Sušil 2074 | Žitečko obili

23 words

Sušil 2074 | Žitečko obili (100%)
Žitečko, obili pěkně se zeleni, jarovsči pacholci žebráka zabili. Vzali mu kabelu a všecky krajice a šli se statkovać na Krasno k muzice.

Sušil 0921 | Tluku jsem na dveří (44%)
Tluku jsem na dveří: Má miuá, otevři, jenom na suovečko odevři, Aničko. A Anička pyšná ani ven nevyšua, ale světuo zhasua, zima se mnú třásua. Počkaj, nedočkáš mně ani za dva týdně, sama za mnú půjdeš, ešče prosit budeš. Prosit ťa, nevím oč, nevěděua bych proč, takových šohajů ješče je v světě moc. Néní jich tak hojně, všecí jsú na vojně, dostaneš žebráka, starého vojáka.

Erben 5/096 | Po každé hodině (43%)
Po každé hodině: Chval každý duch Hospodina i Ježíše, jeho syna: odbila desátá (jedenáctá atd.) hodina. Opatrujte světlo, oheň, ať není žádnému škoden: odpočiňte s pánem Bohem! Po každé čtvrti: Desátá hodina a první (druhá, třetí) čtvrt: mnohým lidem život a smrt; ta přijde nenadále, sebere žebráka i krále. K ránu: Chval každý duch Hospodina, i Ježíše, jeho syna: odbila třetí (čtvrtá) hodina. Vstávej, vstávej, duše věrná, a poklekni na kolena, vzývej Boha Hospodina! Tuto píseň zpívali do nedávná v Čechách obecně hlásní, a zpívají snad potud jeátě v městech některých, ěasu nočního při vy* truboviní hodiu. Léta 1656 byla dekretem vlády zemské zapovězena, ze jména proto, „žeby tento veršíček od starého kacířství podezřelý byl,“ a místo ní takto spívati nařízeno: Chval každý duch Otce, Syna, Ducha, Boha Hospodina, již bila atd.

Sušil 2276 | Náš pan král s králkó pěkně (27%)
Náš pan král s králkó pěkně prosí anebo mosí. Máme krála chudobnýho, na horách obranýho, ale poctivýho. Zajali ho nám na dolách, na horách, na velkých pustinách. Vzali mu dvě sta z práznýho města, dvě sta volů z prázných dvorů. Tři sta koní z prázných maštali. Dobře, že tam neměl nic, byli by mu vzali ješče víc. Děléte, děléte, nás tady dlóho stát nenechéte. Budeme-li tady dlóho stati, budeme vám střechy trhati, pod naše vraný koně stláti, pojedeme za město, spaseme vám obilí všecko. Pojedeme za dědinu, spaseme vám všecku jetelinu. Pojedeme na osení, spaseme vám všecko zelený. A budeme tam tak dlóho pásti, pokad se bude keré klásek na pole třásti, od óvrati až do konce neuživíte kohóta ani slepice. Sáhnite, paňmámo, s pantátem hodně z hluboka, ať vás nebolí ruka do roka a hlava na věky. Také, milá matičko, přidáte nám vajičko, k tomu hodnó klobásu, co se s ňó třikrát opášu, a po štvrtý se na ňu podpírám, ať svó huběnku nadarmo neotvírám.

Sušil 0467 | Copak k nám synečko (26%)
[: Copak k nám, synečko, celé tédeň nendeš? :] »A dež já k vám přendo, te mně nevutevřeš.«1) Přendi k nám, synečko, dneska večír chvílko, tvó krásnó hlavěnko vlož na mý ramýnko.2) Ne tak na ramýnko jako na srdečko, abech ti poznala, hezké šohajíčko.3) Já mosím, synečko, dneska všecko vědět, proč tvý černý voči nechcó na mně hledět. Černý voči hledět, tvý tváříčka mluvit, kdo tobě zbraňuje před te naše chodit? Zbraňujó, zbraňujó moji kamarádi, tebe mně nepřijó, sami be ti rádi.

