Rittersberk 1825 / 235 | Nepojedu k zelí vorati.xml

3 words

Erben 5/210 | Ty Rybouc dcery (100%)
Ty Rybouc dcery sekají zelí pod hájem: připravte koně, pojedem pro ně s kočárem!

Sušil 1752 | Otrhano chalupa a zlo žena k (97%)
Otrhano chalupa a zlo žena k tomu, ty dvě věci vyženu hospodořa z domu. O, ženo mo, ženo mo, zle mi hospodařiš, štyry hrnce kobzali, v potem zeli vařiš.

Erben 2/042 | Záhon petržele (97%)
Záhon petržele, záhon máku: Nechoďte k nám, hoši, do baráku. Záhon petržele, záhon prosa: nechoďte k nám, hoši, když je rosa. Záhon petržele, záhon mrkve: nechoďte k nám, hoši, až se smrkne. Záhon petržele, záhon zelí: nechoďte k nám, hoši, až v neděli.

Sušil 1399 | Halý dítě (97%)
Halý, dítě, kolébu tě, [: až mi usneš, :] odejdu tě.1) Nedaleko, enom blízko k susedovi pod okýško.2) Bude s tebú Pan Bůh spáti, andělíček kolébati. Halý, belý, koně v zelí a hřibátka v petrželi.

Sušil 1930 | Nechce mě panenka žádná (97%)
Nechce mě panenka [: žádná, :] že je má kapéska prázná. Já půjdu od vdovy k vdově, naplním kapésky sobě. Do jednej nasypu hrachu,1) do druhej nasypu máku.2) Do třetí nakladu zelí, aby mne panenky chtěly.

Erben 2/791 | Nechce mne panenka žádná (97%)
Nechce mne panenka žádná, že je má kapsička prázdná. Půjdu od panenky k vdově, Naplním kapsičky obě. Do jedné nasypu hrachu, nadělám panenkám strachu. Do druhé si nacpu zelí, aby mne panenky chtěly.

Erben 5/138 | Buď sedláce hodně vesel (97%)
Buď, sedláce, hodně vesel, třebas ani zrna nesel: on křivánek neseje, přece zpívá vesele. Buď, sedláče, buď veselý: v komoře máš kádi zelí, v lochu trochu bramborů, dej si zahrát nahoru! Vždycky sedlák je veselý, jen dokud má v kádi zelí, v lochu taky erpetle, může sedět na pekle. Na šráku má bochník chleba a pod ním co k tomu třeba; může sobě směle vzít, do smetany omočit.

Sušil 2345 | Daleko široko (97%)
Daleko široko kameň od kameňa, ešče dalej šiřej [: můj milý ode mňa. :] Jak je ten měsíček na nebi vysoko, tak je můj syneček ode mňa daleko. Jak je to slunečko na nebi skrúcené, tak je mé srdenko ve mně zarmúcené. Ani tak nemele ve mlýně odrážka, jako mé srdenko banuje šohajka. Ani tak nehoří svíčka nad oltářem, jako mé srdenko želí za ogarem. Nebudu, synečku, nebudu veselá, dokud nedostanu z tvej ruky prsteňa. Ešče sa prstének na vodě zaklátí, ešče sa můj milý zase k nám navrátí.

Bartoš 1901 / 0423 | (97%)
1. Co sem sa pod oknem nastáł, studenéj voděnky naptał, nesceła miľenka stati, studenéj voděnky dati. Ani k nám, šohajku, nechoď, ani si muziky nevoď, nebudem gaľánka tvoja, nedá ně mamička moja. 2. Nechce ňa děvečka žádná, že je má kapsička prázná, půjdem já od panny k vdově, naplním kapsenky obě. Do jednéj nasypem hrachu, do druhéj nasypem maku, do tretí nasypem zelí, aby ňa děvčátka chtěły.

Bartoš 1901 / 1295 | Nechce ňa panenka žádná (97%)
Nechce ňa panenka žádná, že je má kapcička prázná: půjdem já od panny k vdově, napľním kapcičky obě. Do jednéj nasypu hrachu, do druhéj nasypu maku, do třetí nasypu zeľí, aby ňa panenky chceły.

Erben 2/459 | U Kláštera pole (97%)
U Kláštera pole samy zelí, já tam po něm hledal potěšení: cely jsem poličko vobešel, potěšení jsem tam nenašel. U Kláštera pole samej jetel, já tam po něm běžel, jak by letěl: běžel jsem já k jednej panence, aby nešidila mládence. Dala jsi mně šátek za sednáčník, jako bych byl ňákej karabáčník: jen ty si nech šátek pro sebe, nestojím já, holka, vo tebe! Dala jsi mně šátek, zas ho vzala, jakou’s mi to hanbu udělala!? nic ty mně, panenko, netrucuj: pantoflíčky sobě vypucuj! Do Bechyně cesta samej jetel, já jsem po ní běžel, jen jsem letěl: jenom ty mně, má panenko, netrucuj, radši ty mně mý botičky vypucuj. Do Lázně je cesta ještě lepší, šla tam má panenka nejmilejší: jenom ty mně, má panenko, netrucuj, radši ty mně mý botičky vypucuj. K Radvanovu cesta zelená se, je tam hezká holka, nevdává se; vdávej ty se, má panenko, nebo ne, co je mně už jedenkráte do tebe!