Smutný 06/023 | Susědovo se hněvajů nemožem za to

10 words

Smutný 06/023 | Susědovo se hněvajů nemožem za to (100%)
Susědovo se hněvajů, nemožem za to byt, že ja chodim

Sušil 0965 | U súsedů na kopečku (65%)
U súsedů na kopečku je tam hezké děvče, ono sa mně tuze líbí, edem že mia nechce. Ponajprvé sem ho viděl, keď slunečko zašlo, ach, můj Bože, to je děvče, až sa srdce třáslo. Po druhé sem ho zas viděl, keď kvítí zbíralo, ptal sem já ho o voničku, šak mně jí nedalo. Po třetí sem ho zas viděl v kostele klečeti, nemohel sem já sa modliť, edem naň hleděti. Po štvrté sem zas ho viděl v zahradě sa modliť, nemodli sa, má panenko, nebudu k vám chodiť.

Bartoš 1901 / 0134 | U súsedů je hodný syn (65%)
[: U súsedů je hodný syn, :] vandrovał by a nemá s kým. [: Dyby był rekeł słovečko :] vandruj se mnú gaľanečko! [: Nebyła bych taká pyšná, :] veru bych s ním była išła. [: Vandrovaľi doľinami, :] byľi živi maľinami. [: Išľi oni doľinečkú, :] trefiľi na studénečku. [: Tu si, miłá, spočineme :] chľeba, syra si zajíme. [: Tak si oni spočívaľi, :] až večera dočekaľi. [: Usteľ, miłá, bíłé łože, :] už to ináč byt nemože. [: Jak bych já ho smutná stłała, :] dyž sem si perin nevzała? [: Široký ľist maľinový, :] ešče širší javorový. [: Maľinový posteľeme, :] javorovým odějeme.

Bartoš 1901 / 0125 | U súsedů za dveřama (65%)
U súsedů za dveřama, [: stójí posteľ s peřinama. :] Na posteľi synek ľeží, [: porúbanú hłavu drží. :] Cos, děvečko, cos děłała, [: žes miłého nebrániła? :] Brániła sem, nemohła sem, [: vezňa šátek płakała sem. :] Jak mu do hłavy rúbaľi, [: krvú stěnu postříkaľi. :] Miłá stěnu zaľičuje, [: krév nevinná přestupuje. :] A ona jí nezaľíčí, [: dokáď se s ním nerozłúčí. :] Jak se s miłým rozłúčiła, [: nevinnú krév zaľíčiła. :]

Sušil 1870 | Aj roscě roscě haluzka na chroscě (61%)
Aj, roscě, roscě haluzka na chroscě, němožu ju ulomić, ulubilo se mi dzěvča u susěda, němožu ho namluvić. Slubovali mi ho, dy bylo malučke, včile mi ho něchcu dać. Sedňa na konička, oblapim tacička, oni mi ho muso dać. Sedňa na kobylku, oblapim maminku, oni mi ho muso dać. Sedňa na hřibiatko, oblapim dzěvčatko, ona moju musi byc.

Sušil 2251 | Před susedovym zeleny ořech (61%)
Před susedovym zeleny ořech,1) ej, před susedovym zeleny ořech, hej nam hej, zeleny ořech. Pod tym ořechem rajska2) muzika, ej, pod tym ořechem atd. Vytača se tam švarna Anička.3) Přiněs František flašečku vina: O, pi, Aničko, jen se něopi. Ona přiněsla v klině ořechů: Na, Francišku, hryz, zubkův něpolam. Abych se mohla ten rok vydači, tebe, Frančišku, tebe dostači, ej, tebe, Frančišku, tebe dostači. Hej nam hej, tebe dostači.

Sušil 0961 | V Čeložnicích tam je děvče (60%)
V Čeložnicích, tam je děvče, nedělalo ten rok ešče, a dyž přijde pátek alebo sobota, ja, už se ptá, bude-li muzika. U súsedů dceru majú, nic jí dělať nedávajú; a dyž přijde pátek anebo sobota, dcera se ptá, kde bude muzika. A v nedělu odpoledňa už je dcerka vystrojená. Už sa tam s ňú chlapci v kole vytáčajú, jinši za ňu krávy poklúzajú. Vytočil sa s ňú nazpátek, měla v ruce bílý šátek. »Na, tu máš, synečku, ten hedbávný šátek, co sem ti ho vyšívala v pátek.« Dybych věděl, že je pravda, nešel bych tam, je mňa haňba. Ja, to přeneščasné zelené hedbáví, co mia dycky za děvčátkem vábí.1)