Sušil 2260 | Vyletěl sokol na zelený bor (26%)
Vyletěl sokol na zelený bor1) a sobě zaspíval, až se háj rozlíhal, královnu volal. Královno milá, král tebe volá, abys k němu vyšla, nebyla tak pyšná, sama jediná.2) Králka nevyšla, poslala posla. A ty, milé posle, spravuj mně to dobře jako já sama. Posel spravoval, sobě namlóval, tó krásnó děvečko v růži, ve věnečko sobě namlóval.3) A vy, vozičé, spravujte biče,4) koně zapřihejte, voze vytlačujte, pro paní jeďte. Pro paní jeli, lidi hleděli, co to za panenka, co to za hraběnka v kočáře sedí.5) Sedí u ní pán, ten syneček sám, chtěl oklamat děvečku v růžovém věnečku, oklamal se sám.

Galko 1/028 | Ked som išiel cez pole (26%)
Keď som šiel cez pole, cez pole krásno, videl som tam dievča, kde húsky páslo; pod stromom pekným, krásnym, zeleným, žalostne plakalo a pod ním stálo. Nič neplač, nič nežiaľ, moja dušička, vezmi si ručníčok, utri si líčka; červené líčka, ako jabĺčka, nič neplač, nič nežiaľ, moja dušička.

Galko 1/053 | Išli hudci horou (26%)
[: Išli hudci horou, :] [: horou javorovou. :] [: Našli drevo krásno, :] [: na husličky hlasnô. :] [: Iba ho zotnime :] [: a sebou veznime. :] [: Prvý raz zaťali, :] [: íverčok vyťali. :] [: Druhý raz zaťali, :] [: do krvi preťali. :] [: Tretí raz zaťali, :] [: taký hlas počuli.: :] [: Není som ja drevo, :] [: drevo javorovo, :] [: ale som ja dievča :] [: z mesta richtárovo. :] [: Na vodu som išla, :] [: neskoro som prišla. :] [: Mamka ma zakliala, :] [: by kameň ostala; :] [: kameňom meravým, :] [: drevom javorovým. :] [: Kupa skamenela :] [: meravým kameňom, :] [: ja som zdrevenela :] [: zeleným javorom. :] [: Ta vy, hudci, chojte :] [: pred mej mamky vráta, :] [: a tak jej zahrajte, :] [: žiaľu jej dodajte: :] [: Toto sú husličky :] [: z tej vašej Aničky. :] [: Toto je podstavka, :] [: vašej dcérky hlávka. :] [: Toto sú strunočky, :] [: jej žlté (zlaté) vlásočky. :] [: Toto je sláčičok :] [: z jej bielych ručičok. :] [: Toto sú kolčoky, :] [: jej biele pršťoky. :] [: Keď matka slyšala, :] [: na okno bežala: :] [: Ach, vy hudci smutní, :] [: choďteže preč, choďte. :] [: Choďteže preč, choďte :] [: a žiaľ mi nerobte, :] [: však ho ja dosti mám, :] [: že Aničky nemám. :]

Erben 5/179 | Ty Janečkovy kobyly (26%)
Ty Janečkovy kobyly nechtějí žráti obilí, jen samou trávu ze suchopáru – kde se ji smutná naberu? Pudu já na ni do peren, roste tam tráva s jetelem, lam na ni pudu, trhat ji budu, dám ji koníčkům do žlabu.

Sušil 0025 | Byl tu je-den člo-věk měl jmé-no (26%)
Byl tu jeden člověk, měl jméno jakkolvěk, chodil od role k roli, obhlídal obili; mocny, mily Bože, obhlidal obili.

Erben 5/140 | Rychtáři Klukovskej (26%)
Rychtáři Klukovskej, nic sobě nestejskej: máš hodně obilí a tlustý kobyly, hodně si zavejskej!