Sušil 0535 | Ty kojetské hatě

34 words

Sušil 0535 | Ty kojetské hatě (100%)
Ty kojetské hatě na vodě, na blatě, nemožu zapomnět, můj synečku, na tě. Jednó zapomenu, po druhý zpomenu, po třetí své líčka slzama poleju. Plakaly děvčátka, seďa u kravárně, až se rozlíhaly brněnský kasárně.

Sušil 1345 | Když ja si zpomenu (33%)
Když ja si zpomenu na svého tatíčka, slzy mě poleju, nevidím chodníčka. Když já si zpomenu na svoju maměnku, slzy mě polejú iďa na travěnku. Zhůru ke krchovu cestička dlážená, tam je má mamička na něm pochovaná. Zhůru ke krchovu dlážený chodníček, tam je pochovaný můj dobrý tatíček. Krchove, krchove, ohrado zelená, už sem na tě vsela své drahé semena. Už sem si nasela mamulku, tatíčka, ešče si naseju sestřičku, bratříčka. Hrobaři, hrobaři, hluboko sázíte, předrahé semena, nikdá nezcházíte. Mamulko, mamulko, hluboko ste lehly, své ubohé dcery k místu nepřivedly. Tatíčku, tatíčku, v hrobě jako v kleci, mně ubohé dceři ubližujú všecí.1) Ubližuj, ubližuj, máš-li ubližovat, moja těžká křivda bude k Bohu volat.2) Vy buchlovské zvony, na dva hlasy zvoňte, vy moji rodiči, vy mně hore vstaňte!

Sušil 0536 | Karlovické hatě (30%)
Karlovické hatě na vodě, na blatě, nemožu zapomnět, šohajínku, na tě. Bodaj tě, šohaju, bodaj tě nebylo, co by mé srdenko na tě nemyslilo. Zapomeneš na mně, mé srdenko, snadně, dyž su u muziky, nepohlídej na mně. Jak bych zapomněla, na tvé sladké slova, co sme rozprávěli v našem humně stoja?

Erben 5/070 | Letěla husička divoká (20%)
Letěla husička divoká, sedla si na naše hatě: počkej, ty husičko divoká! myslivec tam číhá na tě.

Bartoš 1901 / 1169 | Z Velké (16%)
Hore, Veľkú maľovaná dłážka; de sa ně poděła šohajova łáska! Vŕš płakała, stoja u chodníčka, až sa červeňały šohajovi ľíčka. Vŕš płakała, stoja u drvárně, až sa červeňały Brněnské kasárně.

Bartoš 1901 / 1204 | A v tom městě Hodoníně (15%)
A v tom městě Hodoníně kasárňa maľovaná, v keré była má hłavěnka veľice sturbovaná, była ona sturbovaná, od samého jenerála; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt. Dyž ňa na radní dům védľi, moje vłasy střihaľi, tenkráť pro mňa rodičové přežałostně płakaľi; proč płačete, naříkáte, šak vy ně nepomožete; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt. A dyž było o půł noci, vyšła krásná vězdička, přišła za mnú do kasárně má miłá gaľánečka; přišła za mnú do kasárně, stáła u mojí posteľe: Stávaj hore, duša moja, já už stójím u tebe. A co bych já hore stáváł, šak ty ně nepomožeš, dybys za mňa dušu dała, tak ty ňa nevymožeš; mám čižmičky z ostruhami, vraného koňa v maštaľi ; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt.

Bartoš 1901 / 1191 | Ach horahorečka (15%)
Ach hora, horečka, pod ňú je skaľička, chytajú na vojnu švarného Janíčka. Ach hora, horečka, pod ňú je skaľička chytajů na vojnu švárného Janíčka. Ja keď ho chytiľi na Kačenku vołał: Kačenko, srdco mé, svazovať ňa nedaj. A keď ho už védľi pres Straňanské łúky, už mu podávały galánečky ruky. A keď ho už védľi pres Straňanské poľe, už mu ukazujú ty Brodské kasárně. Vojáci šabľama, mamičky słzama ta Brodská kasárňa pěkně maľovaná. Neukazujte mně ty Brodské kasárně, než mi ukazujte k mojéj miłéj dveře. Tá Brodská kasárňa pěkně malovaná, co ju maľovaľi vojáci šabľama.

Galko 3/021 | Prešpurská kasáma malovaná (12%)
Prešpurská kasárna malovaná, kdože hu maloval ze slzama? Chlapci ze slzama, dievčence očama; prešpurská kasárna malovaná. Prešpurská kasárna, široký dvor, po nej sa prechádza kamarát moj; prežalostne plače, ruce zalamuje, až sa tá kasárna celá trase. Tedy má mamička veliký žál, ked sa jej synáček na vojnu bral; ale šak on príjde a vás živú nájde, potom vás, mamičko, chovat bude.

Sušil 0380 | V tem Brodečku na kopečku (12%)
V tem Brodečku na kopečku bijó se tam o děvečku; 1) o keró, o keró? O tó, co má šněrovačku červenó. 2) Tak se o ňu posekali, až tam jednoho nechali, synečka milého, a už teče potok krvi od něho. 3) Kdo nevěří, nech tam běži, šak tam ešče šabla leží, šablička krvavá; umévá ju jeho milá slzama. Pokud ešče živa budu, černo pantlu nosit budu pod šátkem v lelíku, za tu lásku, můj obrázku, velikó.

Sušil 1623 | Okolo Hradišča (12%)
Okolo Hradišča teče voda kolem, šardiččí pacholci sedijú za stolem. Za stolem sedijú, dobré vínko pijú, svojima slzama vínko dolévajú. Kdo je ti, synečku, kdo je ti příčina? Šardický pudmistr a jeho rodina.

Galko 1/119 | Orala sivýma volkama (12%)
Orala, orala sivýma volkama: hajs, hajs, moje sivé volky, hajs, hajs, moje sivé volky, do dvora! Do dvora, do dvora, moje sivé volky, do dvora! Žmurkala, žmurkala čiernyma očkama: žmurk, žmurk, moje čierne oči, žmurk, žmurk, moje čierne oči, na Janka! Na Janka, na Janka, moje čierne oči, na Janka! Plakala, plakala horkýma slzama: plač, plač, moje mladé oko, plač, plač, moje mladé oko, žalosti. Žalosti, žalosti, že som osirela v mladosti!