Galko 3/062 | Vínko, vínko, vínko červené

54 words

Galko 3/062 | Vínko, vínko, vínko červené (100%)
[: Vínko, vínko, vínko červené, :] kdo ťa bude, vínko, piti, keď ja budem v zemi hniti, vínko, vínko, vínko červené! [: Hora, hora, hora vysoká, :] kdo ťa bude, hora, rúbať, keď ja budem maširuvať, hora, hora, hora vysoká! [: Lúčka, lúčka, lúčka zelená, :] kdo ťa bude, lúčka, koseť, keď ja budem šablu noseť, lúčka, lúčka, lúčka zelená!

Bartoš 1901 / 1228 | Smutné słávyk zpyévá (68%)
Smutné słávyk zpyévá v kľietce ułapený dycky študyruje na hájek zeľený. Zpyévaj, słávyk, zpyévaj, bud my na pomoci, já budem z večera, a ty od pólnoci. Povedz my ľen, povedz, mój myłý słávyčku, jakú si ty zpyévał téj noci pesnyčku. Žanná manka nevyé, načo syna chová; moja nevedzeła, načo ma chovała. Ona si mysľeła, že ju budem chovat, a já nebožiátko, mosím maširuvat. Mašíruj, mašíruj do francúzkéj zemy, veru nevydzíte mojéj mładéj ženy.

Galko 1/441a | Tí šuranskí úradové na vojnu verbujú (68%)
Tí šuranskí úradové na vojnu verbujú, keď verbujú, nech verbujú, ja na ňu nepôjdu. Po ulici chodia, na Janíčka stroja; poď ven, Janko, na máličko, tvá milá ťa volá. Ide Janko do maštale, kone vranné češe, a tá jeho najmilejšia novinku mu nese; novinečku, vdánek, na ručičky zámek, že už mosí mašíruvať pod nitriansky zámek.

Galko 1/194 | Ej, hora, hora, hora vysoká (31%)
Ej, hora, hora, hora vysoká! Kto ťa bude, hora, rúbať, keď ja budem maširovať? Ej, hora, hora, hora vysoká! Ej, lúka, lúka, lúka zelená! Kto ťa bude, lúka, kosiť, keď ja budem šablu nosiť? Ej, lúka, lúka, lúka zelená! Ej, žitko, žitko, žitko belavé! Kto ťa bude, žitko, žati, keď ja budem v gliede státi? Ej, žitko, žitko, žitko belavé! Ej, vínko, vínko, vínko červené! Kto ťa bude, vínko, piti, keď ja budem krv cediti? Ej, vínko, vínko, vínko červené! Ej, ruža, ruža, ruža kvetúca! Kto ťa bude, ruža, trhať, keď ja budem v hrobe ležať? Ej, ruža, ruža, ruža kvetúca!

Galko 1/300 | Sekerenka pántok nechce rúbat duby (23%)
Sekerenka pántok nechce rúbat duby; tažko je milovat, kdo koho nelúbí. Ja som taká bola, že som nelúbila; pán boh dal, pán boh vzal, zostala som sama. Zostala som sama, jako hruška v poli; ked z nej hrušky spadli, sama v poli stojí. Zostala som sama, jako tá hrdlička, ktorá preletuje zbierajúc zrniečka. Zostala som sama, jako ten tulipán, čo si prekvituje ej, v šírem poli sám.

Sušil 0890 | Šla Naninka na travičku (23%)
Šla Naninka na travičku do zeleného hájíčku, nadešel ju mládenec a žádal ju o věnec. »Než bych já ti věnec dala, ráděj bych se rúbat dala, pro věneček zelený z rozmarýnu pletený.« Šla Naninka z trávy domů, trefila se máti k tomu. »Kdes, Naninko, kdes byla, že ses tak porúbala?«1) »»Já jsem byla pro travičku a to v zeleném hájíčku, nadešel mně mládenec a žádal mne o věnec. Než bych já mu věnec dala, ráděj bych se sekat dala, ten věneček zelený, to je mé potěšení.««

Sušil 0091 | Svatý Lukáš maléř Boží (23%)
Svatý Lukáš, maléř Boží, on maloval obraz Boží.1) Nemoh on ho vymalovať, musel nad ním podřimovať.2) Matka Boží přistúpila, obraz svatý malovala. Svoje líčka přiložila, hned obrázek ozdobila. Staň, Lukáši, staň ze spáni, už je obraz malovaný,3) Častochovu oběcaný. Zapřahajte šest pár volů, vezte obraz k Častochovu.4) Postavte ho na kopečku, proti jasnému slunéčku. Budú lidé putovati, zdraví tamo nabývati. A když jeli krajem lesa, pohonič bičem zapleskal. Když prostřed lesa přijeli, třé zbůjníci vyskočili. Stůjte, stůjte, nešmihajte, co vezete, to nám dajte.5) Vezem obraz svatej Panny, na Častochov oběcaný.6) A my vám ho porúbáme, a my vám ho posekáme. Nerúbajte, nesekajte, zkameňáte, zdřevěnáte. Zkameňáte jako múry, na památku tej figúry.7) Jali rúbať, jali sekať, matky Boží nelitovat. Jeden zaťal, hned zkameňal, druhý zaťal, hned zdřevěnal. A to máte na památku, nerúbajte Boží matku. A ten třetí Boha chválil, že obrazu neporanil.8) K Častochovu dále jeli, na kopečku zastavili, dále už jeti nemohli. Tu mě složte na kopečku, proti jasnému slunéčku. Budú ke mně putovati, zdraví u mne nabývati.9)

Sušil 1961 | Za humnama na (23%)
[ : Za humnama :] na ječmínku uvázala žena muža na řemínku.1) Co mě, ženo, co mě vážeš? Dyť já tobě všecko dělám, co mně kážeš. Kážeš-li mně pro kvasnice, a já pro ně hopkem běžím bez čepice. Kážeš-li mně drva rúbat, a já běžím do světnice tebe lúbat. Pusť mě, ženo, pusť mě z něho, neřeknu ti do své smrti slova zlého. Buď si tady do pondělka, abys věděl, safiente, co je ženka.

Sušil 1128 | Vyletěla holubička (23%)
[: Vyletěla holubička :] od súsedů z okénečka. Letělatě hore dolů až k milému na stodolu. Sedla si tam na bránečku, pohlédala po synečku.1) Slyšela tam dřeva rúbat, počala na něho volat Nech, šohajku, dřev rúbání, půjdem spolem na zdávání. Rádo, děvče, rádo mě máš, dyž mě na zdávání voláš.2) Až co bych tě nevolala, dyž sem tebe milovala.3)

Sušil 1973 | Přišel sem k vám nic neříkám (23%)
Přišel sem k vám, nic neříkám, nuže, nuže, nuž, hraj dudy atd. požčajte nám sekerenky, hraj dudy na dudy dud. Nač vám bude sekerenka? Nuže atd. Budem rúbat prútiříčko, hraj dudy atd. Nač vám bude prútiříčko? Budem plésti zahrádečku. Nač vám bude zahrádečka? Budem séjat kvítiříčko. Nač vám bude kvítiříčko? Budem dávat chlapcom pérka. Budú k nám chlapci chodívat, budú pěkné pérka mívat.

Smutný 22/010 | Sekerenka pantok? nechce rúbat duby (22%)
Sekerenka, pantok?, nechce rúbat duby