 1901 / 0335 | Co pak seš Františka tak hezká (20%)
Co pak seš, Františka, tak hezká, že se mně za tebó nestéská; debe se mně za tebó stéskalo, nešel bech přes hore, přes skalo. Přes hore, přes skalo, přes ten les, jenom mě, koničko, dobře nes; přines te mě, koničko, k domečko a já se namlovím děvečko.

Sušil 1773 | Zahréte mně zhůro (20%)
Zahréte mně zhůro, já mám v gatěch šňůro, jesli vy mně nezahráte, pošlu na vás můro.

Bartoš 1901 / 0380 | Čich pak je (20%)
Čich pak je to syneček, co má červené pás, co má červené pás a šil dulů, šil zhůru, nestavil se ho nás, nestavil se ho nás.

Sušil 0563 | Je cestička ušlapaná pod našém oknem (14%)
Je cestička ušlapaná pod našém oknem, kdo ju šlapal, než můj milé, dyž mě volal ven; vyvolal mě na rozcestí: Dé ti, milá, Bože, ščestí, hledé si s Bohem. Copak seš te, můj šohaju, v celém světě sám, že já pro tě mé srdenko zarmócený mám? Šak je ješče chlapců dosti, jako na stromečku lestí, co chcó chodit k nám. Dež’s te chodil, můj šohaju, přes zelený háj, jenom ty se na to zpomeň, žes k nám chodíval; chodívals k nám ve dne v noci, šidívals mý černý voči, včiľs mě voklamal. Ach, můj Bože némiléší, co mě mrzí svět, že nemužo, můj šuhajo, na tě zapomnět. Zapomeno, ale těžko, zpomeno se na to všecko, plakala bych hned.

Bartoš 1901 / 0581 | Deš sem šil do Tuřan do (14%)
Deš sem šil do Tuřan do kostela, potkal sem panenko, hezká bela: pěkná bílá, malovaná, dala mně jablíško z její klína. Já sem bel syneček nerozomné, snědl sem jablíško nekróžlené; jak sem ho sněd, hnedky sem zbled: Navrať mně, má milá, mó kráso hned. Proč bech ti já jo zas navracela, deť sem já jo s tebó neztratila; kdes jo ztratil, tam jo hledé, poctivé panence pokoja dé.

Sušil 0140 | Tanečná svatá (6%)
(Tanečná svatá) Na svatém Kopečku, na svatém Hosténě, [: a tam jsó dvě perličky, :] néní jich v Moravě. Není na Moravě přes ty dvě Marie: jedna na svatém Kopečku, druhá na Hosténě. Ja, kdybych byl umřel na svatém Kopečku, byli by mně pochovali v samém izopečku. Ja, kdybych byl umřel na svatém Hosténě, byli by mně dali přikrýt v samým rozmarýně. Za svatým Fridečkem slunečko vychází, budiž pozdravena, ode všech uctěna, Fridecká Maria. Nad svatým Hosténem stojí na poledně, budiž pozdravena, ode všech uctěna, Hosténská Maria. Nad svatým Kopečkem slunečko zachází, budiž pozdravena, ode všech uctěna, Kopecká Maria.

Erben 5/072 | Kačka plave po rybníce (6%)
Kačka plave po rybníce, kačer za ní ještě více: počkej, kačka, bude rvačka, až se seženem do kopečka.

Sušil 2135 | Běžela ovečka (6%)
Běžela ovečka zhůru do kopečka [: a za ňó beránek žalovat na zámek. :] Co děláš, beránku, na tom našem zámku? Já idu žalovat na svoju galánku. Nežaluj, beránku, na svoju galánku, ona ti uvije kytku z marijánku.

Bartoš 1901 / 0632 | Běžeła ovečka (6%)
Běžeła ovečka, hore do kopečka, a za ňú baránek žałovat na zámek.