Sušil 0798 | Nasela sem marijanku

26 words

Sušil 0798 | Nasela sem marijanku (100%)
Nasela sem marijanku, on mně nezešel, zkázala sem o milého, on mně nepřišel. Nasela sem marijanku, zešla lebeda, ach, co budu chlapcom dávat, běda, přeběda!

Sušil 0687 | Nasela sem marijánku (61%)
Nasela sem marijánku sešla lebeda; což budu galánóm dávať, [: běda, přeběda! :]

Sušil 2037 | Nasela sem marijanku un mi nězešel (53%)
Nasela sem marijanku, un mi nězešel, zkazala sem pro mileho, un mi něpřišel. Dyž něpřišel, něch něchodi, bude zitra mraz, oběsimy šest pacholkův na jeden provaz.

Bartoš 1901 / 0711 | Naseła sem si marijánečku (47%)
Naseła sem si marijánečku, zešła ně ľebeda ach, co já budu chłapečkom dávať [: běda přeběda :] Ach, vdaj sa, vdaj sa a nečekaj sa dyž sa ti trefuje, ach za rok, za dva, bude ťa haňba, [: nigdo k vám nepůjde. :]

Sušil 2086 | Kuchařka sa bojí (40%)
Kuchařka sa bojí, škopíček ju honí, putenky ju pomúvajú, že nenosí vody. Vařeje, užice berú svoje rance, poďme, sestry roztomilé, nechť si míchá čím chce. Pec chlebová praví: Daj vám Pán Bůh zdraví; a vy, kamna nemazané, nebudu vám tady. Ohnisko sa pukuo, tak to hrozně buchuo, pýření ven vyskočiuo, všecko sa potlukuo. Ta křenová chasa na poli sa pasua, redekva, jak tam doběhua, zabiua jí prasa. Doběhua tam kvačka, hned sa strhua rvačka, co ste mně prasa zabili, mojeho kmocháčka? Doběhu tam špenát, počau jim hubovat: cože ste vy za junáci, já vás chcu sprubovat. Ta gulatá řepa, ta křičí ze sklepa, že jak na ně ven vyběhne, že jim hned vyklepá. Mrkua na hanýza, ešče ho pobízá: Chytni mrkvu a zatáhni nekde do vývoza.1) Ta panská lebeda, ta křičí: přeběda, co bych radši mohua utéct od teho oběda. Oharek a dyňa sú velká rodina, tykva do sklepa běžaua, donesua jim vína. Jak víno vypili, s tykvú sa pobili, a ono poharečesko na huavu si dali. Tykva byua chytrá, dyňu přeškobrtua a na břuch jí naskočiua, až sa dyňa pukua. Píseň sa zavírá, už je všemu konec, kočka s masem utěkaua, ostau prázný hrnec.

Smutný 48/261 | Natrhala sem marjánečku a on ně (40%)
Natrhala sem marjánečku a on ně nezešel

Sušil 1347 | Kerchove kerchove (37%)
Kerchove, kerchove, zahrado zelená, do tebe se sejú ty drahé semena. A dycky se sejú, nikdá nescházijú, ach, Bože, rozbože, kde se podívajú.1) Já si sem naseju širokého listí: skoro-li se milý, skoro-li se vyspí. Dvě leta minuly, co tam milého mám, a ješče nezešel ten drahý tulipán. Ach, dybych já měla takový srpeček, co bych si prožala do hrobu chodníček!

Galko 1/206a | Vydala mamka, vydala dcéru (26%)
Vydala mamka, vydala dcéru do cudzej krajiny; zakázala jej, prikázala jej, aby neprišla k nej. Za sedem rôčkov, za sedem týždňov, aj za sedem hodín. Jaj, mamičko moja, to je zaveľa, ja vám to nezdržím. Ja sa urobím vtáčkom jarabým, a ja k vám priletím, a do záhradky sadnem na hriadky, na bielu ľaliju. Keď ona vyschne, keď ona vyschne, veď ju ja polejem; ani rukami, ani kupami, len mojma slzami. Keď ma budete, mamičko moja, dolu z nej zhánati, tak vám ja budem v mojej žalosti odpovedovati: Ej, dobre vám je, mamičko moja, medzi tou svojinou, ale mne beda, beda prebeda, medzi tou cudzinou.

Galko 1/180 | Hlavička ma bolí (25%)
Hlavička ma bolí, srdiečko vo mne hrá, ach, beda, prebeda, čože to znamená? Znamená, znamená, že mi boh dobre dá, a ja si tak myslím, že vyžínať musím. Čoby vyžínala, ver’ bych nič nedbala, len bych si šuhaja po vôli dostala.

Černík 1908 / 021 | Já som sa vydala (25%)
Já som sa vydala, ach leda, preleda, ach leda, preleda, ach beda, prebeda.

Sušil 1979 | Sel sedláček lebedo (21%)
[: Sel sedláček lebedo :] [: na tom panským hódělo.1) :] Di, ženičko, di domo, hovař neco k vobědo. Sedlák jede z vorání, žena stává ze spání. Cos, ženičko, dělala, žes voběda nedala? Třela sem já konopě na té panské robotě. Des konopě potřela, kams pazdeří poděla? Strhla se tam víchora, pazdeří nám pobrala.2)