Bartoš 1901 / 0333 | Holuběnko bledá!
4'A {8''D 8''D } / {8''C 8'G }4'A / 4'A {8''D 8''E } / {8''F 8''F }4''E / 4'A 4- / 4'A {8''D 8''D } / {8''C 8'G }4'A / 4'A {8''D 8''E } / {8''F 8''F }4''E / 4'A 4- / {8''D 8''D }4''C / {8'bB 8'G }4'A / 4'A {8''D 8''D } / {8''C 8''C }4'bB / 4'A
Text:
Holuběnko bledá!
tvůj holóbek ti hledá
po horách po lesi:
aj! holuběnko kde si?
VIII. Touha. Tesknice.
14 words
Podobné písně
Bartoš 1901 / 0333 | Holuběnko bledá! (100%)
Holuběnko bledá! tvůj holóbek ti hledá po horách po lesi: aj! holuběnko kde si?
Bartoš 1901 / 0790 | A co se ti stalo (69%)
A co se ti stalo, má panenko bledá, že tobě matička drahých léků hledá. Co je mně, synečku, po tak drahém léku, když nesmím víc nosit pentličky v lelíku.
Černík 1908 / 239 | Čo si ty (62%)
Čo si ty, má milá, taková bledá, keď si's ty bývala jindá červená? Oči máš zakalené a liečka premeňené, povedz mi, má milá, hdo chodzí k tebe? »Jako ci já poviem, keď si ty to ten, čo's ty k nám chodzieval každý božie dzeň.« Něbolo to každý dzeň, sedom razí za týdeň, leš to bolo, milá, aj v nědzelní dzeň.
Sušil 0269 | Na tureckém pomezó (61%)
Na tureckém pomezó vrátné pěknó dceru má, ach, můj Bože, rozbože, kýž mně ju Pámbu dá! Poslal Turek psáníčko po poslu do dvoru, aby bylo dodáno Kačence do domu. Otec u vokna stojí, do psáníčka hlídá, a po každým hlídnuťó smutně sobě zdychá. Můj tatínku rozmilí, co smutně hlídáte, a po každým hlídnuťó smutně si zdycháte? Jak pak nemám zdychati, mám ti Turkům dáti a mý dítě rozmilý, mám ti vopustiti! Můj tatínku rozmilí, déte truhlu dělat, a dyž Turek pojede, já budu homírat. Turek do dvora jede, na Kačenku se ptá: »Ach, můj Bože nebeské, Kačenka homřela.« 1) Turek nescel věřiti, šil se sám podívat a hoviděl Kačenko na márách homírat. »Má Kačenko rozmilá, tvý tvářičke červený; dyž je tělo umrlý, só tvářičke bledý.« 2) Jak nemá byt červená, dyž jí srdce hoří, a ten plamen vod srdca de do jeho tváří? Dal jí šaty hodělat ze samé dykyty: A tuhle máš, Kačenko, moje krásné kvítí. Dal tě jí hrob hodělat z bílého bramoru: A tuhle máš, Kačenko, tu máš svó komoru. Dal jí truhlu hodělat ze stříbra, ze zlata: A tuhle máš, Kačenko, má huběnko zlatá. Dal ti jí všudy zvonit, všudy na vše zvony, 3) aby bylo slýcháno po turecké zemi. Turek ze dvora jede, třikrát se zatočil a velikó žalostí hořem se rozskočil. O, lásko, o, lásko zlá, jak ty mnoho můžeš, že ty tem mladém lidům ze světa spomůžeš. 4)
Černík 1908 / 077 | Súsedova bledá (60%)
Súsedova bledá s galánom mi sedá, dycky mi zkadzuje, že mňa otrávic dá. A já ju len něhám, něh si len povolí, a já jej odkážem, hlava ju zabolí. Něčarovala som, ani moja máci, leš ju čarovaly moje čierné oči.
Černík 1908 / 158 | Keď som k vám chodzieval (59%)
Keď som k vám chodzieval pres hájíček, bola si červená jak hrebíček, a včil si bledá, jako scena, snad sa ci šohajko vyspac nědá? Já som se vyspala po svéj vóli, ale mňa falešná láska morí, ej, morí, morí, premoruje, pre tvoje falešné slubovánie. Kebych já vedzela, že budeš mój, dala bych ci nosic šjateček svój, ale já dobre viem, že něbudzeš, darmo mi šjateček špinic budzeš. Kebych já vedzela, že budzeš mój, dala bych ci nosic prscienek svój, ale já dobre viem, že něbudzeš, darmo mi prscienek nosic budzeš. Bodaj's mal, šohajko, tolko zimnic, kelko je v Trnave mesce pivnic, aby ťa triasly, něprestaly, pre tvoje falešné slubování. Bodaj ťa, šohajko, tolko hromů, kolko je v Trnave mesce domů, aby ťa túkly, něprestaly, pre tvoje falešné slubování.
