Smutný 20/035 | Při strážnické bráně stoja
Podobné písně
Měl cě svaty Juři konička vraneho, vyjechal se na nim do pole ščireho. Maš-li ty, děvečko, zlaty pas při sobě, zadrhni te sani, zadrhni na hlavě. Sedmeracka brana dost široka byla, ješče se ta sanuť v ni směscic němohla. A tu svateho Juřiho pěkně povitali, svatemu Juřimu čest, chvalu vzdavali. Děkujem ci, svaty Juři, za tvoju usluhu, že jsi nam ochranil našu milu dceru.
Galko 3/057 | Pri trenčianskej bráne (100%)
[: Pri trenčianskej bráne stoja kone vrané, :] [: vysedajú chlapci, :] vysedajú na ne. (A keď vysedajú, na boha volajú: pomáhajže, bože, aj panna Mária, [: aby bola šťastná :] juherská krajina. Juherská krajina, neni ti hodno stáť, nejedna mamička musi synáčka dať, a sestra bratríčka a milá milého, sokola bieleho.)
Smutný 20/035 | Při strážnické bráně stoja (100%)
Při strážnické bráně stoja
Erben 5/323 | Ta Strahovská brána (80%)
Ta Strahovská brána 1) pěkně malována, stojí pod ní má panenka celá uplakána. Co pláčeš, naříkáš, když mě tu ještě máš? potom můžeš pro mě plakat, až mne neuhlídáš. Místo domu mého mám koně vraného, šavličku a karabinu, a sedlo na něho. Místo krásných panen pár pistolí na něm: Adie, má nejmilejší, buď tu s pánem Bohem! Na koníčka skočím, šátečkem zatočím: Adie, má nejmilejší! já se ti poroučím. Na koníčku sedím, smutně sobě hledím: neplač pro mě, má panenko! že tě neuvidím. Nedívej se za mnou oči ti vypadnou: škoda těch tvejch modrejch očí,2) komu se dostanou! 1) Ta Moravská brána. 2) tehdáž jsi se mohla dívat, když’s byla mou pannou!
Bartoš 1901 / 0548 | (80%)
1. Nedaľeko hája šohaj sa k nám dává, [: ešče u nás nebył, už mu za mňa bráňá. :] Nebraňte, nebraňte, zebrat sa nám dajte, [: zebrat se mosíme, rádi sa vidíme. :] Dyž sa nám, má miłá, zebrati nedajú, tak si my zajdeme k tichému Dunaju. Za tichým Dunajem, je tam knězů sedem, z tech nás zesobáší, moja miłá, jeden. 2. Mezi dverma stáľi, obá dvá plakaľi, na kameň na bramor słze jím padały. Miłá mu dávała bíłého šátečka, aby si on utřeł své čérné očička. Nevezmem, nevezmem, ani si neutrem, za fałešnú łásku pěkně ti děkujem. 3. Vrby, miłé vrby, do vás radem stavał, do ťa, můj šohajku, ode mňa rozváďał. Do by ňa rozváďáł, ľeda moja mati, že si ty chudobná, a já su bohatý.
Bartoš 1901 / 0536 | Svítił měsíc nad naším huménkem (80%)
Svítił měsíc nad naším huménkem, stójí šohaj pod naším okénkem. Staň milá, otevři, já stójím u dveří; stávaj hore, moje potěšéní. A já bych ti miľeráda stała, aľe že mně můj tatíček bráňá; bráňá mně má mati, nedajú mně stati, abych s tebú nemrhała nocí. Počkaj, miłá, šak ty budeš płakat, až já budu na koníčka skákat; na koníčka skákat, ostrožkama břinkat, počkaj, miłá, šak ty budeš płakat. A co bych já, šohajku, płakała, šak sem já ti pérečko nedała; dała, aľe v noci, neviděľi všeci, enem šohaj, tvoje čérné oči.
Sušil 1691 | Byua vojna byua (80%)
V městě Holomúci stojí vraný kůň a na tom koníčku, můj starý tatíčku, celý mundur můj. U teho koníčka vojáci stojá, švarného šohajka do vojny strojá. Strojá tě ho, strojá, že už pojede, a tebe, má milá, holuběnko sivá, sebú nevezme. Dyž za bránu vyjel, šátečkem točil: Navrať mně, má milá, holuběnko sivá, co sem ti půjčil. Já ti nenavrátím, nejsem povinna, šak ti ho navrátí, můj milý šohajku, ta bude jiná. A my tam nesmíme panny milovat, my se tam musíme, má milá panenko, execirovat. Kdo zná execírku, tomu je dobře, sedne na koníčka, připne si šabličku, jede do pole. Ale já jí neznám, musím se učit, nejednú zaplačú mé černé oči.*) A psal milej psaní na pargamíně, jak se mu tam vede v cizí krajině. Chceš-li, milá, vědět, jaká strava má? Koňská to pečeňa a nedopečená, to je strava má. Chceš-li, milá, vědět, jaká postel má? Patrontáš pod hlavú, šabličku na stranu, to je postel má. Chceš-li, milá, vědět, jaké víno mám? Na tom čirém poli, v té francúzske zemi voda lužová. Chceš-li, milá, vědět, jaká svadba má? Přindi se podívat, jak se bude kúlat hlava krvavá. Chceš-li, milá, vědět, jaká zpověď má? Přindi se podívat, jak já budu volat Ježíš Maria. Chceš-li, milá, vědět, jak mně zvonijú? Z karabin, z kanonů, z kusů házijú. Chceš-li, milá, vědět, jaký je můj dům? V té francúzké zemi kopajú mně důl.1)
Sušil 1516 | Prošvarna dževucho chcěl bych cě (80%)
Prošvarna dževucho, chcěl bych cě, ale cě mně haňu, braňu mně, že něrada robiš, rada šumně chodziš, rada dluho spiš. Prošvarny šuhajku, něvěř to, přidz ty skoro rano spatřiš to, jak ja rano stavam, svym kravičkam davam, kudzělku přadu. A un cić tam přišel, už byl dzeň, ta dzěvucha spala jako peň, ta dzěvucha spala, kravička ryčela, kudzělka stala.1)
Bartók III 1160b | V tej bistrickej bráňe tri ružički (80%)
V tej bistrickej bráňe tri ružički stoja
Sušil 0917 | Ten stupavský pěkný zámek (80%)
Ten stupavský pěkný zámek, sedí tam švárný šohajek, kole zámku varta stojí a nikdá sa nepřestojí. »Pusťte vy mia ze zámečku, vyprovodím frajirečku, vyprovodím ju na saláš, tam mně, miuá, hubičku dáš.« Jeho miuá venku stáua a žauostně zapuakaua, tak žauostně zapuakaua, až sa brána otevřeua.*)
Sušil 0382 | Vyletěla holubička (80%)
Vyletěla holubička, ai, vyletěla holubička, ai, od sósedů z okýnečka. Sedla sobě na bránečku: Copak děláš, můj synečku? U synečka za dveřama stojí lože s peřinama. Na tom loži synek leží, poróbanó hlavu drží. Cos, má milá, cos dělala, žes synečka róbat dala? Bránila sem, nemohla sem, vezma šátek, plakala sem. Sósedova stěna bílá, teče po ní krev nevinná. *) Panenka ju zaličuje, krev nevinná přestupuje. »Nepřestupuj, krev nevinná, bývalas mně kdysi milá.« Nezaličuj, nezaléčíš, pokad se s ním nerozlóčíš. Už je stěna zalíčená, má milá s ním rozlóčená.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu