Erben 2/050 | Pod našima okny

23 words

Erben 2/050 | Pod našima okny (100%)
Pod našima okny roste jeřábek: že jsou naše holky jako obrázek. Pod našima okny roste rokytí: že jsou naše holky jako to kvítí.[17]

Bartoš 1901 / 1052b | Já su ráda (85%)
Já su ráda, že su mładá; donesu travičky pro štyry kravičky, z vinohrada. Kde je šafář? Co sa ňa ptáš? Véjdi do rokytí, šak on ťa nechytí, jen si navaž.

Erben 2/224 | Vítr fouká od Podlážek (12%)
Vítr fouká od Podlážek, má panenka jak obrázek; vítr fouká od Podlážek, zima, zima, zima je. Topěj‘, kouří se z vesničky, vem mě, holka, do světničky, topěj, kouří se z vesničky, zima, zima, zima je.

Bartoš 1901 / 0356 | Dé mi Bože jednó jedinéčkó (11%)
Dé mi Bože jednó, jedinéčkó, abych přišła pod to okýnečko, hde miłuje syneček děvečku, a mě boľé srdečko. Ja boľé mě, nesmím pověděti, ani mi to možná vysłoviti, ani mi to dovoľeno néni, co já mosím tajiti. Mý tajemství po zahradě chodí, mýmu srdci ľamentacíškodí, dyby mi tak słunečko svítiło, co mě kdysi těšiło. Netěšé mě nic můj némiľéší, jen mě těšé obraz nékrásnéší, ten obrázek Panenky Marie, ten v mým srdci dycky je. Každodenně modľitbičku skłádám, aby přišił starodávní gaľán, kerýho já ve svým srdci chovám, kerýho já ráda mám.

Sušil 0719 | Nasela sem marijánku všady (11%)
Nasela sem marijánku všady, nechodívaj, můj synečku, tady. Najpěknější kvíteček utrhneš, potom si mňa nevezneš. Jak bys ty to, má milá, věděla? Dys ty se mnú málo bývávala. Poznala sem po jednom slovečku; falešný si, synečku. Všecky hvězdy na nebi tancujú, dyž mé oči milého spatřujú. Ach, Bože můj, Bože s vysokosti, přidaj trpělivosti. Dyž sem já šla přes jednu uličku, viděla sem v jednom okenečku, miluje tam syneček děvečku, až mia bolí v srdečku. Ešče jednú Pána Boha žádám, aby přišel starodávný galán; aby mně to slunečko svítilo, co mia těšívávalo. Těšíval mia ze všech najmilejší, včil mia těší obraz najsvětější; ten obrázek panenky Marije, ten v mojém srdečku je.

Sušil 1453 | Daj mi Bože daj mi (11%)
Daj mi, Bože, daj mi do tech vanoc dobyć, nebudu už moje nožky po tej Bělej chodić. Až ja půjdu z Bělej, otevřu si vrata, s Panem Bohem tady buďzcě, vy bělské dzěvčata. Až ja půjdu z Bělej, budzě větr fukać, budzě na mne švarne dzěvče z okenečka kukać. Až ja půjdu z Bělej, budzě sivy mrazek, budzě o mne plakac dzěvče švarne jak obrazek. Až ja půjdu z Bělej, udzělam kolečko, s Panem Bohem tu ostavej, moja galanečko.

Erben 3/044 | Ten zdejší pan farář (11%)
Ten zdejší pan farář pěkně káže, rozdává obrázky u oltáře;[44] já na to kázaní taky pudu, o jeden obrázek prosit budu. Ten zdejší pan farář: milostivej, on mi dal obrázek, ten je živej; kam já ho, přesmutná, kam já ho dám, když pro něj místečka nikde nemám! Dám-li ho za rámek, 2) nevejde se; dám-li ho do truhly, udusí se: dám já si ho za stůl, sednu k němu: on mně dá hubičku, a já jemu. Klatovska. – Srov. Suš. 474; Kol I, 241. 2) Dám-li si ho za sklo, pořeže se; dám-li ho do knížek, nevejde se: dám ho do postýlky pod peřinu, budu se s ním těšit celou zima.

Sušil 0091 | Svatý Lukáš maléř Boží (11%)
Svatý Lukáš, maléř Boží, on maloval obraz Boží.1) Nemoh on ho vymalovať, musel nad ním podřimovať.2) Matka Boží přistúpila, obraz svatý malovala. Svoje líčka přiložila, hned obrázek ozdobila. Staň, Lukáši, staň ze spáni, už je obraz malovaný,3) Častochovu oběcaný. Zapřahajte šest pár volů, vezte obraz k Častochovu.4) Postavte ho na kopečku, proti jasnému slunéčku. Budú lidé putovati, zdraví tamo nabývati. A když jeli krajem lesa, pohonič bičem zapleskal. Když prostřed lesa přijeli, třé zbůjníci vyskočili. Stůjte, stůjte, nešmihajte, co vezete, to nám dajte.5) Vezem obraz svatej Panny, na Častochov oběcaný.6) A my vám ho porúbáme, a my vám ho posekáme. Nerúbajte, nesekajte, zkameňáte, zdřevěnáte. Zkameňáte jako múry, na památku tej figúry.7) Jali rúbať, jali sekať, matky Boží nelitovat. Jeden zaťal, hned zkameňal, druhý zaťal, hned zdřevěnal. A to máte na památku, nerúbajte Boží matku. A ten třetí Boha chválil, že obrazu neporanil.8) K Častochovu dále jeli, na kopečku zastavili, dále už jeti nemohli. Tu mě složte na kopečku, proti jasnému slunéčku. Budú ke mně putovati, zdraví u mne nabývati.9)

Sušil 1859 | Šla Anička s Marijankou přes zelené (11%)
Šla Anička s Marijankou přes zelené lesy,1) potkala tam obrazníčka, co obrázky nosí.2) O to já tě, obrazníčku, o to já tě prosím, vymaluj mně ten obrázek, co pod srdcem nosím.

Bartoš 1901 / 0470 | (11%)
1. Mám já obrázek mám, je na něm svatý Ján, sú na něm dvě srdce, jedno dám Nanynce, [: jedno sobě nechám. :] 2. Nebude, nebude pokoja stáłého, [: pokuď já nezbíju kamaráda svého. :] 3. Dyž sem był v áreště v tom Brněnském městě, nic mně tam nebyło dyž za mnú chodiło [: černojoké děvče. :]

Bartoš 1901 / 0844 | Velický páter kázeň káže (11%)
Velický páter kázeň káže, dává obrázky, ruce váže, [: tyrydana jadana. :] Já na tú kázeň také půjdu, jeden obrázek pítat budu, [: tyrydana jadana. :] Je to panáček miłostivý, dał ně obrázek, on był živý, [: tyrydana jadana. :] Dám ho do knížék, nestrčí sa, dám ho do truhły zadusí sa, [: tyrydana jadana. :] Dám ho na posteľ, ľehnu k němu, dá ně hubičku a já jemu, [: tyrydana jadana :]