Bartoš 1901 / 0269 | Od Nového Města

25 words

Bartoš 1901 / 0269 | Od Nového Města (100%)
Od Nového Města husáré idú, nechodziévaj, moja miłá, z rána pre vodu. A já věru pôjdem, já sa nebojím odtrhnem si Černobyłu, tým sa obráným.

Bartoš 1901 / 0709 | Mosím na špacír híti (53%)
Mosím na špacír híti, dež mně měsíček svítí; přes hájíček stezka pěkná, má Nánynka na mně čeká, chce se mnó dnes mloviti. Chce se mnó dnes mloviti, chce se mnó dobře býti, chodijó tam kamarádi, voni vo mně povídají, chce mně to povědíti. Stópl sem pod stromek dál, chcel sem to veskómat sám; spatřil sem tam znémiléší, vona se prochází s jinším, to lásko sem veskómal. Veskómal sem ju levce, pronikla mně mé srdce, a debe tam verbuvale, pod husare, pod dragóne, šil bech k nim a dal bech se. Můj koníček, můj vrané, je pěkně vobsedlané, jak von se pode mnó točí mé Nánynce lejó z vočí ach slze bez přestání.

Bartoš 1901 / 1184 | U Dunaja šaty perú (53%)
U Dunaja šaty perú, de husáré maširujú; poznała miłá miłého, płakała hľeďa na něho. Počkaj, miłý, vypłatím ťa, za sto złatých dajú-li ťa; ej za sto złatých nedajú, ľebo husarů nemajú. Dybych já był sprostý voják, šecko by to było inák, ej aľe že su oficír, nevypłatíš ňa, dobre vím. Ja Bože, Bože, Bože můj ! De sa ně poděł gaľán můj ?

Smutný 48/164 | Husare husare pěkné koně máte (52%)
Husare, husare, pěkné koně máte

Černík 1908 / 241 | Něchodzievaj dzievča (34%)
Něchodzievaj, dzievča, z rána do seče, lebo sa ci celá sukňa zavleče. A keď sa zavleče, něch sa zavleče, šak mi veru mamka druhú obleče.

Černík 1908 / 060 | Šohajenko sumný (33%)
Šohajenko šumný, něchodzievaj humny, chodzievaj uličkú na vraném koníčku Šohajenko švarný, mramorová skala, veru bych za tebja své srdénko dala. Šohaju, šohaju, s tvojú obyčajú, veru mi pre tebja šetci ludzja lajú. Šetci ludzja lajú, šetci ludzja hřešja, prečo ťa, šohajko, radšej něobesja. Veď ťa něobesja na hadbábnú žinku, na hadbábnú žinku tebja, volný synku.

Bartoš 1901 / 0734 | (33%)
1. Zapomen, šohajku, zapomyénaj, pred naše okyénko nechodziévaj, pred naše okyénko nenje cesta, neny som panenka, ľež nevesta. Jako ta, má miłá, zapomenem, ked je mé srdenko jako płamen, ono ve mne horí ve dne v noci a to ľen šetko pre tvoje oči. Tvé oči, tvé oči sú šáľené, a moje srdenko je kamenné, zapomeň, šohajko, zapomyénaj, pred naše okyénko nechodziévaj. 2. Na Lieskovskéj věżi zazvonył zvon, do fałešnej łásky uderił hrom, uderił, uderił a to z jasna, až sa tá Liéskovská veža trásła. Abys mał môj myłý toľko zimnyc, koľko je v Trnave meste pyvnyc, by ta ony trásty neprestały za tvoje fałešné sľubováný. Abys mał, môj miłý, toľko hromou, koľko je v Trnave meste domou, by ta ony túci neprestały za tvoje fałešné miłováný.

Galko 3/035 | Ked ty pôjdeš k nám, nechodzievaj sám (32%)
Ked ty pojdeš k nám, nechodzievaj sám, lež si pojmi kamaráda, kerého ja vidzím ráda, cez zelený háj! V zeleném háji, tam ta čakajú, [: tam ta, Janko, mé srdenko, :] tam ta zabijú. Nezabijú ma, ja sa vybráním, mám šabličku nabrúsenú, vedla bočku položenú, ja sa nebojím. Nevybráníš sa, lebo jich je moc, nemáš kedy slová reci,*) od milej sa odebraci, milá, dobrú noc!

Černík 1908 / 278 | Milovala som ťa (31%)
Milovala som ťa verně ze srdečka svého, verila som tvoje slova, ale už je darmo, dokel som něvedzela, že je láska falešná, včil už verím, aj uznávám, keď sama ostávám. A ta tvoja stará máci, ta je tom príčina, ta nám toho velikého žalu narobila; tebe braňja rodiče, něchodzievaj k nám viece, povedz pravdu, něchodz za mňú, nětrap moje srdce. A keď tebe tak dávajú statky a cisíce, se mňú ty ništ nědostaněs, len uprimné srdce; trebár som já chudobná, k roboce som šikovná, a kerá má velké statky, ta je na ništ hodná.

Černík 1908 / 230 | Šohajenko sám (30%)
Šohajenko, sám něchodzievaj k nám, zavolaj si kamaráda, moja mamka budze ráda, keď ty prídzeš k nám. V zeleném háji, tam ťa čakajú, [: tam ťa, Janko, mé srdénko, :] tam ťa zabijú. Nězabijú mňa, já sa jim nědám, mám šablenku ocelovú, podla bočka pripravenú, já sa vysekám.

Galko 3/050a | Kukala kukučka okolo chotára (12%)
Kukala kukučka okolo chotára, keby mi dal pán boh frajera bojtára! Frajera bojtára a juhása muža, abych rozkvitala, jak v zahrade ruža. Ruža som ja, ruža, zakál nemám muža; ked budem mat muža, spadne ze mna ruža. Kvietek som ja, kvietek, dokál nemám dzietek; ked budem mat dzietky, spadnú ze mna kvietky.