Smutný 40/019 | Mal som frajeričku z Bieleho Potoka
9 words
Podobné písně
Smutný 40/019 | Mal som frajeričku z Bieleho Potoka (100%)
Mal som frajeričku z Bieleho Potoka, ona taká blázon
Černík 1908 / 119 | Kerá panna (68%)
Kerá panna stává z lože, červená je jako růže, červená je taková, kerá vienka zachová. A já som ho zachovala od večera až do rána, od večera tmavého až do rána bielého. A keď prišlo bielé ránko, prišla mamka pod okénko, staň, Janoško, staň vzhůru, verbujů ťa na vojnu. Bežce domů, má mamička, osedlajce mi koníčka, sedlajce mi vraného, budzem sadac na něho. Keď som na koníčka sadal, tatko na mňa takto volal: » S Pánom Bohom, synu mój, ťažko som ťa vychoval. « Choval som ťa z růže kvetom, včilej idzeš cudzím svetom, choval som ťa laliju, a včilej ťa zabijú. S Pánom Bohom , má mamička, s Pánom Bohom, mój tacíček, s Pánom Bohom, mamička, aj moja frajérečka.
Černík 1908 / 152 | Idze Janosko (68%)
Idze Janoško pres hory, vedze Kačenku ve vozi A tak si ona zpievala dvanásc zbojníků zvolala. Na čo vás dvanásc idzece? Jeden hlavenku zetněce. Povedz, Kačenko, poved z ráz, keho, Kačenko, ráda máš. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po druhé, něch ci hlavenku odrúbem. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po trecí, něch ci hlavenka odlecí. Vytáhnul z pošve šabličku, zecal Kačence hlavičku. Něvešajce mňa na duby zjedli by mňa tam holubi. Les mňa zavesce na jedlu, hdze chodzí milá pre vodu. Keď ona vody nabere, se mňa vtáčata odženě. Ej, heša-heša, vtáčata, už je hlavenka načatá. Ej, heša-heša, z milého, jeho celečka bielého. Ej, heša heša, z ručiček, nosievali mi pierníček. Ej, heša-heša, z nožiček, šlapávaly k nám chodníček.
Černík 1908 / 090 | Maštal múrovaná (67%)
Maštal múrovaná, koník sivovraný, sedlal si ho Janko, šetek dorúbaný. A keď ho osedlal, sadnul si na něho, pítal si od miléj šjatečka bielého. Tažko moja mamka plátno dorábjala, abych já husárom ručníčky dávala. Radšej ci dám pierko z růže gombalie, abys rozvoňával celý kompanije. Dali mu mamička červené jabúčko, aby si vyskočil na koňa lahúčko.
Černík 1908 / 207 | Počkaj ty len (67%)
(Nápěv: č. 67.) Počkaj ty len, milá, šak ci budze jaksi, až já doněsem cedulenku v kapsi. Cedulenku v kapsi, péro za šoráčkom, budzeš, milá, vedzec, že už som vojáčkom. Voják som já, voják, aj budzem vojáček, a ty si prichystaj pekný povijáček. Pekný povijáček z bielého harasu, čo budzeš kolébac šohajovu krásu.
Černík 1908 / 088 | Žítkovská poljana (67%)
Žítkovská poljana na drobno zoraná, zorali ju chlapci do bielého rána.
Černík 1908 / 274 | Ta prešporská brána (67%)
Ta prešporská brána, otváraj sa sama, idú tu legrúci, ci hrozenští chlapci. Postojce, vojáci, postojce vy chvilku, postojce vy chvilku, pred mú frajérenkú. Podaj mi, má milá, šjatečka bielého, něch si já obetrem koníčka vraného. Ona mu podala šjatečka bielého, obetri si, Janko, aj koňa vraného. Ona mu podala červené jabúčko, aby si vyskocil na koňa lahúčko. Ona mu podala růžu garafiu, aby rozvoňával medzi kompanijú. Ona mu podala červený hrebíček, aby rozvoňával celý tamboríček.
Galko 3/057 | Pri trenčianskej bráne (66%)
[: Pri trenčianskej bráne stoja kone vrané, :] [: vysedajú chlapci, :] vysedajú na ne. (A keď vysedajú, na boha volajú: pomáhajže, bože, aj panna Mária, [: aby bola šťastná :] juherská krajina. Juherská krajina, neni ti hodno stáť, nejedna mamička musi synáčka dať, a sestra bratríčka a milá milého, sokola bieleho.)
