Erben 2/791 | Nechce mne panenka žádná

33 words

Erben 2/791 | Nechce mne panenka žádná (100%)
Nechce mne panenka žádná, že je má kapsička prázdná. Půjdu od panenky k vdově, Naplním kapsičky obě. Do jedné nasypu hrachu, nadělám panenkám strachu. Do druhé si nacpu zelí, aby mne panenky chtěly.

Bartoš 1901 / 0423 | (41%)
1. Co sem sa pod oknem nastáł, studenéj voděnky naptał, nesceła miľenka stati, studenéj voděnky dati. Ani k nám, šohajku, nechoď, ani si muziky nevoď, nebudem gaľánka tvoja, nedá ně mamička moja. 2. Nechce ňa děvečka žádná, že je má kapsička prázná, půjdem já od panny k vdově, naplním kapsenky obě. Do jednéj nasypem hrachu, do druhéj nasypem maku, do tretí nasypem zelí, aby ňa děvčátka chtěły.

Bartoš 1901 / 1295 | Nechce ňa panenka žádná (33%)
Nechce ňa panenka žádná, že je má kapcička prázná: půjdem já od panny k vdově, napľním kapcičky obě. Do jednéj nasypu hrachu, do druhéj nasypu maku, do třetí nasypu zeľí, aby ňa panenky chceły.

Sušil 1930 | Nechce mě panenka žádná (32%)
Nechce mě panenka [: žádná, :] že je má kapéska prázná. Já půjdu od vdovy k vdově, naplním kapésky sobě. Do jednej nasypu hrachu,1) do druhej nasypu máku.2) Do třetí nakladu zelí, aby mne panenky chtěly.

Erben 5/233 | Andulka konopě (19%)
Andulka konopě močila, žabka jí do kapsy skočila; na druhej den močila len, žabka jí z kapsičky skočila ven.

Erben 2/067 | Kdybysi byl přišel (19%)
Kdybysi byl přišel, než měsíček vyšel, byla bych ti dala za klobouček višeň. Za klobouček višeň, do kapsičky šátek: abys nepodváděl poctivých děvčátek.

Erben 4/024 | Piju-li piju já (19%)
Piju-li, piju já, zaplatí kapsa má, kapsa má, kapsa, kapsička, peníze dává matička.

Sušil 2230 | Pec se nam běli (16%)
Pec se nam běli, koláči něni. To je tomu tak, dajtě nam patak. Hrnek od hrachu, to je do strachu, to je tomu tak atd. Měřica bobu, to něrad zobu. A pecen chleba, toho nam třeba. Hrnek od kaše, to je už naše.

Sušil 0151 | Překrásná dennice vzejdi (15%)
Překrásná dennice, vzejdi v čas našeho zarmoucení! Ty jsi ten kořínek Jesse, k tobě hříšní modlíme se. Krásný kvítku libovonný, králi z Boha narozený. Srdce moje tebou jaté spočine v tvé lásce svaté. Rač mně milost prokázati, nade mnou se smilovati, o, můj Pane, můj Ježíši, přijmi za choť moji duši. Kriste, překrásná lílije, vykvetlá z Panny Marie, rozviň sklad své spanilosti, opoj duši svou milostí. Počátek jsi a skonání, milost tvá nás vždycky chrání. Uchop mne v své svaté ruce, ať tě nepustím dokonce. Čím víc lásku tvou rozjímám, víc tě milovati žádám; tvé milosti, o, můj Bože, kdož se nasytiti může? V libém ochrany tvé stínu beze strachu odpočinu, nebo na mé nepřátely obracuješ svoje střely. O, Ježíši, choti vzácný, připrav duši palác krásný, k večnému s tebou bydlení ozdob ji kmentem, perlami.

Bartoš 1901 / 0073 | Hrajte že mi hrajte (15%)
[: Hrajte že mi, hrajte, od konca do konca, :] a ty naša šenkérenko, poď s nama do tanca. [: Šenkérenko tłustá, tancuj s námi zhusta, :] bude tvoja komůrenka aj sýpečka pustá. [: Jura je na hůri, Jano je v komori :] a ty miľá šenkérenko, tancuj si po vůli. [: A ty svátý Fróľo, co sa teba týče ; :] zadžgaj *) že si věchťom ďúru, nech sa ti nesvíče.**) [: Ešče sú hen syry dva lebo aj štyry :] suknička je na klímenže ***) aj ta naša běndže. †) [: O pane hejtmane, kadže pojacháme? :] Už je všecko spakované za ráz pojacháme. [: Nechoďte horami, choďte ľipinami :] by hejtmanščí nepátraľi kadže sme jachaľi. [: Nejeďte horami, ľež jeďte dolami, :] a já sednem na łysého, pojedem za vámi. [: Šenkérenka známá, tancovala ráda ;:] už je její komůrenka aj sýpečka prázdná. [: Muzika dohráła, šenkérka zvołała ::] bodaj by vás čérti vzaľi že sem tancovala.

Sušil 0257 | Měltě tatíček tři dcery (15%)
[: Měltě tatíček tři dcery, :] všecky na vydaj byly. 1) Jak najstarši vydaval, tři sta tolarů s ňu daval. Buděš mě, dcero, živiti, jak něbudu mocť robiti. Budu, tatičku, toť budu, do vaši smrti, da-li Bůh. Jak tu prostředni vydaval, dvě sta tolarů s ňu daval. Buděš mě, dcero, živiti, jak něbudu mocť robiti. Budu, tatičku, toť budu, do vaši smrti, da-li Bůh. Dy tu najmladši vydaval, hole stěny ji věnoval. 2) Buděš mě, dcero, živiti, jak něbudu mocť robiti. Budu, tatičku, toť budu, do vaši smrti, da-li Bůh. Něminulo sedym roků, šel tatiček v slabem kroku. A šel najprv k svěj Verušce, k svoji najstarši dcerušce. Buděš mne, dcero, chovati, ja už němožu dělati. Ona do komůrky vešla, stary provaz 3) odtaď něsla. Dyž němožetě dělati, 4) jditě se do lesa věšati. 5) Vzal hůlečku 6) a zaplakal: Čeho sem se ja dočakal! Vzal hůlečku, šel ze dveři, šel ke svej prostředni dceři. Buděš-li mne ty chovati, dy už němožu dělati? Ona do komůrky vešla, stary sotorek přiněsla. Dy němožetě dělati, jditě si chleba žebrati. Vzal hůlečku a zaplakal: Čeho sem se tež dočakal! A šel k tej najmladši dceři a vchazel v strachu do dveři. Buděš-li mne včil chovati, dy ja němožu dělati? A hneď do komůrky vešla, pěkny kolač mu doněsla. Tu matě, tatičku, jeztě, moje děti mně kolibte. Dcerko, dcerko moja mila, tebe sem najvěc bijaval, včil sem u tebe milosť dostal. Dobře stě to mně dělali, že stě mne z mladu bijali.