Černík 1908 / 222 | Na hrozenskej veži
Text:
Na hrozenskéj veži
zlatá makovica,
hdo ju vymaloval:
Janko, lastovica.
Vymaloval na něj
růžu jako taněr,
a to šetko pre to,
keď to bol mój frajér.
Page:
151
26 words
Podobné písně
Černík 1908 / 222 | Na hrozenskej veži (100%)
Na hrozenskéj veži zlatá makovica, hdo ju vymaloval: Janko, lastovica. Vymaloval na něj růžu jako taněr, a to šetko pre to, keď to bol mój frajér.
Bartoš 1901 / 0987 | Tá naša gazdzina (63%)
Tá naša gazdzina jako makovica, tak sa preľetuje jako łaštovica. Naša pani mładá večjeru nám hľadá, požčává si hrncóv, že má mnoho žencóv. Gazda náš, gazda náš chystaj nám odomáš, veru sa pred nami za dvere něskováš. Chystaj gazda odomáš, čo to žitko dobré máš, chystaj že ho na náhľe kładľi sme ho na mandľe.
Bartoš 1901 / 0734 | (13%)
1. Zapomen, šohajku, zapomyénaj, pred naše okyénko nechodziévaj, pred naše okyénko nenje cesta, neny som panenka, ľež nevesta. Jako ta, má miłá, zapomenem, ked je mé srdenko jako płamen, ono ve mne horí ve dne v noci a to ľen šetko pre tvoje oči. Tvé oči, tvé oči sú šáľené, a moje srdenko je kamenné, zapomeň, šohajko, zapomyénaj, pred naše okyénko nechodziévaj. 2. Na Lieskovskéj věżi zazvonył zvon, do fałešnej łásky uderił hrom, uderił, uderił a to z jasna, až sa tá Liéskovská veža trásła. Abys mał môj myłý toľko zimnyc, koľko je v Trnave meste pyvnyc, by ta ony trásty neprestały za tvoje fałešné sľubováný. Abys mał, môj miłý, toľko hromou, koľko je v Trnave meste domou, by ta ony túci neprestały za tvoje fałešné miłováný.
Erben 2/437 | Kdož by tě Mařenko nemiloval (13%)
Kdož by tě, Mařenko, nemiloval, když jsi tak, jak by tě vymaloval, červené tvářičky jako růže, nikdo ti odolat nemůže: ach škoda, škoda jen, že svoji nebudem, má zlatá Mařenko, Mářo! Mařenko roztomilá.
Sušil 1708 | Ta kyjovská brána (12%)
[: Ta kyjovská brána pěkně malovaná, :] [: kdo ju vymaloval, :] barvy nešanoval. Vymaloval na ní štvero koní vraných, vymaloval ješče černojoké děvče. Žádný nezabrání ptáčkovi lítati, jak mně zabraňujú děvče milovati. Vymaloval taky koníčka hnědého, on si ho osedlá, sedne si na něho. Teče voda, teče, po ní ryby skáčú, pověz mně, má milá, proč tvé oči pláčú. Pláčú ony, pláčú pro svého synečka, vzali ho na vojnu, dali mu koníčka.
Černík 1908 / 086 | Od Hrozenka (12%)
Od Hrozenka malovaná dlážka, hdo ju vymaloval: šohajova láska. Otvor mi, má milá, malované dviera, jak mi něotvoríš, otvorí mi iná. Otvorí mi iná, alebo aj inšja, ale mi otváraj, moja najmilejšja. Jednú rukú dvere otvárala a druhú ručičkú suzy ucierala. Čo plačeš, nariekáš, má panenko milá, snad ťa mamka bila, alebo hrešila? Mňa mamka něbila, ani něhřešila, ludzja povedajů, že som nepoccivá. A keď som, něch som, čo je keho po tem, a šak by vedzelo mé srdénko o tem. A šak by vedzela aj ta naša brána, kelko razí ležal's u nás až do rána. A šak by vedzelo aj to okénečko, kelko razí pozrel's na moje srdéčko.
