Galko 3/020 | Doliny, len samé boriny

21 words

Galko 3/020 | Doliny, len samé boriny (100%)
Doliny, doliny, len samé boriny; nebanuj, šuhajko, nebanuj za nimi. Banujem, banujem, aj banuvať budem, na teba, duša má, jakživ nezabudem.

Bartoš 1901 / 0582 | Ked som išeł od méj myłej (44%)
Ked som išeł od méj myłej z Opavy, odpałły my z mého koňa podkovy No ľen ma ty, môj konýčku, dobre nes, dám ty pribyt podkovenky ešče dnes. Dám ty pribyt podkovenky z oceľe, aby si ma nezhazuvał pod sebe. Dám ty pribyt podkovenky z ołova, aby si ma neshazuvał do mora. Dám ty pribyt podkovenky ze złata, abysi ma neshazuvał do błata. Prečo si ty, moja myłá, płakała, že si any sčera večer nespała. Počkaj, myłá, šak ty budeš banuvat, nescelas my sčera večer otvárat. Any dverí, any dverí, any vrát, počkaj, myłá, veru budeš banuvat.

Galko 3/026 | Dolina, cez nu je chodníček (23%)
[: Dolina, dolina, cez nu je chodníček; :] [: dzeže sa mi podzel :] ten moj milovniček? [: Dzeže sa mi podzel, voda mi ho vzala; :] [: škoda ho nastokrát, švarného šuhaja! [: Škoda ta, šuhajko, že za vodu bývaš; :] [: voda lávky bere, :] ty k nám nechodzievaš. [: Ked som k vám chodzieval, vždycky si plakala, :] [: červeným ručníčkem :] suzy*) ucierala. [: Nebanuj, Kačenko, že som si ta nezal, :] [: lebo by ta pánbo :] riedku plachtu odzal. [: S jakú by ma odzal, pod takú bych spala, :] [: nech bych len, šuhajko, :] tvoja žena bola.

Galko 1/141a | Ked ja pôjdem z tých Hyb (22%)
Ked ja pôjdem z tych Hyb, dam si muziku hrat, budu za mnuov volat: vrat sa, dyevcatko, vrat. A ja sa nevratym, any krok nekročim, kto za mnuov banuje, nech za mnuov vandruje.

Smutný 05/009 | Hoj že něbanuj že tichý dažď (22%)
Hoj, že něbanuj, že, tichý dažď padá

Galko 3/039 | Medzi dvema horama huboká dolina (19%)
[: Medzi dvema horama :] [: huboká dolina. :] [: Dvojde teba, má milá, :] [: žalostná novina. :] [: Ked ma dvojde, nech dvojde, :] [: čo len bude za nu? :] [: Azda si si už našel :] [: frajerenku inú. :] [: Nenašel, ej, nenašel, :] [: ale si ju najdem. :] [: A na teba, duša má, :] [: nikdaj nezabudem. :]

Galko 3/079 | Chodzila Anička smutná po hájičku (19%)
[: Chodzila Anička smutná po hájičku, :] suzy jej padali po červeném líčku. [: Suzy jej padali, aj jej padat budú, :] na teba, duša má, nikdaj nezabudú. [: Pýtalo sa dzievča hájka zeleného, :] či on tam nevidel niekde jej milého. [: Načo sa ty, milá, na milého zvedáš, :] ked si povedala, že sa nanho hneváš? [: Hnevám sa ja, hnevám, aj sa hnevat budem, :] na teba, šuhajko, nikdaj nezabudem. [: Keby mi moj milý dneskaj večer prišel, :] jak by sa mesáčik ze sunečkom zešel. [: Prídi ma potešit, moj milý šuhajko, :] prídi mi položit rúčku na okénko! [: Aj tak na srdénko, jako na okénko, :] prídi ma potešit, moj milý šuhajko!

Sušil 2348 | Toto je ten chodníček (18%)
Toto je ten chodníček přes ty vinohrady, co sem já jím chodíval k milej na přezvědy. Toto je ten šáteček od mého milého, a já mu ho navrátím, půjdu za jiného. Toto je ten šáteček, co mně milá dala, a já jí ho navrátím, aby neplakala. Toto je ten prstenek od mého milého, a já mu ho navrátim, půjdem za jiného. Za jiného půjdem, tebja lubit budem a na tebja, duša má, jak živ nezabudem. A co bys to, má milá, to peklo robila, za jiného bys išla a mia bys lúbila.

Bartoš 1901 / 0602 | Ore šohaj ore (18%)
Ore šohaj, ore na vysokéj hore, jeho žuté vłásky veter prefukuje. Jeho žuté vłásky złatú farbu majú, jako ty dzyéučence na mna pozyérajú. Nepozyéraj na mna, šak nepôjdeš za mna, pozyéraj jiného, čo pôjdeš za neho. Za jiného pôjdem, teba ľúbyt budem, na teba, môj myłý, nykdy nezabudem. Čoby si, má myłá, čoby si robyła, jiného bys sceła a mna bys ľúbyła?

Sušil 1678 | Vylezu vylezu (15%)
Vylezu, vylezu na krakovsku vežu a tam se podzivam kaj mileho vezu. A vezu ho, vezu k městu Olomuci, nech cě tam provodzi Pan Bůh všemohuci. Pan Bůh všemohuci, všickni Boži svaci, že se mně šohajek jakživ něnavraci. Pocěšeni němam, pocěš mě Pan Bůh sam, pocěš mě, Janičku, na vranem koničku.1)

Galko 3/065 | Čo sa stalo nové v meste Hodoníne (15%)
Čo sa stalo nové v meste Hodoníne? Utopil sa Janko na malej bystrine. A ked sa už topil, kamarádov zvolal: kamarádi mojí, už som sa vám skoval! Skoval som sa, skoval pod bystrú vodičku, podajže mi, milá, tú pravú ručičku! Ona mu podala, horce zaplakala: načo si sa kúpal, ked ta voda brala? Ja som sa nekúpal, ja som kone brodzil, tuším ma sám pán boh do tej vody hodzil. Do vody, do vody, do tej zátočiny, že som si nevšímal chudobnej dzievčiny. Chudobná devečka, jako iskerečka, chodzí po slobodze, jak rybka po vodze. Ryba z vody výjde, ráda by do vody, ked sa dzievča vydá, nemá už slobody. Ked sa dzievča vydá, jako by umrelo, jako by ho ani na svete nebolo. Vydat sa je vydat, ale odvydávat, ved to veru neni chleba vypoščávat. Ked sa chleba poščá*, lahúčko sa vráci; ked sa dzievča vydá, jakživ sa nevráci.