Černík 1908 / 146 | Trenčanské hodziny

39 words

Černík 1908 / 146 | Trenčanské hodziny (100%)
Trenčanské hodziny pekně bijú, už moju Naninku rozvádějú. Ale něrozvedú, něbojím sa, [: uderí hodzinka, :] ožením sa. Ožeň sa, synečku, s Pánem Bohem, [: vezni si dzievečku :] sebe roveň. Na šaty, na krásu som ci rovná, [: ale na peňáze :] nění možná.

Galko 1/427 | Ty kúcke hodziny smutne bijú (45%)
Ty kúcke hodziny smutne bijú, ked sa se svú miú (milý s milú) rozlučuju, smutne bijú, nebojím sa; nastaua hodzinka, ožením sa. Ožeň sa, šuhajku, s pánem bohem, vezni si dzevečku sebje roven; s pánem bohem, len sa ožeň, na tvoju najmilší si nespomeň. Ked si mňa nevezneš za ženičku, aspoň si ma vyvou za družičku; za družičku, za najstarší, žes’ byua fjajirka nejvjernejší.

Bartoš 1901 / 0563 | Bukovské hodiny stejně bijú (25%)
[: Bukovské hodiny stejně bijú :] dyž oni mú milú, rozvádíjú. [: Nerozvedú mi jí, nebójím se, :] přinde tá hodina, ožéním se.

Galko 1/418 | Ten prešpurský mýtný prepjeknú cerku (13%)
Ten prešpurský mýtny prepjeknú cerku má, ona nic nerobí, len v okénku sedá, prepjekne vyšíva, ešče krajší spíva. Její cichý huásek do Turek sa zdvíha, ten turecký baša po rinku chodzíva a mýtneho cerku on dycky posúcha. Zvony-li to zvoňá, lebo včeuy hučá? [: A to si mýtneho cerka pjekne spíva. :] Ten turecký baša cedulenku napsal, [: cedulenku napsal, do Prešpurku poslal. :] Ty, prešpurský mýtny, prepjeknú cerku máš, [: a ked mi ju nedáš, mjesto Prešpurk prehráš. :] Ten prešpurský mýtny cedulenku číta, [: cedulenku číta, tak si smutne vzdychá. :] Jeho pjekná cerka, ona sa ho pýta: Muj tacíčku miuý, co ste taký smutný, huava-li vás bolí, lebo život biuý? Mňa huava nebolí, ani život biuý, [: tebja sem zaprodau Turku pohanovi. :] Má stará mamičko, jaké prachy idú; [: ovce-li to ženú, lebo pro mňa jedú? :] Dojeli, prijeli první polajtári: [: Sedaj, mladá pani, ty mosíš ít s nami. :] Dojeli, prijeli druhí polajtári: [ : Ber sa, mladá pani, ty mosíš ít s nami. :] Och, ceruško moja, jaké ti šaty dám, [: lesli fáťolové, alebo doloman? :] Och, mamičko moja, nač by mi tam byui? [: Sak ja tam nebudem ani štvrt hodziny. :] Než by ja mjeua byt Turkyni nevjestú, [: ráči nech mňa v mori drobné ryby žerú. :] Ty morské rybičky, to sú mé družičky, [: ti morskí kaprové sú mojí družbové. :]

Bartoš 1901 / 0076 | Ten Trenčanský zámek (13%)
Ten Trenčanský zámek. stójí v smutném pľaci, ej, že sa ho mosá bát ty švárný młádenci. Ach, idze mamyčka, vede synka svého tam do toho zámku před pána veľkého. Ach, vytaj, mamička, dała's nám synáčka, synáčka myłého, dakujem za neho. Ty sa domu vrácíš synka nám tu necháš nepłač, nenaríkaj vác ho neuhľídáš. Jakož nemám płakat, já smutné stvorený, ved já už na svete nemám potěšený. Bodaj se złámaly ty Trenčanské mosty, ked mého synáčka maľi tudy vésty. Bodaj sa prepaľľi ty Trenčanský pány ked mého synáčka k asende vołaľi.

Galko 3/029 | Jak je mesáčik vysoko (13%)
[: Jak je mesáčik vysoko, :] [: tak je má milá ďaleko. :] [: A ja si ta za ňú pojdem, :] [: a ja si hu sebú veznem. :] [: Pojmem si hu za ručičku, :] [: že mi bude za ženičku. :] [: Keď izbičku zametala, :] [: sldzámi hu polievala. :] [: Nepolievaj zo sldzámi, :] [: máš vodičku za dverámi. :] [: Zober, milá, čo je tvoje, :] [: pojdeme my cez to pole. :] [: Keď už išli cez ty cesty, :] [: cez ty trenčanské tri mosty. :] [: Soť ma, milý, dolu z mosta, :] [: abych ti nebola sprostá. :] [: A ja som ťa na to nebrau, :] [: aby som ťa z mosta sácau. :] [: Lež som ťa brau za ženičku, :] [: že mi budeš frajjerečkú. :] [: Keď už išli cez ty vrchy, :] [: pretrhou hu na tri kusy. :] [: Zotni, milý, bór zelený, :] [: prikry moju krv na zemi. :] [: Aby vrany nekvákali, :] [: švárni chlapci neplakali. :] [: Ale vraný kvákat’ budú, :] [: švárni chlapci plakat’ budú. :]

