Bartoš 1901 / 1204 | A v tom městě Hodoníně

131 words

Bartoš 1901 / 1204 | A v tom městě Hodoníně (100%)
A v tom městě Hodoníně kasárňa maľovaná, v keré była má hłavěnka veľice sturbovaná, była ona sturbovaná, od samého jenerála; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt. Dyž ňa na radní dům védľi, moje vłasy střihaľi, tenkráť pro mňa rodičové přežałostně płakaľi; proč płačete, naříkáte, šak vy ně nepomožete; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt. A dyž było o půł noci, vyšła krásná vězdička, přišła za mnú do kasárně má miłá gaľánečka; přišła za mnú do kasárně, stáła u mojí posteľe: Stávaj hore, duša moja, já už stójím u tebe. A co bych já hore stáváł, šak ty ně nepomožeš, dybys za mňa dušu dała, tak ty ňa nevymožeš; mám čižmičky z ostruhami, vraného koňa v maštaľi ; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt.

Bartoš 1901 / 0124c | Štyry koně ve dvoře (26%)
Štyry koně ve dvoře, žádné něma neoře. Oře něma syneček, červené jak hřebíček. Zahnáł koně do poľe, zaorávať kókoľe. Jak tu kókoľ zaoráł, na svó miłó zavołáł. Poď, má miłá, poď ke mě, já ti povím, co je mě. Ja, boľí mě hłavěnka, pobiła mě maměnka. Pobiła mě pro tebe, nedajó mi chtěť tebe. Dyž mi tě chtěť nedajó, možeš chodíť za inó. Já za inó nepudu, radši se dám na vojnu. Na vojnu se nedávé, truc rodičom neděłé. Na vojnu se přece dám, truc rodičom uděłám. Dyž mu vłasy střihaľi, otec, matka płakaľi. Dyž mu šaty dávaľi, bratr, sestra plakaľi. Dyž mu koně sedłaľi, kamarádi płakaľi.

Bartoš 1901 / 1149 | Teče voda od javora (16%)
Teče voda od javora, od javora do jazera; všecky mosty pobrała před kostełem nechała. Píte, chłapci, píte víno, šak Morava teče nimo; Morava nám neškodí, žádnú rybu nehodí. Ej rodičé synka měĺi, na vojnu ho dát moseĺi; jeho mamka plakala, že ho těžce chovala. Má mamičko, proč płačete? Šak vy se mnú nepůjdete; půjde se mnú koníček, na koníčku syneček.

Bartoš 1901 / 0330b | (14%)
1. [: Kerá je tá vězdička má? :] [: Je-ľi světłá ľebo tmavá? :] [: Si-ľi tmavá, rozsvětľi sa, :] [: má panenko, rozmysľi sa. :] [: Jak sa já mám rozmysľiti, :] [: dyž si já mám teb'a vzíti? :] [: Už sem se já rozmysľeła, :] [: svéj mamičky poradiła. :] [: Svéj mamičky, svého otca, :] [: nechcú dovoľit do konca. :] [: Néni na rok, na dvě ľeta, :] [: ľež je do skonáňá světa. :] [: Do skonáňá mého, tvého, :] [: nepohľédnút na žádného. :] [: Nepohľédnút, nezasmít se, :] [: mám mět zatvŕzełé srce. :] [: Zatvŕzełé jako kameň, :] [: łáska horí jako płameň. :] 2. [: Ešče sa ptám, dokúď ťa mám, :] [: dokúď já k vám chodívat mám? :] [: Choď, můj miłý, do tak roku, :] [: do Veľického jarmaku. :] [: O jarmace kup střevíce, :] [: po jarmace nechoď více. :] [: Kúpił sem í pantľu novú: :] [: Tu máš, miłá na rozchodnú. :] [: Jak tú pantľu zapľétała, :] [: přežałostně naříkała. :] [: Ja de je ten, co ju kúpił, :] [: co dvě srdečka zarmútił. :] [: Dvě srdečka, štyry oči, :] [: budú płakat ve dně v noci. :]

Bartoš 1901 / 1258 | Šetko seno's predał (12%)
Šetko seno's predał, birkám słamu's dávał, keď sa prehło na puost stavał* birky za chvost. barana za rohy, stavał ho na nohy: staň, baránku, hore, puojdzeme na poľe. Jako bych ci stávał, kedz's ,o słamu dávał. Seno si popredał, słamu si mi dávał, veru ci, muoj gazda, méj haľeny nědám.

