Bartoš 1901 / 0740 | Bej válo mně milo

39 words

Bartoš 1901 / 0740 | Bej válo mně milo (100%)
Bejvalo mně milo u tatíčka mýho, [: šak mně tak nebude Františku u tvýho. :] Bejvalo mně milo k Alexovicím jíti, [: dyž mně prokvětala cesta modrém kvítím. :] Cesta modrém kvítím, samym rozmarynem, dyž tys k nám chodíval, Františku, každý den.

Erben 3/141 | Mý zlaty červeny čepeni (71%)
Mý zlaty červeny čepeni bejvalo propleteny: včera mě strojily družičky, dnes už mě čepí ženy.

Sušil 0244 | Když děvečka huse pásla (14%)
[: Když děvečka huse pásla, :] červenó pantličku našla. A když našla, skovala ju, přišel milé, dala mu ju. Tu máš, milé, našu lásku, všem mládencům na vokážku. Když děvečka huse pásla, červené šáteček 1) našla. Do půlnoce vyšívala, od půlnoce zametala. Když sedničku zametala, slozama ju polívala. Jak ju matka uviděla, metličku jí z ruk vydřela. Hybaj, dcero uplakaná, néseš mýho doma hodná. 2) Na synečka zavolala, křivdu jemu žalovala. 3) Trp, má milá, pokud můžeš, sak dlóho trpět nebudeš. Seber sobě co je tvýho, půdem do kraja cezího. A když přišli na trávníčky: Pohledni mně do hlavičky. Kolik vlásků přeložila, tolik slozé uželila. 4) A když došli tmavéch lesů, rozťal ju na devět kusů. 5) Tu máš, milá, ulevení, za na matku naříkání. Seber, milé, kosti moje, hoď je do hluboké zmole. Vezmi, milé, šatu bíló, a zakrý mó krev nevinnó. 6) Aby vrany nekvákaly, černý voči neplakaly. 7)

Bartoš 1901 / 0694 | Bela sem veselá (14%)
Bela sem veselá celé tento tédeň, dokáď mně můj milé nezkázal dobré deň. Přišla mně novina vod mýho milýho, habech se vdávala jesli mám hinýho. Já hinýho nemám, já na tebe čekám; pro tebe, synečko, pro tebe se nevdám.

Bartoš 1901 / 0615 | Poď má milá poď k mozice (13%)
Poď má milá, poď k mozice, prosím ti velice, vodvalíš mně těžké kameň to vod mýho srdce. Moja milá k mozice šla, meze dveřma stála, a dež sem jo na tanec bral, smotně tancuvala.

Sušil 0776 | Když sem já šel přes hraničky (13%)
Když sem já šel přes hraničky svítily mně dvě hvězdičky. Jedna světlá, jedna tmavá, ach, můj Bože, kerá je má! Jsi-li tmavá, rozsvětli se, a má lásko, proukaž se.1) Jakpak se mám proukázat a s tebó si svět zavázat?2) Není na rok, na dvě léta, než do skonání života. Do skonání mýho, tvýho nepohlednót na žadnýho. Nepohlednót, nezasmát se, zatvrzelý míti srdce.3) Zatvrzelý jako kameň až na věky věků, Amen.

Bartoš 1901 / 0767 | Dež sem plela len len len (13%)
Dež sem plela len, len, len, nevěděla sem, že na vojno verbovali, potěšení mý mně vzali, nevěděla sem, sem, sem, nevěděla sem. Dež sem plela mak, mak, mak, škoda nastokrát, škoda mýho, škoda tvýho, škoda věnce zelenýho škoda nastokrát.

Sušil 1511 | Co se to tam (13%)
[: Co se to tam, :] můj synečku, [: v poli zelená? :] [: Že se mně to, můj synečku, :] [: hrubě pěkný zdá? :] Zelená se, má děvečko, mýho otca hrach, až uzraje, má děvečko, budeme ho žat. Jakživa sem, můj synečku, hrachu nežala, ani ve svých bílých rukách srpa neměla. V létě srpa, můj synečku, v zimě přaslice, jenom sem se dívávala na bílý ruce. Učila sem se, synečku, chlapce milovat, ale sem se neučila rukama dělat.

Sušil 0938 | Verůstla krásná růžička (13%)
Verůstla krásná růžička naprostřed mýho srdýčka, verůstla, krásně voní, můj milé k hiné chodí. A dež chodí, já mo kážo, ešče za ňém dveře zavřo. S Pánem Bohem, synečko, měls falešný srdýčko.

Bartoš 1901 / 0550a | Dyž sem šla z kostela vod (13%)
Dyž sem šla z kostela vod slova božího, potkala mně mati šohajíčka mýho.

Sušil 0789 | Před te naše dolinečka (13%)
Před te naše dolinečka; neviděla sem synečka [: ani včerá, ani dnes, :] ujel za štymberské les. Ujel milé do Jevička, vzal mně klíče vod srdýčka, ach, Bože můj, Bože můj, kdypak přijde synek můj!1) Ujel za slezský hranice, vzal mně vod srdýčka klíče; vzal vod mýho, vod svýho, nenechal mně žádnýho. Vrať se, milé, vod Jevička, vrať mně klíče vod srdýčka, vrať vod mýho, vod svýho, vrať aspoň vod jedneho.