Galko 1/083 | Čieže je to jamie žitko

37 words

Galko 1/083 | Čieže je to jamie žitko (100%)
Čieže je to jarnie žitko [:: pod horami? ::] Vybili ho vranné kone [:: podkovami. ::] Zelená je pohanôčka, [:: zelená je, ::] trhajže ju, duša moja, [:: voňavá je. ::] Skočila som do záhradky, [:: skočila som, ::] odtrhla som tri ružičky, [:: odtrhla som. ::] Okolo mňa, šuhajíčku, [:: okolo mňa, ::] ako vtáčik jarabáčik [:: okolo pňa. ::]

Erben 7/040 | Na té naší kopanince (27%)
Na té naší kopanince leží voják v rozmarínce, leží voják zabitý, rozmarínkou přikrytý. Přišla k němu jeho milá, 1) šátečkem krev utírala, dala jemu hubičku, přitiskla ho k srdíčku. Kdo nám bude koně kovat, až my budem mašíroval? kováře nám zabili, rozmarínkou přikryli. Do půlnoci koně kovat, od půlnoci mašírovat; podkovičky klapaly, modré oči plakaly. „Zvoňte zvony na vše strany, můj milý je pochovaný; zahynul mně z růže květ, pro který mne těšil svět!“ Zvoní koně podkovami, a vojáci šavličkami; hraje hudba veselá, a jí srdce usedá. 1) Kdo ho bude vybojovat, rány jeho zavazovat? kdož-li jiný než milá, co ho v srdci nosila.

Galko 1/406 | Ej, pod kostolom ľalija (27%)
Ej, pod kostolom ľalija, ej, trhajže ju, má milá! Keď ju ona trhala, na milého volala: Ej, milý, milý, poďže sem, ej, uvijem ti pierko z nej. Keď perečko uvila, za klobúčik vložila.

Černík 1908 / 306 | Fúká rieter (14%)
Fúká vieter po doline, po téj drobnéj zaceline. Zacelinka prekvitala, mamka céru zapletala. Nie, mamičko, nie na tuho, něbudzem já vaša dúho. Leš, mamičko, na široko, pójdzem od vás na daleko. Na daleko do Galie, hdze Kristus Pán obeduje. Hdze Kristus Pán obeduje, a svatý Jan posluhuje. * Vylecela lastovenka ze záhorá, ráda by mňa moja mamka doma mala. Ráda by mňa moja mamka doma mala, abych já jej izbu, pitvor, zametala. * Hdze sme žali, tu sme žali, na doline, tam sa ptáča jarabáča preletuje. A ta ptáča jarabáča okolo pňa, jak ten švarný šohajíček okolo mňa.

Sušil 1785 | Zatoč sa ty galanečko okolo mňa (14%)
Zatoč sa, ty galanečko, okolo mňa, jako vtáček jarabáček okolo pňa. Udělaj kolečko, moja galanečko, budeš moja, budeš moja, budeš moja.

Bartoš 1901 / 0849 | Už tá růža garafija (14%)
Už tá růža garafija [: zem premáhá. :] Ráda by ma moja manka [: doma mała. :] Keby jéj ľen izbu pytvor [: zametała. :] Už ten vtáček jarabáček [: preľetuje. :] A ten vtáček jarabáček [: około pna. :] A ta miłá najmiľejší [: około mna. :]

Galko 1/441a | Tí šuranskí úradové na vojnu verbujú (11%)
Tí šuranskí úradové na vojnu verbujú, keď verbujú, nech verbujú, ja na ňu nepôjdu. Po ulici chodia, na Janíčka stroja; poď ven, Janko, na máličko, tvá milá ťa volá. Ide Janko do maštale, kone vranné češe, a tá jeho najmilejšia novinku mu nese; novinečku, vdánek, na ručičky zámek, že už mosí mašíruvať pod nitriansky zámek.

Galko 1/319 | Janíčko, čo robíš (11%)
Janičko, čo robíš, že ty k nám nechodíš? Moja mamka povedala, že ty mňa neľúbiš. Kebych ťa neľúbil, k vám by som nechodil, moje štyri vranné kone hladom bych nemoril. Môj otec hovorí, že mi nedovolí, že mi kúpi principiu,*) že ma dá do školy. A ja mu hovorím, že mu neprivolím, že ja jeho principiu do vody zahodím. Moja Hanka mladá, to je Principia, od ktorej ma neodvedie celá má rodina.

Galko 1/468 | Zaviav vetrík cez dolinu (11%)
Zaviau vetrík cez dolinu, milá, poviem ti novinu: kde sa ľudia zhovárajú, všade nás dvúch ovrávajú. Prší dáždik, padá rosa, môj milenký, nebojmo sa; čoby sme sa mali báti, ktože nám smie zakázati? Ač všetko slúchať budemo, my sa milovať budemo; pusťmo všetko mimo uši, nám sa milovati sluší. Ja som švárny, ty si šumná, mám dom jedon a dve humná, k tomu štyri kone vranné, že je radosť hľadeť na ne. Ja som pekný, ty si krásna, to byť môže láska šťastná; by smo sa my neľúbili, bola by to strela jasná. Na vínovej ratolesti môžeš sladko hrozno jesti; tak i pri mladej osobe spravíš dobrú vôľu sobe.

Galko 1/162 | Ej, kone, kone, kone vrané (11%)
Ej, kone, kone, kone vranné, ej, zajali vás Gajarané; ej, zajali vás, prepili vás, [: prijde milá, vymení vás. :]

Galko 1/098 | Čo ten vtáčik povedá (9%)
[: Čo ten vtáčik povedá, :] ej, čo na (tam v) hore sedá; [: kerá (ktorá) panna dvoch ľúbi, :] ej, že je každá bledá! [: To je, vtáčik, to je lež, :] ej, to je neni (ver’ nie) pravda, [: a (i) já sama (teraz) dvoch ľúbim, :] ej, a neni som bledá. (ej, predsa som nie bledá) ([: Červená som, červená, :] ej, ako tá kalina; [: jednoho sa pridržím, :] ej, čo dobrá gazdina.) [: Varila som, varila, :] ej, hrášok pod pokrývkou ; [: tajila som, tajila, :] ej, kým som bola djeukou. [: Tajila som, tajila, :] ej, ale už nebudem; [: hotuj, milý, kolísku, :] ej, já plienôčky budem. [: Už do mojich plienočiek, :] ej, chlapca povíjajú, [: a na tvojej kolíske, :] ej, vtáčkovia spievajú. [: Ej, veď som ich prichystau, :] ej, z jedlovýho dreva, [: ej, veď mi odkázali, :] ej, že sa jej nie treba.