Sušil 1808 | Byla sem veselá jak bych nebyla

32 words

Sušil 1808 | Byla sem veselá jak bych nebyla (100%)
Byla sem veselá, jak bych nebyla, dy sem sobě nasela maděranečke do zahradečke, abe se mně ujala. Na nedělo v noce přišle dvá mládence, potrhale jo, pošlapale jo při měsíčku v noce.

Smutný 02/070 | V zahrádečke sadávala bazaličku (32%)
V zahrádečke sadávala bazaličku

Sušil 0855 | Svítila mně pěkná hvězdička (22%)
Svítila mně pěkná hvězdička, dyž sem milovala Janíčka, svítila, nebude, kdo milovat bude mého synečka! Včerá o půl vosmé hodině přišle mně přesmutný novine, že si vyprovázel, dyž měsíc vycházel, děvčátko jiné. Dys je vyprovázel, tož je máš, víc se k mému srdečku nehlas. Přinde nekdo inší, srdce upřimnější, nežli ty ho máš. Teč, milá vodičko, teč prudce až k mého milýho zahrádce, kde sme spolem stáli a se milovali, nebudem více.

Bartoš 1901 / 0568 | Ten prščické zámek mezi horama (22%)
Ten prščické zámek mezi horama, [: slíbilo nám hezký děvče, že pude s nama. :] A dež sme tam přišle, pani nedala, [: že je holka ješče mladá habe čekala. :]

Sušil 1172 | Zvečera jablunku sadila (16%)
Zvečera jablunku sadila, na úsvitě sa jí ujala. Vyrostaj, jablunko, vysoko, rozkládaj ratolesť široko. Zakvitaj bělúčkým kvitečkem, zasedaj červeným jabličkem. Zaduchaj, větříčku, z Dunaje a zroň mi jabléčko jedno, dvě. Zaduchaj, větřičku, z půlnoci a zroň mi jabličko jedno, tři.

Sušil 0827 | Sadila sadila (16%)
Sadila, sadila fialenku v roli, jak ju nasadila, hned Boha prosila, aby dal pohody. Dej, Bože, dyščíčka, tichého větříčka, [: aby se ujala :] modrá fialečka. Dyščiček nepršel, fialenka zvadla, možeš, milá, vědět, že je láska malá.*)

Sušil 1171 | Zvečera jablunku sadila (16%)
Zvečera jablunku sadila, na usvicě se ji ujala.

Sušil 1636 | Ty tuřanský hodine (13%)
Ty tuřanský hodine, jak vone z temna bijó, [: a dež já si zpomeno, :] z vočí mně sloze lijó. A debe mně Pán Bůh dal a matička tuřanská, ja, abe mně svědčila ta šablička vojanská. A debe mně Pán Bůh dal a všecí milí svatí, ja, abe mně svědčily ty vojanský šaty. O, hétmane, hétmane, jak ste mě hrozně strestal, já sem se vojne nebál a na ňo sem se dostal. Ti, keří se hí báli, ti doma zvostali, mě, smutného pacholka, na vojno odevzdali. Néni tém žádné vinen, jak pudmistr s rechtářem, beli na mně žalovat před samém milostpánem. Před samém milostpánem na vrcho u hétmana, že mám dostat kabátek s modréma véložkama. S modréma véložkama a kamizolko bíló, už já mosím vopustit, ach, svó maměnko miló. Ach, svó maměnko miló a tatíčka starýho, už se mosím přidržet Pána Boha samýho. Pána Boha samýho a matičke tuřanské, aby mě zachránila vod šabličke vojanské. Té šabličke vojanské, každé se hí bojí, ani jeden šohajek bez ní nevobstojí.

Sušil 1000 | Stojí hroška v poli (13%)
Stojí hroška v poli, pod ňó milá stojí. A já jich natřesu, své milé donesu za její dobrodění. Stojí jablonečka, pod ňó studenečka; u ní milá stála, nohe umévala, abe bílý měla. Los na milýho, los, našidil se mě dosť; a já se vodměním, také ho vošidím za jeho fortelnosť.

Sušil 1903 | Juž sme se dost naspívale (13%)
Juž sme se dost naspívale, rač nám neco déte, hoběnke se vysušile, napit se nám déte. Déte piva lebo vína lebo gořalenke, abe se nám ovlažile te naše hoběnke.

Sušil 0667 | Na to rozlóčení (13%)
[: Na to rozlóčení mému potěšení postavím pod oknem máj; :] abe věděli falešní ledi, že já už nechodím k vám. Obsedlám koníčka a dám mu senečka, přibiju podkověnky, abe věděli falešní ledi, že jedu od panenky.