Sušil 1100 | Zelený víneček

37 words

Sušil 1100 | Zelený víneček (100%)
Zelený víneček na hlavě prokvetá, volačí syneček ode mňa ho pýtá. Nepytaj, nepytaj ode mňa od samej, ale si ho pytaj od mamičky mojej. Mamičko má milá, mám-li mu ho dáti, nebo si ho nechať déle prokvétati?

Sušil 1608 | Ach ta vojna vojna (38%)
Ach, ta vojna, vojna, ta neščasná vojna, čekaj, moja milá, sedum roků na mňa. A po sedmém roku čekaj ešče pět let, potom sa mňa pytaj, budu-li tebe chtět. A i po těch pěti čekaj ešče po dva, potom sa mňa optáš, esli budeš moja. Nebudeš-li moja, budeš bratra mého, přece musíš přijít do roda našeho.

Sušil 1032 | V tem Markovém dvorku (29%)
V tem Markovém dvorku dvě růžičky stojá, ja, Bože, přebože, ty mně pěkně voňá. Jdite ich, mamičko, jdite ich utrhnút. Nechaj ich, dcero má, nechaj ich odkvítnút. Ale ta růžička pomali odkvítá, už sa mojej miuej srdečko rozpuká. Na tej našej střeše houubička nese, tak ona hrkotá, děvečku ven pytá! Nepytaj, nepytaj, naši mnia nedajú, po velkej fiauce ve věnci hledajú. Nechcu já, šohajku, tvej fiauky věnca, šak si já uviju z teho zimolenca.

Černík 1908 / 310 | Um nám Pámbo (16%)
Už nám Pámbo pomóhol, sůsedovi němóhol; jak sa budze ponáhlac. budze mu aj pomáhac. Pred rychtárom rokyta na červeno rozkvitá. na červeno na bielo, šohajovi na péro. Naša paní mladučká čaká pána z hájíčka; keď ho ona dočkala, tri razí ho boskala. Chystaj, gazda, aldamáš, už ty lány dolu máš; jak nám ho tento rok dáš, na rok ci ho zežněm zas. Zacelinka prekvitá, šestoradý popenec, němóže sa oženic ten volačí mládzeněc. Chystaj, gazda, aldamáš, už ly lány dolu máš; chystaj nám ho z lásky, sběrali sme klásky.

Sušil 2196 | Hoří hoří svatojanský ohníček (16%)
Hoří, hoří svatojanský ohníček, nakládal ho ten volačí syneček. Hoří, hoří svatojanská lalija, nakladla jí ta volačja Marina.

Černík 1908 / 023 | Ach Hanička (16%)
Ach, Hanička malučká, šak si pěkná bielučká, já som tebja zamiloval, ešče's bola malučká. Ach, Hanička, jak sa máš, povedz ty mi, hdze spáváš? A já k tobě v noci prídzem, ani sa mňa něnazdáš. Ty, šohajko volačí, máš falešné obočí; ty’s mna zvjédól, aj podvjédól, něh ci Pámbo zaplací. Ty šohajko, z růže kvet, radšej ťa mám, leš ten svet, radšej ťa mám, keď prídzeš k nám, jako inšiech dvacat pet.

Černík 1908 / 128 | Vylecel sokol (16%)
Vylecel sokol hore na topol, vylecel on hore, až tam hdesi bore, nad volačí dvór. Hanička malá, hdosi ťa volá, jak si nění pyšná, abys k němu išla sama, jediná. Ona něišla, posla poslala; a ty, milý posle, vykonej to slušne, ako já sama. Posel vykonal, sebe namlúval, tu švarnú Haničku za vernú ženičku sebe namlúval. Ber sa, Hanička, ber sa na sobáš: koně širované, dzievča šnorované, do koča dané. Išli pres pole, zrikli na koně, ozri sa, Hanička, sivá holubička, šetko je tvoje. A čo je tvoje, to je aj moje, len som si zabola vienek na stole. Vienek na stole, vienek zelený, prscienek ze zlata, krempírská robota, sokole sivý.

Galko 3/066 | Pochválen buď pán Ježiš (15%)
Pochválen buď pán Ježíš, moja milá, čo robíš? Keď si prišiel, vitaj, a mňa sa nepýtaj, vedľa mňa si nesedaj. Čo to, milá, hovoríš, či mňa ty už neľúbiš? Šak ja nemám inú, len teba jedinú, frajerečku júprimnú. Či ty, milá, či nevieš, čo som vystáu pri tebe, na jar, v zime, v lete, v sňahu, v daždi, v blate, chodievau som ku tebe. Keď je, milá, keď je tak, misíme sa nehať tak, ja pôjdem na vojnu, nájdem si tam inú, frajerečku júprimnú.

Bartoš 1901 / 0663 | Pochválem buď Pán Ježiš! (15%)
Pochválem buď Pán Ježiš! Přišeł sem k Vám: Co robíš? [: Ked si přišeł, vitaj, na mňa sa nepýtaj, podľa mňa si nesedaj. :] Co to miłá hovoríš, snad že o mňa nestójíš, [: nemám v světě jinú, krom teb'a jedinú gałánečku uprimnú. :] A já půjdem na vojnu, słúžit císari pánu, [: tri roky vysłúžím, potom sa ožéním, veznu si ťa za ženu. :] Nechoď, miłý, na vojnu, na vojně ťa zabíjú, [: rači ostaň doma, a já budem tvoja galánečka uprimná. :]

Smutný 12/033b | Nepytaj nedám ti (15%)
Nepytaj, nedám ti

Sušil 0413 | Ach Bože můj Bože (14%)
Ach, Bože, můj Bože, v zelenej oboře! Ešče můj kochanek něsnidal; ty moje kochani, zaněs mu snidani, ene mi s nim něgadaj. Kerak nemam gadač, dy mi něchce snidač, ach, mamuličko vy moji? Postav to za záhon a navrać se do dom, aj, dcerušničko ty moja. Ešče něsvita, maci se ji pytá: Kaj’s, dcerko, věnek podzěla? Hoja, ene hoja, mamuličko moja, Janičkovi jsem ho dala. Bala se mamičky, pošla na kvitečky, do ohradečka svojiho; co jeden urvala, to ji opadaly do listečka jedneho.