Galko 1/134 | Zaspievaj si, dievča, kým si

24 words

Galko 1/134 | Zaspievaj si, dievča, kým si (100%)
Zaspievaj si, dievča, kým si na slobode, kým ťa neulapia jak rybku vo vode. Rybička sa môže navrátiť do vody, ale nie dievčatko do svojej slobody.

Galko 1/250 | Poniže mlyna hustá vrbina (38%)
Poniže mlyna hustá vrbina, [: kde je tá mlynárka, čo mňa ľúbila? :] Verne ľúbila a milovala, [: vyvedla koníčka i osedlala. :] Dala mi rybku i chleba smidku, [: toto ti, môj milý, za lásku všitku. :]

Sušil 0455 | Běži voda běži (26%)
Běži voda, běži, po kamenich šusti. Zkazal mně můj mily, že mne už opusti; dle slovečka jedneho pozbyla sem milého. Dycky mně sliboval, stoja v našej sini, že mne nězaněcha, dyby měl sto jinych. A ješče žadnej něměl, a už na mne zapomněl. Ja přijdu k muzice, stojim vedle kola, můj mily se toči, něboji se Boha, kole mne se otira, jinu do taňca bira. Šla ona do domu, lehla na lůžečko: Ach, potěš mi, Bože, to moje srdečko. A tu přijdě a buři: Staň, ma mila, otevři. Cos mi ty tu přišlo, něščastne stvořeni! Nadarmo je všecko to tvoje choděni; neb ja juž mam jineho, Pana Boha sameho.1) A ja tebe prosim, bys se něhněvala, červeným hedbavim šatek vyšivala; neb sem ja ten, co sem byl, navratiť se zas minim.

Erben 5/342 | Vždycky jsem myslíval (26%)
Vždycky jsem myslíval, že je vojna špás: že tam budu tejden, nebo dvě neděle, přijdn domu zas. Tejden, dvě neděle, nebo hodinu: ach, to sám pán Bůh ví, mý rodiče zlaty, kde já zahynu! Zahynu-li v Turcích, nebo Francouzích: což bude matička pro svého miláčka těžké srdce mít! Ani tak matička, jako má milá, ta která mne vždycky po ty časy všecky v srdci nosila. Když přišel za bránu, šátečkem točil: Návrat mně, má milá, Andulko rozmilá, co jsem ti půjčil. „Nemohu navrátit, nejsem povinna: ať ti to navrátí, můj Jeníčku zlatý, na vojně jiná.“

Galko 1/052 | Zaspievaj, slávičku, v zelenom (26%)
Zaspievaj, slávičku, [: v zelenom hájičku, :] a ja si zaspievam k milej po chodníčku. Dobre tebe, milá, [: na perinách ležať, :] ale mne je ťažko cez tie vŕšky bežať. Stúpaj, koník, stúpaj, [: stúpaj pomalíčky, :] žeby sme dnes došli k tej mojej Aničky. Veselo, koníček, [: veselo aj skokom, :] dones ma skoro k nej, dám ti obrok potom. Veselo, koníček, [: už sme na pol ceste, :] dones ma skoro k nej, prisypem ti ešte. Cesta, milá cesta, [: či ťa skoro prejdem, :] frajerečka moja, či ťa zdravú nájdem? Zdravú ju ty najdeš, [: neverí ťa dočkať, :] zažiadalo sa jej tvoje líčka bozkať.

Bartók III 1193 | Zaspievaj kohútku na zelenom prútku (25%)
Zaspievaj kohútku na zelenom prútku

Galko 1/082 | Nevydávaj sa ty, dievča, ešte (8%)
Nevydávaj sa ty, dievča, ešte, lepšie je dievčaťu, že neveste; dievčatko si chodí po slobode, ako tá rybôčka [: v bystrej vode. :] Keď ide po poli, veselí sa, keď vidí šuhajka, zasmeje sa; nazbiera si kvieťa všeliakého, uvije pierečko [: pre milého. :] Keď skladá a vije to pierečko, horí od ľúbosti jej srdiečko ; za rána bárskedy pierko oddá: mladého dievčaťa [: vydať škoda. :]

Galko 3/065 | Čo sa stalo nové v meste Hodoníne (5%)
Čo sa stalo nové v meste Hodoníne? Utopil sa Janko na malej bystrine. A ked sa už topil, kamarádov zvolal: kamarádi mojí, už som sa vám skoval! Skoval som sa, skoval pod bystrú vodičku, podajže mi, milá, tú pravú ručičku! Ona mu podala, horce zaplakala: načo si sa kúpal, ked ta voda brala? Ja som sa nekúpal, ja som kone brodzil, tuším ma sám pán boh do tej vody hodzil. Do vody, do vody, do tej zátočiny, že som si nevšímal chudobnej dzievčiny. Chudobná devečka, jako iskerečka, chodzí po slobodze, jak rybka po vodze. Ryba z vody výjde, ráda by do vody, ked sa dzievča vydá, nemá už slobody. Ked sa dzievča vydá, jako by umrelo, jako by ho ani na svete nebolo. Vydat sa je vydat, ale odvydávat, ved to veru neni chleba vypoščávat. Ked sa chleba poščá*, lahúčko sa vráci; ked sa dzievča vydá, jakživ sa nevráci.

Galko 1/306a | Čo sa stalo vnove dole na doline (5%)
Čo sa stalo vnove dole na doline, ej, utopil sa Janko, ked on brodil kone. A ked sa on topil, na boha zavolal: Ej, kamarádi moji, už som sa vám skoval. A ked bol tretí den, vyšiel na vodičku: Ej, podajže mi, milá, svú pravú ručičku. Ked mu ju podala, horce zaplakala: Ej, jako si sa kúpal, ked ta voda vzala? Já som sa nekúpal, já som kone brodil, ej, tuším ma sám pán boh do tej vody hodil. Do vody do vody, do tej hlbočiny, ej, ked som si nevšímal chudobnej dievčiny. Chudobná devenka, jako lastovenka, ej, chodí po slobode, jak ryba po vode. Mal som pištelenku o devátich dierkach, ej, nechcela mi pískat o bohatých dievkach. Len som si pomyslel na jednu chudobnú, ej, hned mi zapískala na dierenku spodnú.

Sušil 1316 | Ty děvečko bílá růže (5%)
Ty, děvečko, bílá růže, nebylo ti třeba muže. Ani muže, ani dítek, mohlas chodit jako kvítek. Mohlas chodit po slobodě jak ryběnka v bystrej vodě. Mohlas chodit po jarmakoch jak kuřátko po hambálkoch.

Galko 1/383 | Ej, z tamtej strany hája (5%)
Ej, z tamtej strany hája, ej, milá na mna volá, [: eštech u nej nebol, :] ej, už jú ludie haná. Ej, nehante, nehante, ej, zebrat sa nám dajte; [: my sa dva lúbíme, :] ej, zebrat sa mosíme. Ej, ked sa nám, má milá, ej, zebrati nedajú, [: sloboda vandrovat, :] ej, k šíremu Dunaju. Ej, pri tichém Dunaji, ej, tam je knazov sedem, [: dá to milý pán boh, :] ej, sobáší nás jeden. Ej, dunajský hnilý klát, ej, to bude starý svat; [: dunajské rybičky, :] ej, to budú družičky. Ej, z nebe anjelové, ej, to budú družbové; [: a tá smrt vysoká, :] ej, to bude široká. Ej, a tá smrt vysoká, ej, to bude široká; [: tie krajnanské zvony, :] ej, to bude muzika.