Galko 1/473 | Vyletela kukulienka zo skaly (28%)
Vyletela kukulienka zo skaly, kebych ja mal plné vrecká toláry, poslal bych si pre muziku do Prahy; muzika by pekne hrala, má milá by tancovala a ja s ní. Vyletela kukulienka zo skaly, keby sme to švarné dievča dostali! Nebola to kukulienka, lež bol vták; keď ma nechceš milovati, nechaj tak!
Smutný 43/021 | Vyletěl fták hore pod oblaky (28%)
Vyletěl fták hore pod oblaky, mal on pere nado všetke ftáky, ej nado všetke ftáky. Vyletěl on miléj pod okénko, vstavaj hore moje srdénenko, ej moje srdénenko. Já bych vstala, ale já nemožem, ani sa ja zhovárat něbuděm, ej zhovárat něbuděm. Tak sa oni spolu zhovárali, až sa oni po reči poznali, ej po reči poznali.
Bartoš 1901 / 0075 | Joj joj joj sem chaso spěchajte (27%)
Joj, joj, joj, sem, chaso, spěchajte, pomoci hledajte ; našemu hejtmanu, neb má v čele ránu, a již zamodralú, joj, joj, joj ! Joj, joj, joj, čo ti porobili, náš Ondrášku milý, bodej jich Bůh trestal a nikdy neprestal, že tě tak obeslal joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde sú tvoje šaty, kde je řetěz zlatý, kde sú pasomany, husar premovaný, kabátec stříbrný, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde máš čižmy žluté, pri nich šňůry zlaté, kde trapce ohnivy, podkovy střibrny již ti víc nebrní, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde cedrová flinta, kde prekrásná pinta, kde čagan mistrný, kteréhos bol pilný náš Ondrášku milý, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvoja hlava, pekná, kadeřavá, kde je tvář překrásná, kde sú ústa jasná, plná zubů řásná ; joj, joj, joj. Joj, joj, joj, pysky jak koraly, ruce jako skály, oči k hledu jisté, nohy si mal bystré v utíkání jisté, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvá umělosť, kde síla a smělosť, srdnatosť takého hejtmana dryčného, světa veselého, joj, joj, joj Joj, joj, joj, s Bohem buď ty silný, náš Ondrášku milý, juž od tebe jedem, vidět ťa nebudem, až před Božím súdem, joj, joj, joj,
Mal som frajeričku z Bieleho Potoka, ona taká blázon
Černík 1908 / 119 | Kerá panna (68%)
Kerá panna stává z lože, červená je jako růže, červená je taková, kerá vienka zachová. A já som ho zachovala od večera až do rána, od večera tmavého až do rána bielého. A keď prišlo bielé ránko, prišla mamka pod okénko, staň, Janoško, staň vzhůru, verbujů ťa na vojnu. Bežce domů, má mamička, osedlajce mi koníčka, sedlajce mi vraného, budzem sadac na něho. Keď som na koníčka sadal, tatko na mňa takto volal: » S Pánom Bohom, synu mój, ťažko som ťa vychoval. « Choval som ťa z růže kvetom, včilej idzeš cudzím svetom, choval som ťa laliju, a včilej ťa zabijú. S Pánom Bohom , má mamička, s Pánom Bohom, mój tacíček, s Pánom Bohom, mamička, aj moja frajérečka.
Černík 1908 / 152 | Idze Janosko (68%)
Idze Janoško pres hory, vedze Kačenku ve vozi A tak si ona zpievala dvanásc zbojníků zvolala. Na čo vás dvanásc idzece? Jeden hlavenku zetněce. Povedz, Kačenko, poved z ráz, keho, Kačenko, ráda máš. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po druhé, něch ci hlavenku odrúbem. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po trecí, něch ci hlavenka odlecí. Vytáhnul z pošve šabličku, zecal Kačence hlavičku. Něvešajce mňa na duby zjedli by mňa tam holubi. Les mňa zavesce na jedlu, hdze chodzí milá pre vodu. Keď ona vody nabere, se mňa vtáčata odženě. Ej, heša-heša, vtáčata, už je hlavenka načatá. Ej, heša-heša, z milého, jeho celečka bielého. Ej, heša heša, z ručiček, nosievali mi pierníček. Ej, heša-heša, z nožiček, šlapávaly k nám chodníček.
Černík 1908 / 090 | Maštal múrovaná (67%)
Maštal múrovaná, koník sivovraný, sedlal si ho Janko, šetek dorúbaný. A keď ho osedlal, sadnul si na něho, pítal si od miléj šjatečka bielého. Tažko moja mamka plátno dorábjala, abych já husárom ručníčky dávala. Radšej ci dám pierko z růže gombalie, abys rozvoňával celý kompanije. Dali mu mamička červené jabúčko, aby si vyskočil na koňa lahúčko.
