Smutný 20/060 | Co zme sa nažali snopů navázali

6 words

Smutný 20/060 | Co zme sa nažali snopů navázali (100%)
Co zme sa nažali, snopů navázali

Smutný 10/014 | Čo zme sa nažáli aj spopov (63%)
Čo zme sa nažáli aj spopov naviazali

Galko 3/008 | Už sme sa nažali, snopov naviazali (63%)
Už sme sa nažali, snopov naviazali na milého roli, až ma hlávka bolí. Čo budeme robiť, už sme porobili? Budeme sa váľať z brehu do doliny.

Bartoš 1901 / 0985 | Pane náš pane náš (38%)
Pane náš, pane náš, chystaj nám ołdomáš, chystaj nám ho z łásky, sbíraľi sme kłásky. Co sem sa nažała, snopů navázała, ešče sem dostała švárného šohaja.

Erben 3/217 | Proto jsem se vdala vdala vdala (38%)
Proto jsem se vdala, vdala, vdala,[61] abych těžko nedělala: nýčko muším mlátit, ručičkama klátit, tomo jsem se nenadála! Co jsem se nažala, snopů navázala na tom panským poli: nejčko musím mlátit, ručičkama klátit, sž mě hlava bolí.

Bartoš 1901 / 1000 | Už sme sa nažały (38%)
Už sme sa nažały ovéska małého, ešče nedostały štvrtky páľeného. Už sme sa nažały, snopů navázały, chvała pánu Bohu, už je oves dołu. Už sme sa nažały, žitka navázały, na tom vašém poľi, až nás hłava boľí. Súsedovo połe je skała na skałe, nebohá je žnica, jak sa tam dostane.

Sušil 1781 | Dejme my se za tó myškó (37%)
Dejme my se za tó myškó [: do skoku, :] aby se nám neschovala [: do snopu. :]

Sušil 1215 | Odbírej děvečko (0%)
Odbírej, děvečko, svoje majetnosti, co sis najednala od svej maličkosti,

Sušil 0177 | Co to milá za lásku (0%)
[: Co to, milá, za lásku máš? :] Dyž k vám přijdu, ty sa hněváš. Co bych já sa nehněvala? Obudils mia, jak sem spala. Možeš, milá, tepruv spáti, až já budu bojovati. Dyž tu budeš, budu aj já, budem bojovat obá dvá. 1) Malého my koňa máme, jak na něho posedáme? Ty si sedneš na koníčka a já půjdu podle bočka. 2) Dyž dojeli prostřed mořa: Slezaj, milá, dolů s koňa. Co sem ti já provinila, abych moře přeplavila? 3) Budu vědět povídati, jak je s milým bojovati. 4)

Sušil 0213 | Dcera matku prosila (0%)
Dcera matku prosila, hej, hej, prosila: Moja maměnko rozmila! Něvdajtě mne dalečko, hej, hej, dalečko, edem přes male polečko. 1) Matka na to nědbala, tym dalej ju vydala. 2) To do cizej krajiny, mezi ty turecke pany. 3) Když jest bylo po roce, chtěla dcera isť k matce. Stroj, pachole, košinu, pojeděm na hostinu. Jak do pole přijeli, zvony zvoniť slyšeli. Jak do dvora přijeli, žadného něviděli. Jenom male pachole, co sedělo při stole. Všecky dveře zamčeny, žadneho něni k spatřeni. Ptam se ja tě, pachole, hdě moja maměnka je? Mamička nam umřela, to včera od večera. Leža tamto v komůrce, v malovanej truhelce. Dcerka, jak to učula, hned k mamičce běžela. Ach, mamičko, stavajtě, požehnani mně dajtě. Dy stě nam ho nědaly, když stě nam umiraly. Ach, mamičko, stavajtě, slovečko ke mně mluvtě. Ma dceruško, něvolaj, těžkosti mi nědělaj. Ja bych rada mluvila, dyby ja živa byla. Ležim blizko kostela a něslyšim zvoněňa. Ani ptačka zpivati, tej zezulky kukati. Těš tě už tu Pan Bůh sam, matka Boži, svaty Jan.

Bartoš 1901 / 0771 | Cjažko je mi na srdenku cjažko (0%)
Cjažko je mi na srdenku, cjažko, [: že som si cja zalúbiła ľahko. :] Ľúbjá sa mi tvé očenka sivé, [: mysľeła sem, že sú spravodľivé. :] Keby som cja něboła poznała, [: boła bych já ščasľivá bývała. :] Boła by som bez šeckéj starosci, [: včiľ mi puká srce od žałosci. :] Pres Hrozenko cesta ušľapaná, [: po něj chodzí miłá upłakaná. :] Chodzí, chodzí, ruce załamuje, [: že jéj miłý do vojny rukuje. :] Podaj že mi, miłá, pravú ručku, [: něprídzěm ci až tak pri tak ročku. :] Keby si ty mi nemínił prijíc, [: aj já voľím s tebú do vojny jíc. :] Čo by sis to, miłá, vyžjádała, [: abys sadła na vraného koňa? :] Na predku mám obrok pre koníčka, [: a na boku mi visí šabľička. :] A na druhém, tam ně visí pistoľ, [: móžeš vedzěc, že já nebudzěm tvój. :] Kedz já umrem, pochovac ňa dajcě, [: moju miłú na pohreb vołajcě. :] Něch mňa ona až tam vyprovodzí, [: šak jéj to sám Pámbů vynahradzí. :]