Sušil 1781 | Dejme my se za tó myškó

14 words

Sušil 1781 | Dejme my se za tó myškó (100%)
Dejme my se za tó myškó [: do skoku, :] aby se nám neschovala [: do snopu. :]

Sušil 1499 | Jak živi budeme (34%)
Jak živi budeme, dyž nenasejeme tvrdého obroku, nebude nám, na mú věru, do skoku.1) Pohanka chybila, réž se nezrodila, po mále zemáků, přibude nám ve Březnici žebráků.2) Já když idu polem, ohledám sa kolem, zhlédnu-li obrajty, a on už byl, na mú kušu, za paty. Já sem celý ztvrdnul, jak mi obrajt strhnul tu háru ze zádů, dalo mi to, na mú kušu, do hábů. Obrajt také ztvrdnul, kamarád mu vtrhnul po zádoch kyjákem, zdrhali sme dolů grúněm s tabákem.

Erben 5/169 | Já mám koně vraný koně (33%)
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý: když já jim dám vovsa, voni skáčou hopsá! já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý: když já jim dám vobroku, voni běži do skoku; já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý: když já jim dám jetele, voni řičí vesele; já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý.

Erben 3/217 | Proto jsem se vdala vdala vdala (33%)
Proto jsem se vdala, vdala, vdala,[61] abych těžko nedělala: nýčko muším mlátit, ručičkama klátit, tomo jsem se nenadála! Co jsem se nažala, snopů navázala na tom panským poli: nejčko musím mlátit, ručičkama klátit, sž mě hlava bolí.

Erben 4/027 | Já chasník ty chasník (33%)
Já chasník, ty chasník, my chasnici, dejme my si nalejt po sklenici, za zdraví zdejších hezkejch panen: milovali jsme je – už nebudem!

Sušil 1953 | Povídali že sem umřel (33%)
Povídali, že sem umřel, já jsem ešče nestonal, ešče byla duša v těle, už mně gajdoš gajdoval. Povídali, že sem umřel, já sem ještě nestonal, dávali mně starou babu, abych si jí namlouval. Starý babě dejme hrabě, aby s něma hrabala, mladý ženě dejme muže, aby se s ním těšila.

Erben 4/010 | Když jsme se tak sešli (33%)
Když jsme se tak sešli, kamarádi z mokré čtvrti! když jsme se tak sešli pospolu, dejme sobě nalejt, kamarádi z mokré čtvrti! dejme sobě nalejt poznovu; žena doma hospodaří, neví, jak se muži daří: my se máme pěkně, peníze jsou v pekle; my se máme pěkně, peníze ty tam! Když jsme se tak sešli, kamarádi z mokré čtvrti! když jsme se tak sešli pospolu, dáme sobě zabrat, a bodem veselí, dáme sobě zabrat nahoru.

Erben 5/293 | Dejme si hoši (33%)
Dejme si, hoši, dejme zahrát: však nám už šijou v Praze kabát. A v Hoře Kutnej kamizolku: že jsme měl každej hezkou holku! Dejme si, bratři, dejme zahrát: vždyť nám už šijou v Praze kabát. Na Malej straně kamizolku: dal jsem se odvést pro svou holku. Nejsem na vojně ani tejden: už pláce pro mě každičkej den. „Kam pak, vojáci, kam pak jdete, že vy mne s sebou neberete?“ Kdybys, má milá, s námi jela, co bys, má milá, tam dělala? „Udělala bych se holubičkou, vznášela bych se ti nad hlavičkou. Udělala bych se bílým ptáčkem, vznášela bych se ti nad kloboučkem. Udělala bych se černou vránou, vznášela bych se nad armádou.“

Erben 7/005 | Teče voda od Tábora (33%)
Teče voda od Tábora, 1) teče okolo javora; všecky lávky pobrala, jen jedinkou nechala. Kudy mysliveček chodil, děvčátko za ruku vodil. Utrh‘ jabko s jabloně, a pustil je po vodě: „Plyn, jablíčko, kam ty ráčíš, jen ať se mně nepomáčiš; plyň, jablíčko, plyň dolů, tam pod javor do mlýnu.“ Jak jablíčko připlynulo, čtyry kola zastavilo; točit se jim nedalo, vodu na břeh vyhnalo. „Proč se, kola, netočíte, mé srdéčko netěšíte, tak jako jste těšily, dokud jste se točily?“ Byl myslivec na Táboře, procházel se po oboře; pásal on tam jeleny, měl klobouček zelený. S jeleny se obírával, hezké holky milovával; poslal svého jelena tam pod javor do mlýna. „Běž, jelínku, po potoku, nic nelituj svého skoku, běž tam dolů do mlýna, kde se javor zelená. Tam na břehu pod javorem najdeš děvčátko státi, mou panenku rozmilou smutně hořekovati. Čtyry mlýnské kola stojí, neštěstí se v mlýně rodí! před ní sehni parohy, a skoč s lávky do vody. Tam kde první je kolečko, přijdeš a najdeš jablíčko; to vbodni na parohy, a pospěš do obory.“ Noc se blíží – jelen běží, a pod ním se země třese; na parůžku jablíčko pěkné červené nese. Vzal myslivec, vzal jablíčko, rozkrojil je v polovičko: vyletělo ptačátko, bělounké holoubátko. Nevěř, nevěř myslivečku, že to bylo ptačátko: bylo, bylo zaklené jedno krásné děvčátko. 1) Teče voda od Štukravy, teče okolo Jihlavy atd.

Bartoš 1901 / 1000 | Už sme sa nažały (33%)
Už sme sa nažały ovéska małého, ešče nedostały štvrtky páľeného. Už sme sa nažały, snopů navázały, chvała pánu Bohu, už je oves dołu. Už sme sa nažały, žitka navázały, na tom vašém poľi, až nás hłava boľí. Súsedovo połe je skała na skałe, nebohá je žnica, jak sa tam dostane.

Bartoš 1901 / 0985 | Pane náš pane náš (33%)
Pane náš, pane náš, chystaj nám ołdomáš, chystaj nám ho z łásky, sbíraľi sme kłásky. Co sem sa nažała, snopů navázała, ešče sem dostała švárného šohaja.