Galko 1/098 | Čo ten vtáčik povedá (58%)
[: Čo ten vtáčik povedá, :] ej, čo na (tam v) hore sedá; [: kerá (ktorá) panna dvoch ľúbi, :] ej, že je každá bledá! [: To je, vtáčik, to je lež, :] ej, to je neni (ver’ nie) pravda, [: a (i) já sama (teraz) dvoch ľúbim, :] ej, a neni som bledá. (ej, predsa som nie bledá) ([: Červená som, červená, :] ej, ako tá kalina; [: jednoho sa pridržím, :] ej, čo dobrá gazdina.) [: Varila som, varila, :] ej, hrášok pod pokrývkou ; [: tajila som, tajila, :] ej, kým som bola djeukou. [: Tajila som, tajila, :] ej, ale už nebudem; [: hotuj, milý, kolísku, :] ej, já plienôčky budem. [: Už do mojich plienočiek, :] ej, chlapca povíjajú, [: a na tvojej kolíske, :] ej, vtáčkovia spievajú. [: Ej, veď som ich prichystau, :] ej, z jedlovýho dreva, [: ej, veď mi odkázali, :] ej, že sa jej nie treba.
Černík 1908 / 054 | Mamičenko moja (58%)
Mamičenko moja, len mňa jednu máce, aj to sa starajce, za koho mňa dáce. Dali ste mňa dali, za koho ste sceli. včil mi pomáhajce, rodičóvja milí. Bledá som já, bledá, bledušičká bledá, ale mňa má mamka za červenú nědá. Keď by mňa má mamka za červenú dali, hdze by oni takú bledušičkú vzali.
Sušil 0065 | Padla rosa studená (57%)
Padla rosa studená, Kriste nebeský. Chodí po ní Maria. Alleluja, zdrávas Maria! Kampak kráčíš, Maria? Kriste nebeský, do Betléma Judova, alleluja, zdrávas Maria! Do Betléma vkročila, Kriste nebeský, synáčka porodila, alleluja, zdrávas Maria! Starala se Maria, Kriste nebeský, kdež ho křtíti budeme, alleluja, zdrávas Maria! V Jordáně, v čistej vodě, Kriste nebeský! Tam ho křtíti budeme. Alleluja, zdrávas Maria! Starala se Maria, Kriste nebeský! Kdež mu plenky vezmeme. Alleluja, zdrávas Maria! Utrhneme z růže květ, Kriste nebeský! Budem míti plenky hned.1) Alleluja, zdrávas Maria! Starala se Maria, Kriste nebeský! Kdež mu kmotry vezmeme. Alleluja, zdrávas Maria! Svatý Štěpán, svátý Jan, Kriste nebeský! Ten nám bude kmotrem sám. Alleluja, zdrávas Maria!
Sušil 0516 | Falešné synečku ty mě rmótíš! (57%)
Falešné synečku, ty mě rmótíš! Ty mně to srdečko darmo trápíš! Dříve’s mně sliboval, že budu tvá, včilka mně povídáš: Néni možná. »Dyž sem si tě nevzal za ženičku, vyvolím si tebe za družičku.« O to ti, můj milé, nebudu stát,1) nemohla bych pro plač věnců podat,2) Pro plač věnců podat, před kněza jít, pro falešnó lásku3) musím umřít. O to jenom prosím, šohajíčku, při mém umíráňó rozži svíčku!4) O to tebe prosím, bys při mně stál, mý bledý vočenka zaklačoval.
Bartoš 1901 / 0777 | Co sa tebe moja miłá stanúło (57%)
Co sa tebe, moja miłá stanúło ? Ja kedz tebe tvoje ľíčko zbľednúło! Včéra’s boła jako růža červená, a dneskaj si jako tráva, zeľená. Podzívaj sa na ten stromek zeĺený, kedy kvitně, každý s něho ułomí! A ty, moja najmiľéjší taká si, pokeľ si ty nepotracíš svéj krásy. Kedz ju ztracíš, cełá bľedá zostaněš, dzě že sa ty, moja miłá podzěješ? A já skočím do téj bystréj vodzičky, dzě sa perú drobné ryby, kačičky. Na čo bys to, moja miłá, dzěłała, na čo bys ty do téj vody skákała? Na čo bys ty do téj vody skákała? Cěžko teba tvá mamička chovała.
Holuběnko bledá! tvůj holóbek ti hledá po horách po lesi: aj! holuběnko kde si?
Bartoš 1901 / 0790 | A co se ti stalo (69%)
A co se ti stalo, má panenko bledá, že tobě matička drahých léků hledá. Co je mně, synečku, po tak drahém léku, když nesmím víc nosit pentličky v lelíku.
Černík 1908 / 239 | Čo si ty (62%)
Čo si ty, má milá, taková bledá, keď si's ty bývala jindá červená? Oči máš zakalené a liečka premeňené, povedz mi, má milá, hdo chodzí k tebe? »Jako ci já poviem, keď si ty to ten, čo's ty k nám chodzieval každý božie dzeň.« Něbolo to každý dzeň, sedom razí za týdeň, leš to bolo, milá, aj v nědzelní dzeň.
Sušil 0269 | Na tureckém pomezó (61%)
Na tureckém pomezó vrátné pěknó dceru má, ach, můj Bože, rozbože, kýž mně ju Pámbu dá! Poslal Turek psáníčko po poslu do dvoru, aby bylo dodáno Kačence do domu. Otec u vokna stojí, do psáníčka hlídá, a po každým hlídnuťó smutně sobě zdychá. Můj tatínku rozmilí, co smutně hlídáte, a po každým hlídnuťó smutně si zdycháte? Jak pak nemám zdychati, mám ti Turkům dáti a mý dítě rozmilý, mám ti vopustiti! Můj tatínku rozmilí, déte truhlu dělat, a dyž Turek pojede, já budu homírat. Turek do dvora jede, na Kačenku se ptá: »Ach, můj Bože nebeské, Kačenka homřela.« 1) Turek nescel věřiti, šil se sám podívat a hoviděl Kačenko na márách homírat. »Má Kačenko rozmilá, tvý tvářičke červený; dyž je tělo umrlý, só tvářičke bledý.« 2) Jak nemá byt červená, dyž jí srdce hoří, a ten plamen vod srdca de do jeho tváří? Dal jí šaty hodělat ze samé dykyty: A tuhle máš, Kačenko, moje krásné kvítí. Dal tě jí hrob hodělat z bílého bramoru: A tuhle máš, Kačenko, tu máš svó komoru. Dal jí truhlu hodělat ze stříbra, ze zlata: A tuhle máš, Kačenko, má huběnko zlatá. Dal ti jí všudy zvonit, všudy na vše zvony, 3) aby bylo slýcháno po turecké zemi. Turek ze dvora jede, třikrát se zatočil a velikó žalostí hořem se rozskočil. O, lásko, o, lásko zlá, jak ty mnoho můžeš, že ty tem mladém lidům ze světa spomůžeš. 4)
Černík 1908 / 077 | Súsedova bledá (60%)
Súsedova bledá s galánom mi sedá, dycky mi zkadzuje, že mňa otrávic dá. A já ju len něhám, něh si len povolí, a já jej odkážem, hlava ju zabolí. Něčarovala som, ani moja máci, leš ju čarovaly moje čierné oči.
Černík 1908 / 158 | Keď som k vám chodzieval (59%)
Keď som k vám chodzieval pres hájíček, bola si červená jak hrebíček, a včil si bledá, jako scena, snad sa ci šohajko vyspac nědá? Já som se vyspala po svéj vóli, ale mňa falešná láska morí, ej, morí, morí, premoruje, pre tvoje falešné slubovánie. Kebych já vedzela, že budeš mój, dala bych ci nosic šjateček svój, ale já dobre viem, že něbudzeš, darmo mi šjateček špinic budzeš. Kebych já vedzela, že budzeš mój, dala bych ci nosic prscienek svój, ale já dobre viem, že něbudzeš, darmo mi prscienek nosic budzeš. Bodaj's mal, šohajko, tolko zimnic, kelko je v Trnave mesce pivnic, aby ťa triasly, něprestaly, pre tvoje falešné slubování. Bodaj ťa, šohajko, tolko hromů, kolko je v Trnave mesce domů, aby ťa túkly, něprestaly, pre tvoje falešné slubování.