Erben 2/554 | Kdo by tě má milá (12%)
Kdo by tě, má milá, nemiloval, vždyť jsi ty, jak by tě vymaloval: červené tvářičky, bílé tělo – jako by z komína vyletělo!
Sušil 1709 | Na tom našem dvoře (12%)
[: Na tom našem dvoře to sú vrata, Bože. Pěkně malované, hledět na ně može. Kdo ich namaloval, barvy nešanoval. Maloval ich malíř, učený tovaryš. Vymaloval na nich, štvero koní vraných. Vymaloval ešče černojoké děvče. Vymaloval také dva chlapce jednaké.
Galko 1/265 | Povedal si, že ma vezmeš (12%)
Povedal si, že ma vezmeš, keď na hore žitko zožneš; už si zožal i poviazal, predsa si ma ešte nevzal. Keď ťa vezmeme, budem ťa biť, nebudem ťa v koči voziť; ani v koči, ani v korbe, nebude ti pri mne dobre. Kúpim korbáč jako ruku, budem ťa biť jako suku. Už si kúpil, nebiješ ma, duša moja, šanuješ ma! Jako bych ťa nešanoval, keď ťa maliar vymaľoval, maliari ťa maľovali, kresáči ťa vykresali!
Sušil 2265 | A co ten král za královnu (12%)
A co ten král za královnu dostal, jakoby ju vymaloval, vypsal. Do tanečka jako by plynula a do díla jak by neuměla, do kolečka jako laštovička a do díla jako pivná bečka. První krávu stoličkó zabila, druhé krávě nohu přerazila a té třetí ješče Pánbůh chránil, že se sám král před královnó bránil.
Černík 1908 / 080 | Takú som si frajérečku (12%)
Takú som si frajérečku dostal, ako by ju vymaloval, vypsal, takú som si frajérečku dostal. Čierné očka, biele liečka mala, ako by sa vymalovac dala, čierné očka, bielá liečka mala.
Na hrozenskéj veži zlatá makovica, hdo ju vymaloval: Janko, lastovica. Vymaloval na něj růžu jako taněr, a to šetko pre to, keď to bol mój frajér.
Bartoš 1901 / 0987 | Tá naša gazdzina (63%)
Tá naša gazdzina jako makovica, tak sa preľetuje jako łaštovica. Naša pani mładá večjeru nám hľadá, požčává si hrncóv, že má mnoho žencóv. Gazda náš, gazda náš chystaj nám odomáš, veru sa pred nami za dvere něskováš. Chystaj gazda odomáš, čo to žitko dobré máš, chystaj že ho na náhľe kładľi sme ho na mandľe.
Bartoš 1901 / 0734 | (13%)
1. Zapomen, šohajku, zapomyénaj, pred naše okyénko nechodziévaj, pred naše okyénko nenje cesta, neny som panenka, ľež nevesta. Jako ta, má miłá, zapomenem, ked je mé srdenko jako płamen, ono ve mne horí ve dne v noci a to ľen šetko pre tvoje oči. Tvé oči, tvé oči sú šáľené, a moje srdenko je kamenné, zapomeň, šohajko, zapomyénaj, pred naše okyénko nechodziévaj. 2. Na Lieskovskéj věżi zazvonył zvon, do fałešnej łásky uderił hrom, uderił, uderił a to z jasna, až sa tá Liéskovská veža trásła. Abys mał môj myłý toľko zimnyc, koľko je v Trnave meste pyvnyc, by ta ony trásty neprestały za tvoje fałešné sľubováný. Abys mał, môj miłý, toľko hromou, koľko je v Trnave meste domou, by ta ony túci neprestały za tvoje fałešné miłováný.
