Smutný 09/033 | Cos urobil Janoško zlého keď ta

8 words

Smutný 09/033 | Cos urobil Janoško zlého keď ta (100%)
Cos urobil, Janoško, zlého, keď ta vedú polámaného

Galko 3/019 | Hej, Janko, Janko, čos’ urobil (82%)
Hej, Janko, Janko, čos' urobil, [: holubenke krídlos' zlomil! :] (Hej, zabil som ja holubenku, [: čo sedala v okienenku. :] Hej, ve dne v noci hrkútala, [: mojej milej spať nedala. :])

Sušil 2341 | Pobil mlynár zemana pro vodu (82%)
[: Pobil mlynár zemana pro vodu, :] urobil on sám sebě svobodu. Počal zeman vodu propuščaci, mlynárovi mlýn zastavovaci. Mlynár na to tuze rozhněvaný, vrazil on mu ryl do jeho hlavy. A jak mu on ryl do hlavy vrazil, s tu ranú ho do potoka srazil. Zeman leží krvjú obvalený, vyhrabal sa z potoka do trávy. Mlynár běží všecek polekaný, žaluje sa otcovi, materi. Ach, mamičko, dajte vy mi radu, probil sem já zemanovi hlavu. Mám-li sa dac katom rozsekaci lebo za vojskem maširovaci. Pri Prešporku verbunkoši hrajú, moj tacičku, já mezi nich půjdu. Počkajte, vy verbunkoši, málo, prindite vy zajtra skoro ráno.

Černík 1908 / 197 | Kreše minár (15%)
Krese minár, kreše kameň, švarné dzievča sedzí na něm. Čje si, dzievča, budzeš moje, lúbja sa mi oči tvoje? Jako bych já vaša bola, mám staršieho brata doma. Brata móžeš otvórici, za mňa móžešpreca ísci. Jako bych to urobila, abych brata otróvila. Běž do hája zeleného, najdzeš hada jadového. Posekaj ho na dva kusy, uvar mu ho na dve misy. Už Janoško z lesa idze, malované drevo něse. Choj, Janoško, k sniedaníčku, máš tam dobrú poljévečku. A čo je to za sniedaní, keď po celém dvore voní. Nachytala som rybiček, odsekala som hlaviček. Keď tu prvňju misku zedl, hněc na levé liečko zbledl. Keď tu druhú misku zedl, hněc na pravé liečko zbledl. Bež, Anička, pre vínečko, něch ozdraví mé srdečko. Už Anička s vínkom beží, už Janoško mrtvý leží.

Černík 1908 / 152 | Idze Janosko (15%)
Idze Janoško pres hory, vedze Kačenku ve vozi A tak si ona zpievala dvanásc zbojníků zvolala. Na čo vás dvanásc idzece? Jeden hlavenku zetněce. Povedz, Kačenko, poved z ráz, keho, Kačenko, ráda máš. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po druhé, něch ci hlavenku odrúbem. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po trecí, něch ci hlavenka odlecí. Vytáhnul z pošve šabličku, zecal Kačence hlavičku. Něvešajce mňa na duby zjedli by mňa tam holubi. Les mňa zavesce na jedlu, hdze chodzí milá pre vodu. Keď ona vody nabere, se mňa vtáčata odženě. Ej, heša-heša, vtáčata, už je hlavenka načatá. Ej, heša-heša, z milého, jeho celečka bielého. Ej, heša heša, z ručiček, nosievali mi pierníček. Ej, heša-heša, z nožiček, šlapávaly k nám chodníček.

Bartoš 1901 / 1189 | Košeľenka tenká (15%)
Košeľenka tenká, šitá dołů krajem, šiła ju má miłá pod zeľeným hájem. Ked' ju ona šiła, pěkně si zpjévała; ked' mi ju dávała, žałostně płakała. Na co ti, Janoško, tá košełka bude ? Ty do vojny půjdeš, kdo ju nosit bude ? Ked' ma porúbajú, bude mi na rany, a ked' ma zabíjú, bude mi do jamy.