Sušil 2339 | Přijeli přijeli (60%)
[: Přijeli, přijeli :] ti Turci pohani. Zajali, zajali dvé mladé čeledi. Kačenku s Janíčkem, sestřičku s bratříčkem. Kaču do světnice, Janka do temnice. Sedum roků šila, oka nezmrúžila. Až na ten osmý rok očičko zmrúžila. Uzdál sa jí sníček, sníček neveselý. Že její bratříček ve velkém vězeňu hluboko pod zemjú.1) Rukama lámala, žalostně plakala. Co je ti, Kačenko, přepěkná švadlenko? A či je ti křivda od tych mojich dětí lebo od čeledi?2) A mně není křivda od tych vašich dětí, ani od čeledi. Ale je mně křivda od vašeho pána, čirého pohana. Vězí mně bratříčka v tom těžkém vězení, v tej tureckej zemi. Neplač ty, Kačenko, přepěkná švadlenko. Pána opojíme, klíče mu ukradem, temnicu odemknem. Klíče mu ukradli, temnicu odemkli. Dvanást vrat odemkla, žádného nenašla. Třinasté odemkla, tam bratříčka našla. Bratříčku můj milý, jsi-li ješče živý? Já jsu, má sestřičko, ale juž maličko. Moje bílé nohy po kolena v zemi. Moje ruce bílé po loktě uhnilé. V mojí bílej hlavě myši pelech majú. V mém bílém životě žaby řechotajú.3) Poďme, můj bratříčku, do svojí krajiny, ješče-i najdeme koho svej rodiny. Na záda ho vzala, k rodičům spíchala. Když k matce přijeli, noclehu žádali, sýra, chleba ptali.4) Sýra, chleba nemám, noclehu vám nedám. Chyba bych vám dala v tej pustej stodole, na tej shnilej slámě. Když bylo půlnoci, Janíček vody ptal. Sestra nemeškala, k matce hned běžela, od ní vody ptala. Jak já ti vody dám, dyž já žádné nemám? Kohútek zazpíval, Janíček umíral. Kačenka švadlenka hlasem zaplakala. Nebylo by mně žel, dybys mně byl umřel v tom těžkém vězení, v tej tureckej zemi. Ale’s ty mně umřel u maměnky mojí. V tej pustej stodole, na tej shnilej slámě. Súseda slyšela, hned k matce běžala. Súsedo, súsedo, co si ty za matka.5) Syn tvůj ti umírá v tej starej stodole, na tej shnilej slámě. Děti, moje děti, proč ste sa neznali? Šak sme sa dost znali, mamičkú vás zvali, noclehu žádali, sýra, chleba ptali.

Černík 1908 / 310 | Um nám Pámbo (59%)
Už nám Pámbo pomóhol, sůsedovi němóhol; jak sa budze ponáhlac. budze mu aj pomáhac. Pred rychtárom rokyta na červeno rozkvitá. na červeno na bielo, šohajovi na péro. Naša paní mladučká čaká pána z hájíčka; keď ho ona dočkala, tri razí ho boskala. Chystaj, gazda, aldamáš, už ty lány dolu máš; jak nám ho tento rok dáš, na rok ci ho zežněm zas. Zacelinka prekvitá, šestoradý popenec, němóže sa oženic ten volačí mládzeněc. Chystaj, gazda, aldamáš, už ly lány dolu máš; chystaj nám ho z lásky, sběrali sme klásky.

Sušil 1135 | Tajila sem tajila (59%)
Tajila sem, tajila, už tajiť něbudu, chystaj, mamko, peřiny, vydavať se budu. Nědaleko za vodu do suseda půjdu, za to vaše vydani děkovať vam budu. Děkuju vam, mamičko, děkuju vam stara, co ste vy mne chovaly, dy sem byla mala. Sprovoďte mne, mamičko, od vašeho dvoru, už ja u vas něbudu, s Panem Bohem půjdu.

Bartoš 1901 / 0560 | Dyž sem šéł około vrát (59%)
Dyž sem šéł około vrát, słyšél sem muziku hrát, na harfy, na trúby, kdo mú miłú ľúbí, ten mosí jít domu spat. Přišéł sem do světnice, seďéł sem na łavice, seďéł sem u kamen, płakał sem jak błázen; má miłá nevdávaj se! Proč bych se nevdávała, tři ľeta sem čekała, tři ľeta čekati; ešče se nevdati; si voják, podvedeš ňa. Ešče k vám jednú přijdu, rodiče prost budu: matinko złatinká, poproste tatínka, by ně dáł vašu céru. Než bych ti céru dała, rač bych ju połámała, ruce po ramena, nohy po koľena, tak bych jí uděłała. Dyž ně jí nechcete dat, dám si ju vymaľovat, dám si já ju za skło, až ně bude teskno budu se na ňu dívat.