Sušil 1065 | Červené jabličko

49 words

Sušil 1065 | Červené jabličko (100%)
Červené jabličko po zemi se kúlá, moja nejmilejší po světě se túlá. Červené jabličko, po zemi se nekúlej, moja nejmilejší, po světě se netúlej. Červené vínečko ve sklenici skáče, moja nejmilejší v světě za mnú pláče. Červené vínečko, ve sklenence neskač, moja nejmilejší, v světě za mnú neplač.

Sušil 1064 | Za našimi humny (91%)
[: Za našimi humny :] [: pěkná rovinečka, :] a na tej rovince pěkná zahradečka. A v tej zahradečce stojí jablonečka. A na tej jabloni červené jabučka. Červené jabučko po zemi sa kúlá, moje potěšení po světě sa túlá. Červené jabučko, nekulaj sa tolej, moje potěšení, netulaj sa tolej.

Smutný 48/031 | Udeřila jedna z půlnoci hodina ešče (65%)
Udeřila jedna z půlnoci hodina, ešče sa syneček po dědine túlá

Sušil 0496 | Tulipán tulipán (25%)
Tulipán, tulipán, sedem rázů kvitel, jak’s ty mi, můj milý, jak’s ty mně odvykel? Já sem ti odvykel velice lahúčko, tak, jak by odpadlo se stromu jabučko. Červené jabučko, po zemi sa kúlá, dojdi k nám, šohajku, je-li tvoja vůla. Červený tulipán není trvanlivý, černojoký šohaj není spravedlivý.

Sušil 0551 | Jaborník Jaborník (25%)
Jaborník, Jaborník, přes Jaborník chodník, pověz mně, má miuá, kam já budu chodit? A já budu chodit na ten horní konec, před vaší naroste zelený jaborec. A na tom jaborci zuatá makovička; a kdo ju pozuatiu? Moja frajerečka. Půjdeme, půjdeme přes hory zelené, budeme si trhat jabučka červené. Červené jabučko po zemi sa točí, odevři mně, miuá, máš-i černé oči. Červené jabučko po zemi sa kúlá, odevři, děvečko, je-i tvoja vůla.

Sušil 1694 | Zostaň s Bohem moja mila (22%)
Zostaň s Bohem, moja mila, pocěš cě tu, Bože, a ja musim maširovać přes červene moře. Jak přes moře přetahnuli, tam se rozložili, a potym jeden druhemu na smrć odprosili. Jene jeden něodprosil, co ten buben nosil, a on myslel, že nězhyně, že ho kula mině. Žaden toli něvystoji, co vojaček musi, choć by strely s nebe praly, maširovać musi.

Bartoš 1901 / 1244 | Aj v té Líšni pěkné zámek (22%)
Aj v té Líšni pěkné zámek, v něm přebévá má milá, vona sedí za pěkném stolečkem, bílé šátek vešívá. Dobře je ti, má Nanynko, bílé šátek vešívat, me mosíme, ubozí vojáci, zétra ráno v glídě stát. V glídě stojím jako skala, v glídě stojím jako zeď, haž přiletí kula rozpálená, verazí mé přeci hněď. Jož mě z glído verazila, do špitála mě vezó, pravá roka celá horažená, levá roka hoťatá. Podívé se, má Nánynko, jaká je to svarba má, pravá roka celá horažená, levá roka hoťatá.

Sušil 1014 | Na březovskej věži (22%)
Na březovskej věži zlatá kula leží, tam kohútek zpívá, červené1) peří má. Nezpívaj, kohútku, nedělaj zármutku, a já ho dosti mám, keď maměnky nemám.2)

Sušil 1013 | V metylovskej věži (22%)
V metylovskej věži zlato kula leži, sedzi tam kohutek, mo zelene peři. Něsedaj, kohutku, něsedaj na prutku, nědzělaj svej milej většiho zarmutku. Jo ji ho nědzělom, dzělo si ho sama, dy mne doma něni, tancuje s inyma.

Sušil 1025 | Vstavajcě panici a šmarujcě biče (22%)
Vstavajcě, panici, a šmarujcě biče, pojedzěme rano do lesa. [: Narubeme růždža drobneho, :] uhradzime zahradku z něho. O, poznać to, poznać šelmu takoveho, co se un dzěvuchy něvaži. Odbere ji cnotu i jeji ochotu, falešně se ku ni položi. Uhryze ji ličko jako pes, potym se ji, šelma, zapře preč, potym se ji, šelma, něvezme. Něbojí se, šelma, ani Pana Boha, člověka ve svěcě žadneho. Oh, dy se něbojiš žadneho, boj se aby Boha sameho, navrać panně cnotu, cos ji vzal. Bo u panny cnota jako kula zlata, třa ji nad dyamant šanovać; u pacholka viara jako u psa para. nětřa ci ho bylo nocovać. Ale ses ho bala rozhněvać, volilas mu věnek darovać, na koho maš teraz nařikać?!

Erben 2/467 | Až já povandruju (10%)
Až já povandruju z Prahy do Budína, já se tam napiju červeného vína. Červené vínečko ze sklenice skáče, má zlatá panenka přežalostně pláče. Dnes žalostně pláče, zejtra má jiného: hej šenkýřko, nalej vína červeného! Červené vínečko to se dobře pije: ať falešným pannam hrom do srdce bije!