Bartoš 1901 / 1191 | Ach horahorečka (11%)
Ach hora, horečka, pod ňú je skaľička, chytajú na vojnu švarného Janíčka. Ach hora, horečka, pod ňú je skaľička chytajů na vojnu švárného Janíčka. Ja keď ho chytiľi na Kačenku vołał: Kačenko, srdco mé, svazovať ňa nedaj. A keď ho už védľi pres Straňanské łúky, už mu podávały galánečky ruky. A keď ho už védľi pres Straňanské poľe, už mu ukazujú ty Brodské kasárně. Vojáci šabľama, mamičky słzama ta Brodská kasárňa pěkně maľovaná. Neukazujte mně ty Brodské kasárně, než mi ukazujte k mojéj miłéj dveře. Tá Brodská kasárňa pěkně malovaná, co ju maľovaľi vojáci šabľama.

Bartoš 1901 / 0134 | U súsedů je hodný syn (10%)
[: U súsedů je hodný syn, :] vandrovał by a nemá s kým. [: Dyby był rekeł słovečko :] vandruj se mnú gaľanečko! [: Nebyła bych taká pyšná, :] veru bych s ním była išła. [: Vandrovaľi doľinami, :] byľi živi maľinami. [: Išľi oni doľinečkú, :] trefiľi na studénečku. [: Tu si, miłá, spočineme :] chľeba, syra si zajíme. [: Tak si oni spočívaľi, :] až večera dočekaľi. [: Usteľ, miłá, bíłé łože, :] už to ináč byt nemože. [: Jak bych já ho smutná stłała, :] dyž sem si perin nevzała? [: Široký ľist maľinový, :] ešče širší javorový. [: Maľinový posteľeme, :] javorovým odějeme.

Bartoš 1901 / 0145 | Dyž sem išéł přes ty hory (10%)
Dyž sem išéł přes ty hory, všeci vtáčkové zpívali; žádný nepłače, každý zpívá; proč si, má miłá, žałostivá? Proč bych žałostná nebyła? dyž sem poctivosť ztratiła; . už má poctivosť v poľi bývá, tobě, šohajku, vtáček zpívá. Tobě, šohaj, tobě ináč, za kłobúčkem rozmarýn máš; tobě sa ľíčka červeňajú, moje očenka płakat majú.

Bartoš 1901 / 0330a | Kerá je tá vězdička má? (10%)
Kerá je tá vězdička má? Kerá je tá vězdička má, je-ľi světłá ľebo tmavá?

Bartoš 1901 / 1169 | Z Velké (8%)
Hore, Veľkú maľovaná dłážka; de sa ně poděła šohajova łáska! Vŕš płakała, stoja u chodníčka, až sa červeňały šohajovi ľíčka. Vŕš płakała, stoja u drvárně, až sa červeňały Brněnské kasárně.

Bartoš 1901 / 1119 | Mała som dvacat ľet (8%)
Mała som dvacat ľet, boł my po vôli svet [: tak my boł po voľi :] jako růži v poľi. A od tych dvacaci ide my k tricaci, [: už sa my kázaľi :] naši vydávaci. A od tych tricaci ide k štyricaci, [: už ma začínajú :] dzeci obsýpaci. Od tych štyricaci ide k padesáci, [: už my začínajú :] mé ľíčka zbľedaci. Od tech padesáci ide k šedesáci, [: už my začínajú :] mé zuby padaci. Od tech šedesáci ide k sedmdesáci, [: už my začínajú :] vłasy šedziveci. Od sedmdesáci ide k osemdesáci, [: už my začínajú :] mé údy kľesaci. Od osmdesáci ide devadesát, [: ach, už ma začíná :] mylý Pán Bôh trestat. Od devadesáci už my ide ke stu, [: už my ukazujú :] k cinteríčku cestu. Ked bolo sto rokou a jenno ľeto, [: už mi zažihajte, :] moje dzeci, svetło. Ked my ho zažnete, do hrobu ma dáte, do hrobu tmavého, tam budem spočívat až do dna súdného.