Bartoš 1901 / 0332 | Třeba nemám roľe poľe

43 words

Bartoš 1901 / 0332 | Třeba nemám roľe poľe (100%)
Třeba nemám roľe, poľe, aľe su na světě rád, može mně to Pámbů dať, že já možu miłovať děvčinu jak karafiát. Karafiát je červený, on svoju krásu méní, a já kráse nezméním, pokeľ sa neožéním, já budu vždy červený jako bych neméł ženy.

Sušil 1837 | Všecí lidé povídajó že já (30%)
Všecí lidé povídajó, [: že já se v noci tólám, :] a já hledám potěšení, kerého doma nemám. Všecí lidé povídajó, že se já neožením, a já mám takovó miló, jak by ju okořenil.

Bartoš 1901 / 0032b | V tem Lanžotském poľi (21%)
V tem Lanžotském poľi, pasú chłapci voľy, a jak ich napásľi [: napájat ich hnaľi. :] Jak ich napójiľi do ľesa ich hnaľi, tam jednéj mamice [: synáčka zabiľi :] Synáčku, synu můj, kebys ně scéł ožit, věru bych ti dała [: košełky złatem šit. :] Nechcú já, mamičko, košełku złatovú; rači ně pošľite [: pro tych Bełských *) kňazů :] Proč si ty, synáčku, Bełských knězů žádáš šak ty ešče takých [: ťažkých hřichů nemáš? :] Jak bych já, mamičko, ťažkých hříchů neméł, šak sem už nejednu [: děvečku podvédéł. :] Nejednu podvédéł, nejednu okłamáł, kerak by sa na mňa [: Pambů nerozhněváł. :]

Bartoš 1901 / 0206b | Ej už sem prešeł (20%)
Ej už sem prešeł štyry dědiny, [: pátú ves; :] ešče sem neměł takéj gaľánky, [: jak mám dnes. :] Ona sa točí, má čérné oči, [: jako já; :] daj ně ju Bože, do mého łože, [: do rána. :] Ej už sem prešeł cełú krajinu [: po Trenčín, :] ešče sem neměł takéj gaľánky, [: jak mám včiľ. :]

Bartoš 1901 / 0612 | (16%)
1. Pozri, miłá, na ten stromeček zeľený, keď je pěkný, každý z něho jodłomí.* A ty moja najmilejší, taká si pokeľ chłapci něužijú tvéj krásy. Keď zažijú, potom špatná zostaneš, kdě že sa ty, duša moja, poděješ? Já sa hodím do téj bystréj vodičky, kdě sa perú drobné ryby, kačičky. Čo by si sa do téj vody hádzała, ťažko teb'a tvoja mamka chovała. 2. Vyrostuol mi pred okénkom hrebíček, naučil sa do nás chodiť Janíček. O, Janíčko, duša moja, miłý mój, není si ty taky verný, jak si boł. Není si ty taky verný, jak si boł, ľebo už ťa můj kamarád odvedoł. Odvedoł ma, duša moja, od teb'a, že nemožem ani hľeďať na seb'a.

Bartoš 1901 / 0777 | Co sa tebe moja miłá stanúło (16%)
Co sa tebe, moja miłá stanúło ? Ja kedz tebe tvoje ľíčko zbľednúło! Včéra’s boła jako růža červená, a dneskaj si jako tráva, zeľená. Podzívaj sa na ten stromek zeĺený, kedy kvitně, každý s něho ułomí! A ty, moja najmiľéjší taká si, pokeľ si ty nepotracíš svéj krásy. Kedz ju ztracíš, cełá bľedá zostaněš, dzě že sa ty, moja miłá podzěješ? A já skočím do téj bystréj vodzičky, dzě sa perú drobné ryby, kačičky. Na čo bys to, moja miłá, dzěłała, na čo bys ty do téj vody skákała? Na čo bys ty do téj vody skákała? Cěžko teba tvá mamička chovała.

Černík 1908 / 206 | Veselú mamičko (15%)
Veselú, mamičko, veselú izbu máš, potel je veselá, pokel mňa v ní chováš. A keď já, mamičko, z téj izby vylecím, všecky štyry kúty za sebú obracím. Neberce si, mamko, téj zelenéj ruty, obveselujce si svoje štyry kúty.

Sušil 0881 | Široka přikopo (12%)
Široka přikopo, hdo tebe vybrodil? [: Moja galanečko, už sem k vam dochodil. :] Dochodil, dochodil, dochodili všeci, jak sem ja zaněchal, zaněchali všeci. Něstaraj se, synečku, o jednu děvečku, dy jich maš po světě jako izobečku. Něstaraj se, synečku, o jednu děvčinu, dy jich maš po světě jako rozmarynu. Něstaraj se, synečku, o jednu galanku, dy jich maš po světě jako marijanku.

Bartoš 1901 / 1313 | Zatoč sa ně děvečko (12%)
Zatoč sa ně, děvečko, jako płužní koľečko; zatoč sa ně jeden ráz, široký-ľi rubáč máš. Široký je, či úzký, pořežem ho na kúsky; široký je veľice, šiła sem ho k muzice. A já půjdem přes ten háj, kady ovčák ovce hnáł, a já půjdem maninú za tú švarnú děvčinú.

Sušil 1001 | Nasadil jsem střešenečku v humně (12%)
Nasadil jsem střešenečku1) v humně, dá-li Pán Bůh, že se pro mně ujme Jak začala střešenečka rodit, počal sem já za děvčinú chodit.

Bartoš 1901 / 0080 | Hore dědinú (12%)
Hore dědinú vojáci jedú, nad Hovorany, nad tým kopečkem, koně sedłajú. Do tym koňom pán ? Švárný šohaj sám ; chcéł okłamati švárnú děvčinu, okłamáł se sám. Přišéł na hody, spadł do vody : Podaj ně, miłá, pravú ručenku, pomož ně z vody Jak ju podała, hneď zapłakała, dybych tě miłý, hołúbku sivý, nebyła znała.