Sušil 1212 | Ješče sa vás má maměnko

44 words

Sušil 1212 | Ješče sa vás má maměnko (100%)
Ješče sa vás, má maměnko, zoptat mám, s váma-li já, má maměnko, zostat mám. Ne se mnú, moja dceruško, ne se mnú, kohos ty si vyvolila, ten s tebú! Já sem sobě vyvolila z růže květ, lepší je ten můj malžen než celý svět.1)

Sušil 1211 | Ješče sa vás má maměnko (88%)
Ješče sa vás, má maměnko, zoptat mám, s váma-li já, má maměnko, zostat mám.

Černík 1908 / 313 | Dolu (24%)
Dolu, dolu, mé špendlíčky perlové, něbudzece na méj hlave nosené. Dolu, dolu, mój veneček zelený, něbudzeš ty na méj hlave nosený. Dolu, dolu, má paretka perlová, něbudzeš ty na méj hlave nosená. Dolu, dolu, mé pantličky hadbávné, něbudzece na méj hlave nosené. Dolu, dolu, mój vrkoček zelený, něbudzeš ty na méj hlave nosený. A to šetko pre milého švarného, berem si ho za manžela verného. Čo ty baby na mňa majú, hajdanom, čo mňa telko oškubajú, Bože mój. Rády by mi vienek vzaly, hajdanom, rády by mi čapec daly, Bože mój. A to šetko pře milého švarného, berem si ho za manžela verného. Z jednej strany vietérenko povievá, z druhéj strany má mamička pozierá. Ešče sa já svéj mamičky opítám, s vama-li já, má mamičko, bývac mám. Nie, céro má, nie, céro má, nie se mňú, keho si si vyvolila, ten s tebú. Hore, hoře, má kontulka plácená, už ty budzeš na méj hlavě nosená. Hore, hore, mé šnorečky bielené, nž budzece na méj hlave nosené. Hore, hore, mój ručníček červený, už ty budzeš na méj hlave nosený. Hore, hore, mé končeky červené, už budzece na méj hlave nosené. A to šetko pre milého švarného, berem si ho za manžela verného. Moje vlásky, čirné vlásky, hajdanom, něbudzece zapletané, Bože mój. Něbudzece zapletané, hajdanom, leš budzece otáčané, Božo mój. A to šetko pre milého švarného, berem si ho za manžela verneho.

Galko 1/480 | Ej, už ju vedú (15%)
Ej, už ju vedú, už ju povedú (Ej, už ju vedú, ej, už ju vedú) k tej materi cudzí, ani nevidzí pred sebu ludzí od velikých suzí. Ej, ešče sa vás, moja mamičko, jednú ja opýtam, ej, s vama-li ja, moja mamičko, tady bydleci mám? Ej, ne-e, ne-e, ceruško moja (Ej už, nie už, nie, ceruško moja) ne-e už vjec se mnú; (ej, už nie vjec se mnú) ej, koho sis’ ty raz vyvoliua, už mosíš ít k nemu. Ej, dzekujem ja vám, muj tacíčku, za vaše chováni; ej, dzekujem aj vám, má mamičko za opatrováni. Ej, dzekujem vám, moja mamičko, i na stotisíc raz, že ste si mňa čaško vychovali, včil mosím ít od vás.

Bartoš 1901 / 0899 | Dyž ceruška do vozíčka (15%)
Dyž ceruška do vozíčka [: sedała, :] ešče na svoju maměnku [: vołała. :] S váma-li já, má maměnko, [: bydľeť mám, :] nebo se svým némiléším [: jeti mám. :]

Galko 1/369a | Ešte sa vás, mamučička, spýtať mám (12%)
Ešte sa vás, mamučička, (spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dievka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila z ruže kvet, [: lepší je môj najmilejší než ten svet. :] Ešte sa vás, môj tatíčku, spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dcérka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila sokola, [: zajtrá pôjdem k nemu bývať z kostola. :] Ešte sa ťa, môj bratríček, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila perličku, [: zajtrá ma s ním osobáša, bratríčku. :] Ešte sa ťa, má sestričko, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila mužíčka, [: sbohom, matka, otec, brat i sestrička. :])

Galko 1/369b | Ešte sa vás, moja mamka, spýtať mám (12%)
Ešte sa vás, moja mamka, (spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dievka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila z ruže kvet, [: lepší je môj najmilejší než ten svet. :] Ešte sa vás, môj tatíčku, spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dcérka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila sokola, [: zajtrá pôjdem k nemu bývať z kostola. :] Ešte sa ťa, môj bratríček, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila perličku, [: zajtrá ma s ním osobáša, bratríčku. :] Ešte sa ťa, má sestričko, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila mužíčka, [: sbohom, matka, otec, brat i sestrička. :])