Erben 2/437 | Kdož by tě Mařenko nemiloval (13%)
Kdož by tě, Mařenko, nemiloval, když jsi tak, jak by tě vymaloval, červené tvářičky jako růže, nikdo ti odolat nemůže: ach škoda, škoda jen, že svoji nebudem, má zlatá Mařenko, Mářo! Mařenko roztomilá.
Sušil 1708 | Ta kyjovská brána (12%)
[: Ta kyjovská brána pěkně malovaná, :] [: kdo ju vymaloval, :] barvy nešanoval. Vymaloval na ní štvero koní vraných, vymaloval ješče černojoké děvče. Žádný nezabrání ptáčkovi lítati, jak mně zabraňujú děvče milovati. Vymaloval taky koníčka hnědého, on si ho osedlá, sedne si na něho. Teče voda, teče, po ní ryby skáčú, pověz mně, má milá, proč tvé oči pláčú. Pláčú ony, pláčú pro svého synečka, vzali ho na vojnu, dali mu koníčka.
Černík 1908 / 086 | Od Hrozenka (12%)
Od Hrozenka malovaná dlážka, hdo ju vymaloval: šohajova láska. Otvor mi, má milá, malované dviera, jak mi něotvoríš, otvorí mi iná. Otvorí mi iná, alebo aj inšja, ale mi otváraj, moja najmilejšja. Jednú rukú dvere otvárala a druhú ručičkú suzy ucierala. Čo plačeš, nariekáš, má panenko milá, snad ťa mamka bila, alebo hrešila? Mňa mamka něbila, ani něhřešila, ludzja povedajů, že som nepoccivá. A keď som, něch som, čo je keho po tem, a šak by vedzelo mé srdénko o tem. A šak by vedzela aj ta naša brána, kelko razí ležal's u nás až do rána. A šak by vedzelo aj to okénečko, kelko razí pozrel's na moje srdéčko.
Erben 2/554 | Kdo by tě má milá (12%)
Kdo by tě, má milá, nemiloval, vždyť jsi ty, jak by tě vymaloval: červené tvářičky, bílé tělo – jako by z komína vyletělo!
Sušil 1709 | Na tom našem dvoře (12%)
[: Na tom našem dvoře to sú vrata, Bože. Pěkně malované, hledět na ně može. Kdo ich namaloval, barvy nešanoval. Maloval ich malíř, učený tovaryš. Vymaloval na nich, štvero koní vraných. Vymaloval ešče černojoké děvče. Vymaloval také dva chlapce jednaké.
Galko 1/265 | Povedal si, že ma vezmeš (12%)
Povedal si, že ma vezmeš, keď na hore žitko zožneš; už si zožal i poviazal, predsa si ma ešte nevzal. Keď ťa vezmeme, budem ťa biť, nebudem ťa v koči voziť; ani v koči, ani v korbe, nebude ti pri mne dobre. Kúpim korbáč jako ruku, budem ťa biť jako suku. Už si kúpil, nebiješ ma, duša moja, šanuješ ma! Jako bych ťa nešanoval, keď ťa maliar vymaľoval, maliari ťa maľovali, kresáči ťa vykresali!
Sušil 2265 | A co ten král za královnu (12%)
A co ten král za královnu dostal, jakoby ju vymaloval, vypsal. Do tanečka jako by plynula a do díla jak by neuměla, do kolečka jako laštovička a do díla jako pivná bečka. První krávu stoličkó zabila, druhé krávě nohu přerazila a té třetí ješče Pánbůh chránil, že se sám král před královnó bránil.
Černík 1908 / 080 | Takú som si frajérečku (12%)
Takú som si frajérečku dostal, ako by ju vymaloval, vypsal, takú som si frajérečku dostal. Čierné očka, biele liečka mala, ako by sa vymalovac dala, čierné očka, bielá liečka mala.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Černík 1908 / 222 | Na hrozenskej veži", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 03 Dub 2025), URL: http://folksong.eu/song/24073