Sušil 2359 | Ej kad sam ja biv mlad

Catalogue:
Sušil 1860
  
Song navigation:
  

4''E {8''E 8''F } / {8''E 8''D }4''C / 4''F {8''E 8''D } / 4''C {8'B 8'A } / 4'G 4- / {8'A 8'B }4''C / 4''C {8''C 6'B 6'A } / 2'A / 4''F {8''E 8''D } / 4''C {8''C 8'bB } / 2'A /
Subtitle: 
b) Ztracená mladost
Označení místa : 
Text: 
Ej, kad sam ja biv mlad, sakomu sam biv drag. Lipi moji mládi dni, ja vas jiskam a vas njí.
20 words

Similar songs

Sušil 2359 | Ej kad sam ja biv mlad (100%)
Ej, kad sam ja biv mlad, sakomu sam biv drag. Lipi moji mládi dni, ja vas jiskam a vas njí.

Sušil 2358 | Imala sam miloga kod ruoža lipoga (89%)
Imala sam miloga kod ruoža lipoga, tr mi nisu dali sidat puolag něga. Sada imam jednoga, tr mi ni, Buože, drag, ani nisam mogla od tuge zaprit vrat. Kadbi te, moj ljubi, kadbi te sbatrila, veru bi za tobum va Dunaj skočila. Va Dunaj, va Dunaj, va široko more, kad by te sbatrila, drago srce moje.

Sušil 2360 | Povi ti mi draga mila bili (36%)
Povi ti mi, draga mila, bili te mi majka dala? Ča bi mi te aj nedála, kad sam s tobum v noci stala. S tobum sam ja v noci stala, i veru sam tebi dála zlát prstenak na ručícu, z rozmarina kítičicu.

Erben 3/012 | Když jsem já pod okny stál (11%)
Když jsem já pod okny stál, nesměl jsem vejíti dál: jak pěkně troubili, mou milou loudili, já nesměl do světnice – což jsem měl těžký srdce! Když jsem šel okolo vrat, slyšel jsem muziku hrát: trubači troubili, mou milou loudili, já musil pod okny stát.

Erben 9/004 | Už nebudou víc ty časy (11%)
Už nebudou víc ty časy, které někdy bývaly; už se nebudem tak mívat, jak se naši mívali. Ten svět zlořečený, celý převrácený: nebývalo jindy lak všecko naopak. Kde jsi který z starých Čechů, pohleď trochu z hřbitova; zajisté bys nyní řekl: Umřu já radši znova! Tak se nyní plete v tom zmateném světě: vždyť to nebývalo tak všecko naopak. Rozum lidský na se béře, co unesti nemůže; nepřeměň dobrým loktem na svém těle té kůže. Jak se zdá, tak střelí, necht trefí, neb chybí; myslí, že je dobře tak, zatím naopak. Víry, lásky, upřímnosti ani jiskra nedoutná; za to nyní jen panuje faleš, hana pokoutná. Kdo s koho, ten toho, ne málo, radš mnoho; nebývalo jindy tak všecko naopak. Kde upřímnost staročeská, která někdy bývala? Pominula, zahynula s těma lidma starýma. Kde jindy upřímnost, nyní lež, podvodnost; jest to na tom světě tak všecko naopak. Na starého pána Boha mladí zapomínají, jako by už ani nebyl, mnozí nyní dělají: nepřijde do hlavy, že se smrt dostaví, že nás též obrátí tak všecky naopak.

Sušil 2090 | Mamko mamko maměnko moja! (11%)
Mamko, mamko, maměnko moja! Zjednejte mně nové šaty, já se budu vydávati,1) maměnko moja. Dcerko, dcerko, dceruško moja! Nechaj toho vydaváňá,2) ty si ešče hrubě mladá, dceruško moja. Mamko, mamko, maměnko moja! Také ste vy mladí byli, rádi ste se vydávali,3) mamičko moja. Dcerko, dcerko, dceruško moja! Muž tvůj tě bude bijávat, budeš ke mně běhavávat,4) dceruško moja. Mamko, mamko, maměnko moja! Já napřadu přádenečko, mužíčkovi na vínečko,5) maměnko moja. Dcerko, dcerko, dceruško moja! On to vínečko vypije, tobě do zádů vybije,6) dceruško moja. Mamko, mamko, maměnko moja! Já napřadu potáčeček mužíčkovi na tabáček,7) maměnko moja. Dcerko, dcerko, dceruško moja! On ten tabáček vypuká, tobě do zádů vybúchá,8) dceruško moja.9)

Erben 3/053 | Vy manželé hezky! (11%)
Vy manželé hezky! dej vám páu Bůh štěstí: aby se vás nechytily nikdy žádny stesky. Vy manželé mladí! mějte se vždy rádi: chcete-li bejt spolu šťastni, varujte se vády. Varujte se vády, mějte se vždy rádi: když se někdy pohádáte, ať to neví žádný!

Erben 3/023 | Deme deme deme deme (11%)
Deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme k vám: dáte-li nám vaši ceru, dáte-li nám vaši ceru, dáte-li nám vaši ceru, dáte-li ji nám? „Dáme, dáme, dáme rádi, chovali jsme vám ji z mládí, dáme, dáme, dáme rádi, dáme my ji vám: proč bysme ván jí nedali, když jsme vám ji vychovali? pote si jen pro ni, pote, pote, pote k nám!

Sušil 1980 | Jedě člověk z pola z role (11%)
Jedě člověk z pola, z role, usiluje sobě, jeho ženka z krčmy idě, poskakuje sobě. Pytam se tě, můj mužičku, vela’s mi pooral? Jene štyry zahonečky, bochtě se obaval. Pytam se tě, ma ženičko, vela’s tam přepila? Ene štyry tolarečky, boch se něbavila. A jak tiť přišel domů, zapřah ju do voza, uvazal ji pecen chleba a nědal ji noža. A vypřah ju, vypřah z voza, zapřah ju do tačky, navařil ji z otrub klusek a nědal ji mačky. A vypřah ju, vypřah z tačky, zapřah ju do brany, divajtě se, staři, mladi, jak to cviču ženy. A vypřah ju, vypřah z tačky, zapřah ju do radla: Divajtě se, všeci lude, jak ta žena zbladla.

Bartók III 1331b | A ten náš kráľ mladí píše (11%)
A ten náš kráľ mladí píše ľístok malí

Sušil 0317 | Nač jsi za mňa išla keď's (11%)
Nač jsi za mňa išla, keď's mia nelúbila? Já som za ťa išla z ludského návodu, z mnohých nedostatků. Klínek nad postelkú, šablenka na klínku, mám-li já šablu vzít, hlavu ti urazit? Chytil on šabličku, uťal jí hlavičku. Jak bylo na ráně, hosti se schádzajú, co mladí dělajú, či sa rádi majú? Její stará máti šla sa podívati. Přes prah překročila, do krvi kročila. Kerá múdrá máti, nech nenutí dětí, jak sem já nutila, dceru sem pozbyla, zeťa sem neznala.