Galko 1/178 | Po doline tichý vetrík povieva (11%)
Po doline tichý vetrík povieva; [: už sa djeuča od mamičky odberá. :] Ešte sa já mojej mamky spýtať mám: [: či ja s vami, mamka moja, bydliť mám? :] Ej, nie so mňou, djeuka moja, nie so mňou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] Veď som si já vyvolila z ruži kvet, [: lepší je môj najmilejší, by ten svet. :]

Sušil 0407 | Žala trávu u potoka (10%)
[: Žala trávu u potoka :] Kateřinka černooká. Přišel tě k ní Černojurský, Černojurský, král uherský. Dej té trávy koňu mému, koňu mému višňovému. 1) Chce-li tvůj kůň trávu jesti, musíš s něho dolů slezti. Slezu-li já s koňa svého, zbavím tebe vínka tvého. 2) Zbavíš-li mě vínka mého, zbaví tě Bůh ščestí tvého. Zatočil se a zasmál se, slezl s koňa k té panence. 3) Jednú rukú koňu dával, druhú rukú vínek snímal. Chceš-li déle živa býti, lebo mi chceš vínek dáti? Ona sobě vyvolila, třikrát k horám zavolala. Jak ponejprv zavolala, travěnka se zeleňala. 4) Jak po druhé zavolala, ta hora se prohýbala. 5) Jak po třetí zavolala, mamka na dvůr uslyšela. 6) O, synové, co děláte, vraných koní nesedláte? Naša Anka v lese volá, co se jí za křivda dělá! Bratříčkové nemeškali, vrané koně osedlali. Ostré kopí připínali, k čirým horám pospíchali. Jeli cestú i necestú, kadem lidi nechodijú. Šinuli se při potoce, tam Indriáš si myl ruce. Indriášku, cos to zabil, žes si ruce okrvavil? Zabil sem já holubičku, sedávala v okénečku. Sedávala, vrkávala, mně smutnému spať nedala. Nebyla to holubička, byla to naša sestřička. 7) Tak ho za švagra vítali, až z něho kosti lítaly. Hledejte suchého buka, tam z vašej Kačenky ruka. Hledejte, kde suchá plaňka, tam z vašej Kačenky kaňka.

Erben 2/266 | Co jsi můj holečku (10%)
Co jsi, můj holečku, co jsi myslil, žes mě pro chudobu z lásky pustil? Já se pro tě ve dne, v noci trápím: a ty máš myšlení jinde zatím! Falešná tvá láska, falešnej svět: když si’s mě nechtěl vzít, moh‘ si říct hned! Já byla bych na tě nemyslila: jiného si za tě vyvolila. Co pak si zakládáš na bohatství? však vidíš příkladů všady dosti. Jsú lidi, že měli kolik tisíc: všecko jim ušlo pryč, nemají nic. Peníze uplynu jako voda: a tobě vostane mrcha žena!

Erben 7/016 | V černém lese na pasece (10%)
V černém lese na pasece švarné děvče trávu seče. Jak nažala, navázala, na milého zavolala: „Pojď, Janečku, s druhé strany, zdvihni na mé nůši trávy.“ Jednou rukou trávu zdvihal, druhou rukou vínek snímal. A když měla vínek sňatý, hořce začala plakati. „A když nemám vínku míti, nechci déle živa býti!“ „Když jsi chtěla vínek míti, neměla jsi mne volatí. Vyvol sobě jedno z dvého, nespoléhej na žádného.“ Ona sobě vyvolila, třikrát k horám zavolala. Jak ponejprv zavolala, to se hora zelenala. Jak po druhé zavolala, tu se hora prohýbala. Jak po třetí zavolala, už ji matka nelyšela. „Ach, synové! jeďte v hora, naše děvče smutně volal“ Synové hned nemeškali, k černým horám pospíchali. Potkali tam mládenečka, sousedového Janečka. „Co jsi, Janku, co jsi zabil, že’s šavličku okrvavil?“ „Zabil jsem já holubičku, sedávala v okenečku. Sedávala, vrkávala, mně smutnému spát nedala.“ „Nebyla to holubička, byla to naše sestřička!“ Sestra leží na trávníčku, má posekanou hlavičku. „Nyní půjdeš do vězení, pomoci ti žádné neni. Do vězení takového, že nevyjdeš co živ z něho!“