Černík 1908 / 207 | Počkaj ty len (67%)
(Nápěv: č. 67.) Počkaj ty len, milá, šak ci budze jaksi, až já doněsem cedulenku v kapsi. Cedulenku v kapsi, péro za šoráčkom, budzeš, milá, vedzec, že už som vojáčkom. Voják som já, voják, aj budzem vojáček, a ty si prichystaj pekný povijáček. Pekný povijáček z bielého harasu, čo budzeš kolébac šohajovu krásu.
Černík 1908 / 088 | Žítkovská poljana (67%)
Žítkovská poljana na drobno zoraná, zorali ju chlapci do bielého rána.
Černík 1908 / 274 | Ta prešporská brána (67%)
Ta prešporská brána, otváraj sa sama, idú tu legrúci, ci hrozenští chlapci. Postojce, vojáci, postojce vy chvilku, postojce vy chvilku, pred mú frajérenkú. Podaj mi, má milá, šjatečka bielého, něch si já obetrem koníčka vraného. Ona mu podala šjatečka bielého, obetri si, Janko, aj koňa vraného. Ona mu podala červené jabúčko, aby si vyskocil na koňa lahúčko. Ona mu podala růžu garafiu, aby rozvoňával medzi kompanijú. Ona mu podala červený hrebíček, aby rozvoňával celý tamboríček.
Galko 3/057 | Pri trenčianskej bráne (66%)
[: Pri trenčianskej bráne stoja kone vrané, :] [: vysedajú chlapci, :] vysedajú na ne. (A keď vysedajú, na boha volajú: pomáhajže, bože, aj panna Mária, [: aby bola šťastná :] juherská krajina. Juherská krajina, neni ti hodno stáť, nejedna mamička musi synáčka dať, a sestra bratríčka a milá milého, sokola bieleho.)
Galko 1/473 | Vyletela kukulienka zo skaly (28%)
Vyletela kukulienka zo skaly, kebych ja mal plné vrecká toláry, poslal bych si pre muziku do Prahy; muzika by pekne hrala, má milá by tancovala a ja s ní. Vyletela kukulienka zo skaly, keby sme to švarné dievča dostali! Nebola to kukulienka, lež bol vták; keď ma nechceš milovati, nechaj tak!
Smutný 43/021 | Vyletěl fták hore pod oblaky (28%)
Vyletěl fták hore pod oblaky, mal on pere nado všetke ftáky, ej nado všetke ftáky. Vyletěl on miléj pod okénko, vstavaj hore moje srdénenko, ej moje srdénenko. Já bych vstala, ale já nemožem, ani sa ja zhovárat něbuděm, ej zhovárat něbuděm. Tak sa oni spolu zhovárali, až sa oni po reči poznali, ej po reči poznali.
Bartoš 1901 / 0075 | Joj joj joj sem chaso spěchajte (27%)
Joj, joj, joj, sem, chaso, spěchajte, pomoci hledajte ; našemu hejtmanu, neb má v čele ránu, a již zamodralú, joj, joj, joj ! Joj, joj, joj, čo ti porobili, náš Ondrášku milý, bodej jich Bůh trestal a nikdy neprestal, že tě tak obeslal joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde sú tvoje šaty, kde je řetěz zlatý, kde sú pasomany, husar premovaný, kabátec stříbrný, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde máš čižmy žluté, pri nich šňůry zlaté, kde trapce ohnivy, podkovy střibrny již ti víc nebrní, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde cedrová flinta, kde prekrásná pinta, kde čagan mistrný, kteréhos bol pilný náš Ondrášku milý, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvoja hlava, pekná, kadeřavá, kde je tvář překrásná, kde sú ústa jasná, plná zubů řásná ; joj, joj, joj. Joj, joj, joj, pysky jak koraly, ruce jako skály, oči k hledu jisté, nohy si mal bystré v utíkání jisté, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvá umělosť, kde síla a smělosť, srdnatosť takého hejtmana dryčného, světa veselého, joj, joj, joj Joj, joj, joj, s Bohem buď ty silný, náš Ondrášku milý, juž od tebe jedem, vidět ťa nebudem, až před Božím súdem, joj, joj, joj,
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Smutný 40/019 | Mal som frajeričku z Bieleho Potoka", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 05 Črv 2024), URL: http://folksong.eu/song/18883