Smutný 23/048 | Lúto je ně má mamičko múto

7 words

Smutný 23/048 | Lúto je ně má mamičko múto (100%)
Lúto je ně, má mamičko, múto vás

Bartoš 1901 / 1148 | Može vám mamičko (99%)
Može vám, mamičko, može vám ĺúto byt že ste vychovałi, nebudete žénit. Má stará mamičko, to je vaša chváła, že ste vychovaĺi do vojny šohaja. Do vojny šohaja a z vojny kapráĺa, budete chválena od císara pána,

Černík 1908 / 149 | Ani teho (98%)
Ani teho něbanujem, jako mi je lúto, že som já k vám chodzievával, to něvedzel nihdo. Len ten pekný mesjáček, ten sa na nás dzieval, čo som sa já se svú milú často ráz objímal. Ej, ten pekný mesjáček. ten je smlčenlivý, ten tu našu vernú lasku pred nikým nězjaví. Dobre sa maj, moja milá, tvé pekné pozrenie, že som já k vám chodzievával skoro na zblázněnie. Dobre sa maj, moja milá, tvé červené liečka, že som já k vám chodzievával z verného srdečka. Dobre sa maj, moja milá, tvoje bielé ruce, keré mňa objímávaly na zelenéj lúce.

Galko 1/392 | Kde si bol, šuhajko (98%)
Kde si bol, šuhajko, s tými ovečkami? Na holi zelenej medzi vodičkami. Pásol som ja ovce v hlbokej dolince, nič som nezavracal, len som slúchal zvonce. Grúňom, ovce, grúňom, ja puojdem v dolinu, veru vás narazím v drobnú ďatelinu. Bača náš, bača náš, nedal si nám syra, bodaj ti skapala tá ovečka sivá! Bača náš, bača náš, nedals’ nám žintice, bodaj ti upadli do nej nohavice! Bača náš, bača náš, ty nerovno delíš, my ovce pasieme, ty v kolibe ležíš. Vŕšky prekopneli, v doline veľký mráz; milie moje ovce, kdeže vás budem pásť? Ovečky, barany, ľúto mi za vami, keď som naučený od malička s vami. Zbíjali zbojníci okolo Pupova, ale už nebudú, minula sa hora.

Bartoš 1901 / 1109 | Dybych já věděł (97%)
Dybych já věděł, kedy já umru, dał bych si děłat ze złata truhłu, ze złata. A na téj truhľe zeľený věnec, aby vědeľi že sem młádenec, duša má. A na téj truhľe stříbrné věko, aby to było všem pannám ľúto, hoja ja.

Bartók III 1343a | Ľúto mi je ľúto i doma (97%)
Ľúto mi je, ľúto i doma i tuto

Smutný 28/044 | Není mi to lúto že sem (97%)
Není mi to lúto, že sem si šel tuto

Galko 1/233 | Liuto mi je, liuto (97%)
Liuto mi je, liuto, (Ľúto mi je, ľúto) i doma i tuto, že som si zavesil (založil) na hrdielce puto. Povec mi, dievčatko, povec mi naraze, nech moje koníčky nestoja na mraze. Povedala som ti, ešte ti raz poviem, veru ja, šuhajko, za teba nepôjdem. Povedala som ti v zime i v jeseni, že ty nebudeš mať zo mňa mladej ženy.

Sušil 1212 | Ješče sa vás má maměnko (3%)
Ješče sa vás, má maměnko, zoptat mám, s váma-li já, má maměnko, zostat mám. Ne se mnú, moja dceruško, ne se mnú, kohos ty si vyvolila, ten s tebú! Já sem sobě vyvolila z růže květ, lepší je ten můj malžen než celý svět.1)

Bartoš 1901 / 0662 | Naša zahrádečka pľetená (3%)
Naša zahrádečka pľetená, v ní rozmarýn růža červená, a v ní rozmarýn, a já o něm vím, kdy sem ho seła. Dyž sem maryjánek střihała, chłapcom za kłobúčky dávała; enom jednomu, svému miłému, sem ho nedała. A mám-ľi já tady vartu stát? Já sa možu jít domu vyspat, a jak sa vyspím budu červená jako maľina. Ešče si naséju marjánku tým Těšovským chłapcom na památku. Chłapci, pojďte k nám, maryjánek mám, a já vám ho dám. On sa na mně tuze rozhněváł, v hospodě ně vínka nezavdáł, vínka nezavdáł, do tanca nezváł, tak ně uděłáł. Už sem zapoměła na otce, také zapomenu na chłapce, na tě můj miłý, můj roztomiłý, na tě do konce. Už sem zapoměła na matku, zapomenu aj na zahrádku, v kerém sem stáła, kvítí trhała, chłapcom dávała. Už sem zapoměła na bratra, také zapomenu na vráta, v kerých sem stáła, si namłúvała, do bíłého dňa. Ešče tě, synečku, přistrójím, a potom já tobě vypovím, včiľ ti to povím: o tě nestójím, o tě nestójím.

Bartoš 1901 / 0897 | Dyž sem była u maměnky svojí (3%)
Dyž sem była u maměnky svojí, strójiła ňa jako kvítek poľní; ona ňa strójiła ľeda* sa ňa zbyła a já nebožátko mosím od ní. Děkujem vám, má maměnko, za to, vychovaľi ste ňa jako złato; tá moja poctivosť, to je moja radosť, tá ně bude trvat až na věčnosť.