Galko 1/098 | Čo ten vtáčik povedá (58%)
[: Čo ten vtáčik povedá, :] ej, čo na (tam v) hore sedá; [: kerá (ktorá) panna dvoch ľúbi, :] ej, že je každá bledá! [: To je, vtáčik, to je lež, :] ej, to je neni (ver’ nie) pravda, [: a (i) já sama (teraz) dvoch ľúbim, :] ej, a neni som bledá. (ej, predsa som nie bledá) ([: Červená som, červená, :] ej, ako tá kalina; [: jednoho sa pridržím, :] ej, čo dobrá gazdina.) [: Varila som, varila, :] ej, hrášok pod pokrývkou ; [: tajila som, tajila, :] ej, kým som bola djeukou. [: Tajila som, tajila, :] ej, ale už nebudem; [: hotuj, milý, kolísku, :] ej, já plienôčky budem. [: Už do mojich plienočiek, :] ej, chlapca povíjajú, [: a na tvojej kolíske, :] ej, vtáčkovia spievajú. [: Ej, veď som ich prichystau, :] ej, z jedlovýho dreva, [: ej, veď mi odkázali, :] ej, že sa jej nie treba.
Černík 1908 / 054 | Mamičenko moja (58%)
Mamičenko moja, len mňa jednu máce, aj to sa starajce, za koho mňa dáce. Dali ste mňa dali, za koho ste sceli. včil mi pomáhajce, rodičóvja milí. Bledá som já, bledá, bledušičká bledá, ale mňa má mamka za červenú nědá. Keď by mňa má mamka za červenú dali, hdze by oni takú bledušičkú vzali.
Sušil 0065 | Padla rosa studená (57%)
Padla rosa studená, Kriste nebeský. Chodí po ní Maria. Alleluja, zdrávas Maria! Kampak kráčíš, Maria? Kriste nebeský, do Betléma Judova, alleluja, zdrávas Maria! Do Betléma vkročila, Kriste nebeský, synáčka porodila, alleluja, zdrávas Maria! Starala se Maria, Kriste nebeský, kdež ho křtíti budeme, alleluja, zdrávas Maria! V Jordáně, v čistej vodě, Kriste nebeský! Tam ho křtíti budeme. Alleluja, zdrávas Maria! Starala se Maria, Kriste nebeský! Kdež mu plenky vezmeme. Alleluja, zdrávas Maria! Utrhneme z růže květ, Kriste nebeský! Budem míti plenky hned.1) Alleluja, zdrávas Maria! Starala se Maria, Kriste nebeský! Kdež mu kmotry vezmeme. Alleluja, zdrávas Maria! Svatý Štěpán, svátý Jan, Kriste nebeský! Ten nám bude kmotrem sám. Alleluja, zdrávas Maria!
Sušil 0516 | Falešné synečku ty mě rmótíš! (57%)
Falešné synečku, ty mě rmótíš! Ty mně to srdečko darmo trápíš! Dříve’s mně sliboval, že budu tvá, včilka mně povídáš: Néni možná. »Dyž sem si tě nevzal za ženičku, vyvolím si tebe za družičku.« O to ti, můj milé, nebudu stát,1) nemohla bych pro plač věnců podat,2) Pro plač věnců podat, před kněza jít, pro falešnó lásku3) musím umřít. O to jenom prosím, šohajíčku, při mém umíráňó rozži svíčku!4) O to tebe prosím, bys při mně stál, mý bledý vočenka zaklačoval.
Bartoš 1901 / 0777 | Co sa tebe moja miłá stanúło (57%)
Co sa tebe, moja miłá stanúło ? Ja kedz tebe tvoje ľíčko zbľednúło! Včéra’s boła jako růža červená, a dneskaj si jako tráva, zeľená. Podzívaj sa na ten stromek zeĺený, kedy kvitně, každý s něho ułomí! A ty, moja najmiľéjší taká si, pokeľ si ty nepotracíš svéj krásy. Kedz ju ztracíš, cełá bľedá zostaněš, dzě že sa ty, moja miłá podzěješ? A já skočím do téj bystréj vodzičky, dzě sa perú drobné ryby, kačičky. Na čo bys to, moja miłá, dzěłała, na čo bys ty do téj vody skákała? Na čo bys ty do téj vody skákała? Cěžko teba tvá mamička chovała.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Bartoš 1901 / 0333 | Holuběnko bledá!", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 13 Bře 2025), URL: http://folksong.eu/song/7172