Erben 2/641 | Ppvěz ty mně hadroplete

33 words

Erben 2/641 | Ppvěz ty mně hadroplete (100%)
Ppvěz ty mně, hadroplete, jest-li topol taky květe? pověz ty mně, hadroplete, má-li topol taky květ? Topol květe v zimě, v letě, abys věděl, hadroplete! abys viděl, hadroplete, že má topol taky květ!

Erben 4/078 | Co pak se to se mnou (54%)
Co pak se to se mnou děje, žádný mi nic nepřeje; prstem na mne ukazují, za ochlastu mne mají: tak jako bych hoden nebyl, abych trochu vesel pobyl, a své peníze propil! Kdybych třebas dukát propil, šenkýřka se nehněvá; šenkýř se mnou se nevadí, pivička mi nalívá: tak jako bych hoden nebyl atd. Alou, páni muzikanti! z veselá mi zahrajte; hrajte, trubte na vše strany, a mne obveselujte: tak jako bych atd. Veselosti plná hlava, v kapse ani krejcaru; má-li žena jaké groše, všechny jí je poberu: tak jako bych atd. Šel jsem včera do hospody, v patách za mnou běžela; jen jsem si dal holbu piva, už se do mne pustila: tak jako bych atd. Vždycky jenom mně vyčítá – věřte mi na mou víru – že mám kabát plný záplat, kalhoty samou díru: tak jako bych atd. Ach, moje zlatá ženuško! jen se na mě nehněvej, radši mi ňáké peníze na pivíčko vydělej: tak jakobych hoden nebyl, abych trochu vesel pobyl a se pivíčka napili

Sušil 0650 | Hole hole můj kůň vrany (54%)
[: Hole, hole, můj kůň vrany, :] kostečkami vykladany. Co sem na nim jezdivaval, sveho ščesťa pohledaval. Měl sem ščesti i něščesti, potkalo mne děvče hezky. Děvče hezske, černooke a malučke, něvysoke. Začal sem se vyptavati, ma-li chuť se vydavati? Musiš byť ma, bys něchtěla, půjděm spolem do kostela. A v tym našim kosteličku podamy sobě ručičku. Ona prosi, že by rada, ale ji maměnka něda. Ale tatiček něbrani, esli je šuhajek švarny. Šuhaj švarny, černooky a malučky, něvysoky.

Erben 2/556 | Hradčansky hodiny (53%)
Hradčansky hodiny pěkně bijou, že odtud mládenci pryč odejdou: půjde-li můj milej, já půjdu s ním; má-li co v uzlíčku, všecko mu s ním.

Bartoš 1901 / 1263 | Nekerá panenka chce se vdávat (53%)
Nekerá panenka chce se vdávat, nehomí rokávce vodeprávat; popadna rokávce běží k matce: »Veperte, maměnko, te rokávce!« Nekerá panenka chce se vdávat nehomí slepičkám vohledávat; popadna slepičku běží k matce: »Voldéte, maměnko, má-li véce!«

Erben 4/103 | Tázala se kočka kočky (53%)
Tázala se kočka kočky, má-li kocour pazoury? „Jak jsi stará, tak jsi hloupá: jak by lízal do doury?“ Tázala se kočka kočky, má-li kocour koťata? „Jak jsi stará, tak jsi hloupá: vždyť je to náš pantáta!“

Sušil 1854 | Pytala se kočka kočky má-li kocúr (53%)
Pytala se kočka kočky, má-li kocúr pazúry? Jak jsi stará, tak jsi hlúpá, jak by vlízal do ďúry? Pytala se kočka kočky, má-li kocúr koťata? Jak jsi stará, tak jsi hlúpá, dyť je to náš pantata.

Černík 1908 / 128 | Vylecel sokol (32%)
Vylecel sokol hore na topol, vylecel on hore, až tam hdesi bore, nad volačí dvór. Hanička malá, hdosi ťa volá, jak si nění pyšná, abys k němu išla sama, jediná. Ona něišla, posla poslala; a ty, milý posle, vykonej to slušne, ako já sama. Posel vykonal, sebe namlúval, tu švarnú Haničku za vernú ženičku sebe namlúval. Ber sa, Hanička, ber sa na sobáš: koně širované, dzievča šnorované, do koča dané. Išli pres pole, zrikli na koně, ozri sa, Hanička, sivá holubička, šetko je tvoje. A čo je tvoje, to je aj moje, len som si zabola vienek na stole. Vienek na stole, vienek zelený, prscienek ze zlata, krempírská robota, sokole sivý.

Černík 1908 / 289 | Ej topol (32%)
Ej, topol, topol, zelený topol, jak mňa něvezněš, daj že mi pokoj, Jak mna něvezněš, budzeš banovac, prídú mna zajtrá večer namlúvac. Ej, prídú, prídú ci Hrozenčani, oni sú lepší, leš Vvškovčári. Výškovčári sú v čierných košielách, zabili Janka v zelených horách. Hdze ho zabili, tam pochovali, na jeho hrobe kríž urobili. Ej, křížu, krížu, jedlové drevo, leží pod tebú Jankovo celo. Ej, krížu, krížu ukřižovaný, leží pod tebú Janoško švarný,

Bartoš 1901 / 0730 | (32%)
1. Už je ráno, už je deň, už vyšła denička; stávaj hore, má miłá, napoj mi koníčka. Já ti ho nenapójím, já sa koňa bójím; nech ti ho tá napójí, kerá sa nebójí. 2. Podívaj sa, má miłá, z vršku do doľiny, jak sa šohajkovi oči zakaľiły. Jemu sa zakaľiły pre jeho furyju, že má gaľánečku, a chodí za jinú. 3. Podívaj sa, má miłá, na ten suchý topoľ; ja jak sa rozeľeňá, vezmem si ťa potom. Podívaj sa, má miłá, na tú suchú hrušku, až sa rozeľeňá, budeš moju drúžkú. Podívaj sa, má miłá, na tú suchú jedľu, až sa rozeľeňá, potom si ťa vezmu.

Sušil 1614 | Hore Vlachovicí (31%)
Hore Vlachovicí blažený chodníček, po něm sa prochází švarný šohajíček. A dyž sa procházel, na vojnu ho brali, bohatých rodičů nic si nevšímali. Dyž ho svazovali, na maměnku volal, má maměnko milá, svazovat mňa nedaj. A vy, radní páni z trenčanskej stolice, pusťte mně synáčka, prosím vás velice. Dívaj sa, maměnko, na ten suchý topol, až sa rozzelená, teprv bude pokoj. Já sem sa dívala večer a i ráno, co je to za topol, zelená sa málo. Já sem sa dívala jednúc o poledni, chvála Pánu Bohu, topol je zelený.