Bartoš 1901 / 1009 | Zaspalo děvče

40 words

Bartoš 1901 / 1009 | Zaspalo děvče (100%)
Zaspalo děvče, nevehnalo kráv, hohnal jí pastéř pod zelené háj. Zaspalo děvče, nevehnalo kráv, hohnal jí pastéř pod zelené háj. Počké, pastéřo, ho našé hroške, haž já veženo naše černoške! PoČké, pastéřo, ho našéch rolí, haž já veženo naše chomolý!

Sušil 1517 | Zaspalo děvče (51%)
[: Zaspalo děvče, nevyhnalo krav, :] huhnal hí pastéř pod zelené háj. Počké, pastéřu, hu našé roli. Až já podojím naše chomolý. Jen počké troško pod našó hruškó, až já podojím taky Černoško.

Bartoš 1901 / 0667a | Teče voda kolem podli našéch voken (44%)
Teče voda kolem, podli našéch voken, nemůžem jo zastavit; rozhněvala sem si svýho šuhajíčka, nemůžo ho hodobřit.

Bartoš 1901 / 1006 | Haj! Hosičke haj! (6%)
Haj! Hosičke, haj! Pod zelené háj; haž se hose nazobajó, na trávníček posedajó, haj! Hosičke, haj!

Bartoš 1901 / 1355 | Malene só zralý nésó (6%)
[: Malene só, zralý nésó, :] trhá je holčina s modréma vočima; malene só, zralý nésó. [: Kdo to de k nám? Já ho neznám, :] má bílý ručičke, červený tvářičke; kdo to de k nám? Já ho neznám. [: Aj dám mo te rukavičke, :] co sem jich dostala vod mýho Hantoša za hubičke, za hubičke. [: Hantošo můj, mosíš bet můj, :] počké jen do jara, haž bode fijala, pak bodeš můj, Hantošo můj.

Sušil 0775 | Roste roste jedlička (6%)
Roste, roste jedlička, je ho vrcho teničká, a nevdává se, panenko, šak seš ješče mladičká. Já jož sem se voženil, te se's ješče nevdala, a na keho's te, panenko, na keho's te čekala. A na keho hinýho jak, můj milé, na tebe, haž te se z vojne navrátíš, že me svoji bodeme.

Bartoš 1901 / 1239 | Počké Landrborko (5%)
Počké Landrborko, šak ti bode horko, haž ti zatopijó v Brně na Špimberko. Počkáte huiáni, šak vám juž nahání, že vám bodó lítat hlavě porubaný.

Sušil 2145 | Holiánský hode (5%)
Holiánský hode, aj, nadělale škode, pobili Tomáška v holianské hospodě. Nebili ho rukó, ja, nebili palicó, než ho píchli nužem, ach, zrovna proti srdco. Brzo-li, Tomáško, aj, brzo-li vozdravíš? Šak už te, Tomáško, aj, hrozně dlóho ležíš. Šak já vám, tatíčko, šak já vám vozdravím, haž na vašim stole, aj, vyroste rozmarýn. Zelené rozmarýn a ta drahá perlička, přinde vám povědět, aj, s nebe holubička.

Bartoš 1901 / 0912 | Rodičové ve rodiči drazí (5%)
Rodičové, ve rodiči drazí, přijměte jo za dítě svý věrný meze syne, dcere svý, za svý dítě hopřímný Přijměte jo do rodine vaší za nevěsto, za cero nédraší, za nevěsto, za ženo synáčkovi vašemo! Te nevěsto, krásná holubičko, poď políbit rodičům ručičko, tatínkovi, maměnce za jich upřímný srce. Klekni na prah, pros rodiče drahý: »Přijměte mě za dítě svý drahý meze syne, dcere svý, za svý dítě hopřimný!« Te družičko, podé jí ručičko, přivíté jo jak vlastní sestřičko, milujte se ze srce, haž k poslední hodince Ješče jednó prosbo za ňo skládám a všech přátel vo lásko k ní žádám, habeste jo přijali, to do vašé rodiny.

Sušil 0956 | Ho rebníčka jaborýsek (5%)
Ho rebníčka jaborýsek, na něm sedí [: sekavíček. :] Já ho bodo poslóchati, co mně bode povídati. Von povídá vo své milé, že ho ní bel, haž deň bílé.1) Haž deň bílé, slunko svítí, miloval sem hezký děvče jako kvítí.

Bartoš 1901 / 0645 | Na tem Tučapským poľi (5%)
Na tem Tučapským poľi, stojí hruščička čapatá, poď ňó sedí má miłá, syneček ju obímá. A tak se obímaľi, až tam sebe okłamaľi, a pro veľikó łásku, tam obá dvá zaspaľi. Zaspał, syneček, zaspał, aj na modrým fěrtušku, a děvečka zaspała, aj na červeným ľíčku. Stávé, má miłá, stávé, dyť ešče máš krávy dójiť, než ty krávy podójíš, pastéř ti je uhóní. A nač bych já stávała, dyž sem se nevyspała, ja dyž tebe miłuje, přes poľe jiná panna. Ja miłuje, miłuje, máš ty k ní větší łásku, nechodívé, synečku, přes poľe na procházku.