Bartoš 1901 / 0877 | Dołů dołů mé špendľíčky skľeněné (15%)
Dołů, dołů, mé špendľíčky skľeněné, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, mój víneček zeľený, něbudzěš ty na méj hłavě nosený. Dołů, dołů, mé pantľičky hedbávné, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, má šatečka bjéľená, něbudzěš ty na méj hłavě nosená. Dołů, dołů, má paretko pérová, něbudzěš ty na méj hłavě nosená. Dołů, dołů, mé podvazky bjéľené, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, mój vrkoček zeľený, něbudzěš ty na méj hłavě nosený. Z jednéj strany vetérečok povjévá, z druhéj strany mój tacíček pozjérá. Ešče sa já méj maměnky opýtám, s vámi-ľi já, vy maměnko, bývac mám? Ně, ceruško, ně céro má, ně se mnú, keho si si vyvoľiła, ten s tebú. A já som si vyvoľiła z růže kvet, ľepší je ten, mój Janoško, ľež ten svet. Čo ty baby na mně majú hojdanom? Ze mňa strašidło spraviły, Bože mój! Po zaplétání. Hore, hore, má kontuľka bjéľená, už ty budzěš na méj hłavě nosená. Hore, hore, mé šnórečky bjéľené, už budzěcě na méj hłavě nosené. Hore, hore, muój ručníček červený, už ty budzěš na méj hłavě nosený. Hore, hore, mé foremky červené, už budzěcě na méj hłavě nosené.

Bartoš 1901 / 0064 | (15%)
1. [: Kúpíł sem si roľí :] [: v tom Holickém poli, :] [: dáł sem si ho zorat :] [: dvanásti bivoły. :] [: Dáł sem si ho zorat, :] [: aj sem si ho zaséł, :] [: hneď skoro z večera :] [: ľež měsíček zašéł. :] [: Aj sem si ho zaséł :] [: grajcary, patáky :] [: a ony mě zešły :] [: toraľe, dukáty. :] 2. [: Stavajú, stavajú, ;] [: šibeničky dvoje, :] [: vyber si, Janoško, :] [: keré budú tvoje :] [: Na keré ňa dajú, :] [: na tych budu visat, :] [: bude ně z hlavičky :] [: tuľipán vykvětat. :] [: Tuľipán, tuľipán, :] [: kedy ta trhat mám? :] [: Dočkaj do neděľe, :] [: až sa rozeleňám. :]

Černík 1908 / 227 | Zaspala Hanička (15%)
Zaspala Hanička na zeleném kríčku, a Janoško zaspal na jéj bielém líčku. Staň, Hanička, hore, už sú bielé zore, krávy nědojené vyháňaj na pole. A keď hore stala, žalostně plakala, krávy nědojené za kraváry hnala. Čakajce, kravári, v tom zeleném háji, doženěm za vami nědojené krávy. Čakajce, kravári, v tom zeleném háji, něsem vám rozmarýn ve zlatém pohári.

Černík 1908 / 119 | Kerá panna (15%)
Kerá panna stává z lože, červená je jako růže, červená je taková, kerá vienka zachová. A já som ho zachovala od večera až do rána, od večera tmavého až do rána bielého. A keď prišlo bielé ránko, prišla mamka pod okénko, staň, Janoško, staň vzhůru, verbujů ťa na vojnu. Bežce domů, má mamička, osedlajce mi koníčka, sedlajce mi vraného, budzem sadac na něho. Keď som na koníčka sadal, tatko na mňa takto volal: » S Pánom Bohom, synu mój, ťažko som ťa vychoval. « Choval som ťa z růže kvetom, včilej idzeš cudzím svetom, choval som ťa laliju, a včilej ťa zabijú. S Pánom Bohom , má mamička, s Pánom Bohom, mój tacíček, s Pánom Bohom, mamička, aj moja frajérečka.

Černík 1908 / 053 | Ja ked sa Janoško (15%)
Ja, keď sa Janoško do vojny bral, prišol pod okénko, smutně volal, podaj-že mi, milá, podaj trochu vody, lebo ve mně moje srdco shorí. A já bych ci dala trochu vody, ale sa já bojím tvojich koní, něboj sa, má milá, hoja, koňa mého, šak leží šablenka podla něho. Keď mi prišla karta narukovac, dal som si muzigu došikovac, muziganci moji, zahrajce mi čardáš, prvnieho ochtóbra rukovac mám A keď mně ta banda začala hrác, začaly mi suzy z očú padac, kamarádi moji, urobce mi k vóli a hybajce se mňú do téj vojny. My s tebú do vojny nepójdzeme, keď sa my téj vojny též bojíme, keď si ty chlap hodný, choj ty sám do vojny, keď si ty císaru zapotrebný. Keď mi prišla karta k rukovanie, moja milá, čas je k rozejdenie, s Bohom tu ostávaj, dobro sa tu mávaj, a na mňa smutného nězabývaj.