Sušil 0515 | Dyž já si zazpívám (10%)
Dyž já si zazpívám na věterském poli, můj hlásek udeří na lovecké zvony. Na lovecké zvony, na ty bílé domy, na ten nejbělejší, kde je nejmilejší. Dyž já si zazpívám za humnem na mezi, můj hlásek udeří milému do dveří. On ide k večeři, okenko otvírá: Poslyšte, mamulko, galanečka zpívá. Zpívá, synku, zpívá, šak ví pán Bůh kerá. To mamulko zpívá má galanka věrná.

Sušil 0338 | Šlo diťa chodničkem (10%)
[: Šlo diťa chodničkem, :] šprtalo špendličkem. Chodil Pan Bůh po vsi, nadešel to diťa. Co tu, diťa, dělaš? Svoji mamy hledam. Di, diťa, na krchov, tam tva mama leži, druhy hrob od dveři. Ulom haluzečku, pobuř 1) na hrobečku. Kdo tu buři na mne, 2) hlinu na mne sype? Ja, matičko, buřim, hlinu na vas sypu. Pusťtě mne tam k sobě, pusťte v tejto době. Di, diťa, do domu, maš tam mladu mamu. CoŽ je po mladosti, dy něni milosti. Dy mi chleba dava, popelem ho vala. A tak mi ho hodi, jako zlemu psovi. Dy svojim chleba da, za stůl jich posaza: maslem jim pomaza. Dy mi hlavu češe, to mi z ni krev teče. Dy ona mne myje, po ličku mne bije. Ach, matičko mila, vemtě vy mne k sobě, vemtě v tejto době. Me diťa rozmile, co bys tu dělalo, co bys tu jidalo? Rosičku zbiralo, vam nožičky mylo. Di, diťa, do domu, poviz tatičkovi, že si bylo se mnu. TatiČek něvěři, kyjem tež udeři. Di, diťa, do domu, třeti deň tě vezmu. Ach, tato, tatičku, předajtě kozičku, delajtě truhličku. Ach, tato, tatičku, předajtě kravičku, šijte kosulečku. Košulku došiva, diťa už umira.

Bartoš 1901 / 0054 | Co sa stało v moravskéj krajině (10%)
Co sa stało v moravskéj krajině a to jístě v městečku Lanžhotě? Přišéł si zeť k otci pro peníze, avšak nešéł, chudák, odtáď více. Jsa napiłý, přišéł si z kuráže, řekł otci: Dajte ně peňáze! Aľe otec se synem ho łapľi a chudáku život odebraľi. Syn ho praščił po hłavě kopáľem, otec kopáł, a bíł neustáľe; on sa aľe víc nemohł bránit, połomrtvý ľežáł jako špaľík. Poslední słovo voláł o pomoc; tatíčku, nebijte, šak už mám dosť. Víc od něho žádný nic nesłyšel, až tak chudák z toho světa zešéł.

Bartoš 1901 / 0791b | Ked som išeł pres Pyéščany (10%)
Ked som išeł pres Pyéščany, postreteł som tri panny; chceł som jim dat pekné pozdravený, ony ne dakovały. Jako ty já dakovat mám, já sa na teba hnevám, privedełs ma o zeľený venec, já ho posavad nemám. A ja som ta neprivédeł, privedła si sa sama, pojałas ma za pravú ručičku: Pod môj myłý, pod s nama. Dávał som ty złatý dukát za ten jeden nocľah tvôj, abys, myłá, sebe nemysľeła, že som já boł frajer tvôj. A já nescem žáden dukát, any žanné penáze, ľež som ta já, myłá duša moja, sceła maty za muža. Ked si ma ty sceła maty, mała si sa šanuvat, mała si sa s inými młádenci po muzigách netúłat.

Sušil 1905 | V nědělu se ja rad napiju (10%)
V nědělu se ja rad napiju, v ponděli zas něrad rozleju, v utery gazduju, hodně sobě při muzice statkuju. Ve středu třeba se zas napiť, ve štvrtek třeba to zaplatiť, v pátek a v sobotu už se lehko porachuje s robotu. Jak přijdě svata nědělička, zas by se pozdvihla sklenička. To je tak deň jak deň, pila by se gořalenka každy deň. Pila by se, dyby byla kasa, edem že peňaze nestača, když něrad pracuju, edem najrači po šenkach fechtuju. Už mi baj o to lude lali, že sem ja hospodař nědbaly, němožu za to byť, slibil sem, že budu k šenkyřům chodiť.