Sušil 1497 | Šohaju šohaju
Podobné písně
Šohaju, šohaju, vaší tě hledajú, že koníčky vrané [: obroku nemajú. :] Nemajú, nemajú, nech trochu počkajú, Šak já čekat mosím, než mně na stůl dajú.1)
Sušil 1231 | Na prahu tě stála (68%)
[: Na prahu tě stála, :] s mátí se žehnala. [: Žehné se ty sama, :] co sobě zvolila. [: Zvolila sem sobě :] to švarné pachole. [: Keré ráno stává, :] vraným koňom dává. [: Vraný koně řechcó, :] obroku jest nechcó. [: Jenom tó belenko, :] drobnó jetelinko. Co ju milá žala biléma rukama, žalostně plakala.
Sušil 1990 | Puste mia mamko kde hudú (67%)
Puste mia, mamko, kde hudú, šak já tam dlúho nebudu. Budu-li tam do rána, dovedu si galána. Dá-li Bůh. Dyž budú děti plakati, co já jim smutná mám dati? Napeču jim plaganců, sama půjdu do tancu. Dá-li Bůh. Dyž budú koně řehtati, co já jim smutná mám dati? Nasypu jim obroku, sama půjdu do skoku, dá-li Bůh. Dyž budú krávy bečati, co já jim smutná mám dati? Položím jim prosnice, sama půjdu k muzice, dá-li Bůh. Dyž budú svině kvičati, co já jim smutná mám dati? Nasypu jim žaludu, sama půjdu, kde hudú, dá-li Bůh.
Bartoš 1901 / 1144b | Nebude z Janoška voják (67%)
Nebude z Janoška voják, neumí koníčka sedłat, ani mu obroku dati, mosá ho z vojny zahnati.
Bartoš 1901 / 1144a | Nebude z Janoška voják (67%)
Nebude z Janoška voják, neumí koníčka sedłat, ani mu obroku dati, mosá ho z vojny zahnati.
Erben 3/078 | Vstávej má milá (66%)
Vstávej, má milá, už je den: zapřáhnem koníčky, pojedem. Jen ty mne, koníčku, pěkně nes, dostaneš obroku ještě dnes. 41
Sušil 1499 | Jak živi budeme (66%)
Jak živi budeme, dyž nenasejeme tvrdého obroku, nebude nám, na mú věru, do skoku.1) Pohanka chybila, réž se nezrodila, po mále zemáků, přibude nám ve Březnici žebráků.2) Já když idu polem, ohledám sa kolem, zhlédnu-li obrajty, a on už byl, na mú kušu, za paty. Já sem celý ztvrdnul, jak mi obrajt strhnul tu háru ze zádů, dalo mi to, na mú kušu, do hábů. Obrajt také ztvrdnul, kamarád mu vtrhnul po zádoch kyjákem, zdrhali sme dolů grúněm s tabákem.
Sušil 1697 | Tatíčku můj starý (20%)
Tatíčku můj starý, vyplaťte mě z vojny! Vyplaťte mě z vojny, néni dobře na ní. Synáčku můj milý, co po tobě ptajú, co po tobě ptajú, dyž tě dom pustijú? Tatíčku můj starý, štyry sta tolarů, štyry sta tolarů, tak sa dom dostanu. Synáčku můj milý, nech trochu poshoví, nech trochu poshoví, nemám jich hotových. Tatíčku můj starý, já nemožu čekat, já nemožu čekat, musím maširovat. My pomaširujem tři sta míl za Vídeň, uvidím Francúza a jeho celú zem.1) Pošlu vám psaníčko, psaníčko napsané, za každým slovečkem bude zaplakané.
Sušil 2149 | Na svatého Blažeje (18%)
Na svatého Blažeje památka se činí a to se všem oznamuje, který o tom neví. My pak, malí žáčkové, chodíme pospolu, abyste nám něco dali dnes k našemu stolu. Svatý Blažej zas to vám všecko vynahradí, dejte masa nebo hrachu nebo trochu soli. Jestli žáčka nemáte, na papír nám dejte, jedným grošem nebo dvúma málo schudobnete.
Erben 5/172 | Když jsem já šel vod svý (17%)
Když jsem já šel vod svý milý, skřivánci už zpívali; když jsem přišel do maštale, koně vraný řehtaly. Neřehtejte, koně vraný, já vám kousek sena dám; než to seno sežerete, já si trošku podřímám.
Erben 7/022 | Byla jest jedna matička (17%)
Byla jest jedna matička, syna měla Václavíčka. Ženiti se mu nedala, milou opustit kázala. Václavíček se rozhněval, do Benešova vandroval. Zabil v Sázavě jednoho, u Benešova druhého, za Benešovem třetího. Tu Václavíčka dostali, do radné šatlavy dali. „Ach! kýž mám posla rychlého, tak jako ptáčka zlítného: By pověděl mé mateři, ať nečeká mne k večeři. Ba ani zejtra k obědu, neb já víc domů nepřijdu. At pošle mně dvě košile, dvě košile pěkné bílé! Jednu košili konopnou, druhou košili kmentovou. V konopné budu seděli, v kmentové budu viseli. By pověděl mé panence, ať mi sem pošle dva věnce: Ten jeden pěkný růžový, ten druhý pěkný zelený. V růžovém budu seděli, v zeleném budu viseti.“ Jak se máteř dozvěděla, do Benešova běžela: „Kde je ta radná šatlava, co jali mého Václava? Co’s, Václavíčku, co’s dělal, že jsi tři lidi zmordoval?“ „Já nekrad, já jen mordoval pro děvče, co jsem miloval.“ A když už bylo na ráno, bylo biřicem voláno. 1) A když už bylo co na den, Václavíček byl vyveden. A když už byli na rynku, dala mu věnec z barvínku. A když už byli na mostě, dala mu prsten za dvě sté. A když už byli u vršku, Václav viděl šibeničku: „Kdybych byl věděl před lety, že na ní budu viseti, Byl bych ji dal zlatem pobit, českými groši ozdobit!“2) A když už byli na vršku: „Počkej, kate mistře! trošku, Ať já se ještě ohlídnu, pro které děvče na smrt jdu. Pro to děvče černooký, co má podepřené boky! 1) bylo od práva voláno. 2) Srov. Tambur, III. I. str. 58.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu